U Březníku 1961

Ačkoliv Reďáka, občanským jménem Radovan Tížek, znám už nějaký ten rok, uvědomila jsem si, že o něm, kromě toho, že je jedinečný muzikant (jasně, že z brněnské líhně) a báječný kamarád, skoro nic nevím. Také většina z vás zná jeho jméno jen ve spojení s nádhernými písničkami, které stvořil, a tak jsem si řekla, že by bylo namístě ho tak trochu naší čtenářské obci přiblížit. Díky pozvání na nedávnou trampsko-muzikantskou slezinu v mém rodném městě, kde Red slavil mimo jiné i své kulatiny, jsem zjistila, že se narodil 24.února 1945. Jak sám říká, byl přiveden na svět v době leteckých náletů na moravskou metropoli, v malé vesničce Malé Tresné, nedaleko Boskovic. Ale vyrůstal již v míru a v Brně.

Na koncertu v Basileji v roce 1989 zleva Mex, Miki Ryvola, Jirka Dušek a Wabi Ryvola

„Co je to Wabi?“ zeptal se mne před více než třemi desítkami let syn, tehdy ještě malý předškolák. Bylo to v době, kdy Wabi pracoval v Jihočeských cihelnách v Českých Budějovicích. Dneska bych jeho otázku ráda převedla do životného rodu – kdo to je, nebo spíše, kdo to byl Wabi? Konkrétně Wabi Ryvola, od jehož smrti uběhne 27.února neuvěřitelných sedmnáct roků. Přijde mi to jako pár týdnů, kdy jsme se s ním naposledy loučili v pražském krematoriu a hlavou nám vířily Wabiho nesčetné melodie a také slova, možná poslední slova z jeho úst...

Vladimír Mišík se zítra dožívá pětašedesáti let

Huberťák- Láďa Kučera z Hop Tropu

Co si nejvíc pamatuješ ze založení Hop Tropu 

Nejvíc si pamatuji to, že mi zazvonil u dveří paneláku Samson, držel kytaru s ulomenou hlavicí a řekl, že ho posílají nějaký kluci, kteří se dozvěděli, že umím spravit rozbitou kytaru a že se jde zeptat, jestli bych mu ji nespravil. Pozval jsem ho dál, dali jsme si kafe, na kytaru jsem řekl – dobrý, já to prostě udělám, i když jsem tenkrát neměl kde, protože v paneláku něco dělat, to je na houby. Ale šlo to. Pak tam viděl moji kytaru v koutě, tak ji vzal, zabrnkal a když hrál ty svoje písničky tak já mu řekl – hele, já tady mám taky nějaký písničky – to jsem měl v šuplíku pár písniček, co byly ty termiťácký, ještě starý…

Před 80 lety spatřil světlo světa „Džejár“ Johnny Cash

Jsou nás miliony. Těch, pro něž vždycky byl a i nadále je Johnny Cash a jeho tvorba to „pravé ořechové“. Sluší se tedy, abychom ve dnech, kdy by se dožil osmdesátky, na něj vzpomněli. Byl slavný, oceňovaný, masově přijímaný, protože promlouval jazykem obyčejných lidí, kterým se starosti, životní problémy i propady nevyhýbají. Jeho život byl proprán už tolikrát, že se o něm nedá říci snad nic, co by už nebylo známo...

Měl jsi někdy v životě představy, co budeš dělat – nebo co bys chtěl dělat – až ti bude sedmdesát ? A jak se ty představy liší nebo neliší od dnešních dnů ?

Společný koncert UNI kvarteta z Prahy a Kruger Brothers

Kruger Brothers – Jens a Uwe - vyrůstali jako děti německých emigrantů v Curychu.

Před několika lety se vystěhovali do Severní Karoliny, kde konečně našli svůj pravý domov. Ve Švýcarsku se nikdy moc doma necítili, pořád jim bylo dáváno najevo, že jsou vlastně Němci. Teď, když se z nich stali nejznámější švýcarští muzikanti všech dob, je na ně Švýcarsko konečně patřičně hrdé. Jejich nerozlučný třetí „bratr“ je Američan Joel Lansberg.