Paní Nagyová dělala napřed prodavačku v kantýně fabriky Chodos, kde jsem také pracoval. Kvůli Chartě 77 jsem musel odejít z Karlových Varů na Sokolovsko. Na příkaz Státní bezpečnosti jsem nikde jinde nedostal práci. Za politiku si už netroufli tolik zavírat a tak měl býtpoužit § 203 – příživnictví. Odmítl jsem se vystěhovat do Rakouska a tak jsem dostal nádenickou práci ve firmě Chodos v Chodově.

Jistě se mnou budete souhlasit, že indiánská tématika nebyla ani nám, Středoevropanům, nikdy cizí. Prolínala se do našich dětských her, vzorů a ideálů, hledali jsme ji v knihách, filmech, písničkách a nakonec svým způsobem se její odraz objevil i v trampingu a jeho filozofii. Proto není divu, že i Jerry Pupál Vecka, někdejší šéf brněnské kapely Mariňáci, který emigroval do námi kdysi vysněné Ameriky, se k tomuto námětu vrací – třeba ve svých ověřenými fakty podložených knihách.
Na Folkovém kvítku na Konopišti zahrál mimo jiných i Vlasta Redl
Květen začíná prvním májem. Za minulého režimu se psal s velkým P, od rána hrály dechovky v rozhlase i na ulicích. Letos byla – aspoň v Praze - dost velká zima, na Petříně nebyly fronty zamilovaných, ale před naším domem začal kvést bílý šeřík, takže bylo k uvěření, že je jaro.
Mrzlo. Hospoda na předměstí měla ještě zavřeno a v řeznictví se mi čekat nechtělo. Pokusil jsem se na chvilku posadit na lavičku a číst si noviny, ale ani pikantní příhoda o tom, jak útočník Baroš ukázal po příletu na Ruzyň cestujícím a novinářům svá tanga, mě nezahřála. Naplněn soucitem se všemi bezdomovci světa jsem tedy raději vstoupil do dílny pneuservisu a zeptal se mladého vousatého mechanika, jestli mohu počkat uvnitř, než mi nasadí zimní pneumatiky místo letních. Kvůli tomu jsem ostatně tak brzy ráno vyrazil do světa.
Legendární americký bluegrassový banjista Bill Keith
V roce 1967 napsal do redakce týdeníku Mladý svět jedenatřicetiletý bývalý učitel a nyní redaktor Čs. rozhlasu, jakýsi Zdeněk Svěrák z Prahy 4, legrační text o nechtěných překlepech. Projevuje se v něm ona později národu dobře známá autorova hravost a jaksi radostně zkreslený pohled na realitu. V Mladém světě tehdy pracoval nebo už nepracoval Ladislav Smoljak, který z MS přešel do nakladatelství Mladá fronta. Rozhodně ale v MS pracoval Honza Dobiáš, který tuto radostnou hříčku objevil a připravil k publikování. Vyšlo na našich stránkách v pondělí, vraťte se k tomu!
Bob Brozman, fenomenální hráč na rezofonickou kytaru. Píše o něm Lilly Pavlak
Jak uvádí české vydání měsíčníku Playboy „bez nadsázky se dá říct, že jeho texty zná skoro každý“. Novinář, spisovatel, básník, písňový textař Jan Krůta napsal těch textů na třináct set. Psal pro Zlaté slavíky, jeho jsou hity Dalibora Jandy Kličkovaná, Hurikán, Oheň, voda, vítr, Kde jsi a další a další. Honza Krůta je vůbec téma na písňový text, na román, který by napsal někdo jiný - zakladatel firmy Bonton, producent prvního svobodného filmu Tankový prapor… Kamarád a souputník.Aleš Háma odpovídal na dotazy Honzy Dobiáše
Květnový Táborový oheň začal v klubu Carpe Diem vystoupením skupiny Flastr, která má sice domicil Mladá Boleslav, ale má ve svém středu muzikanty i z Kosmonos či Mimoně, takže jen potvrzuje skutečnost, že česká země je na dobré muzikanty úrodná. Ostatně Flastr si v hudební soutěži Notování vybojoval právo hrát v červnovém finále, kam se probojovalo ze šesti základních kol , tří semifinále a tří divokých karet šest nejlepších ze všech přihlášených z celé republiky.
Boj o Čs. rozhlas - 5. května 1945
Už 4. května 1945 zavládlo v Praze napětí. V ulicích se objevovaly československé vlajky, lidé začínali strhávat německé nápisy, obchodníci přestávali brát německé peníze. Druhý den vypuklo povstání. Vojensky bylo relativně nevýznamné, Protektorát byl poslední bezpečné území Třetí říše, v plné zbroji zde stála milionová Schὂrnerova armáda Mitte, v ženijním školícím středisku zbraní SS kolem Sázavy, Hradišťka, Štěchovic ukládali němečtí vojáci na rozkaz Martina Bormana poklad, který se už nepodařilo ponorkami dostat do Jižní Ameriky, a který tam čeká dodnes. Dobrý den, starý příteli Helmute Gaensele.
Oslava pálení čarodějnic a stavění májky má svůj původ už v keltském dávnověku. Pražáci se zase den před 1. májem scházeli a dodnes schází v Petřínských sadech u pomníku K.H.Máchy, kde si dávají se svými děvčaty políbení, které prý pomáhá dalšímu příslibu lásky. V r.1964 nám do vězení v Plzni na Borech přivezli větší skupinu mladých trampů, „milenců z Petřína“, a muže dali k nám na světnici. Když jsme se ptali, za co tu jsou, ukázali mi ti mladí rozsudek.

Berlín - Brandenburská brána
Krásnou meteoroložku Dagmar Honsovou zajímají anomálie počasí. V souvislosti s tím letošním zjistila, že podobná zima byla v roce 1942, kdy na polích ležel sníh do 17. dubna. Je to opravdu dávno, dokonce ještě nebyl na světě Josef Kobra Kučera, zato ještě žil Reinhard Heydrich a německá armáda byla docela daleko od Stalingradu. Mohli bychom se těšit z toho, že prožíváme zajímavou anomálii, ale chce to náturu.
Ljuba Hermanová ve filmu Nezlobte dědečka z roku 1934
*1. 4. 1893 Saša Razov, textař (text k písni Silnice šedivá - hudba J. Dobeš z filmu Řeka); pianista v kabaretech;
*1. 4. 1963 Ing. Ivo Stehlík , prozaik – Dřevorubecké pohádky, 1999, Sjezd vodníků na Soumarském mostě, 2000, Trapsavec; nakladatel