Vůbec se nelíbila svým spolužákům na střední škole Thomase Jeffersona. „Nehodila jsem se,“ vzpomíná. „Četla jsem jak divá knihy, malovala a nenadávala na negry.“ Měla nadváhu a uhry v obličeji.  Spolužáci se jí posmívali a ona poslouchala Bessie Smith a Leadbellyho. Nedokončila Texaskou universitu v Austinu. O něco později, když byla slavná, napsaly školní noviny: „Troufla si být odlišná.“

„Ten, kdo tvrdí, že něco v životě našel na sto procent, asi nemá pravdu. Tak je to i s lidovou písničkou. Copak ji můžeme najít? Vždyť je to pouť a ta pouť někde začíná a někde končí. Někdy vede ta polní cesta, po které všichni jdeme, do kopce, někdy zase z kopce. Hodně strmě, když před tím člověk lehce vystoupá.

Jimi Hendrix

 Geniální obouruký kytarista, trochu černoch a trochu indián, syn matky alkoholičky – a už to začíná mít náběh na sociální drama. Jimi byl levák, ale jeho otec to považoval za ďáblovo znamení. Jimi se proto naučil hrát oběma rukama. Znám pár takových kytaristů, ale nikdo z nich nebyl génius.

Na archivní fotografii vidíte dokument z prvního vystoupení skupiny Taxmeni v Saloonu Greenhorns v Domě kultury kovoprůmyslu (dnes Národní dům na Smíchově). Zleva skoro neviditelný kapelník Jaroslav Čvančara, vedle Luboš Berg, uprostřed Pepa Blažejovský, vpravo od něj Jan Bolestín Novák a kontrabasista Miloš Petrák. Stalo se 11.února 1971.

Vlastně to byl velký buřič a kverulant měnící své názory, přitom však kráčející neochvějně jedním směrem. Levicovým. Byl komunista a potom anitistalinista. Byl prosovětský a v době paktu Ribbentrop-Molotov i obhájce nacistického Německa. Uvážlivého prezidenta Roosevelta dokonce nazval v písni  Songs for John Doe z roku 1941 válečným štváčem. Po vpádu Německa do SSSR se stal silným zastáncem vstupu USA do války. Během ní bojoval v Pacifiku.

Semtamáci po čtyřiceti letech púsobení. Zleva Luboš Marek, Kristína Dlouhá-Nídlová, Lenka Huszárová, Pepa Pospíšilík, Tomáš Berka, Pavla Panská-Blažková, Vojta Zícha, Petra Želiborová 

Posledním veřejným koncertem roku 2021 ve studiovém sále českobudějovického rozhlasu bylo vystoupení skupiny Sem-Tam. Kapela tak oslavila čtyřicet let existence a rozhlasové studio získalo kvalitní live-nahrávky pro svá hudební vysílání. Tentokrát kapela hrála v sedmičlenném obsazení, s absencí basistky Petry Želiborové, jejíž rodina byla aktuálně uvězněná v karanténě. 

Spirituál kvintet na Portě 1982. Zleva Jiří Tichota, Jan Nedvěd, Zdenka Tichotová, František Nedvěd, Oldřich Ortinský, s kontrabasem Dušan Vančura. Autorem výpravy je Honza Vyčítal. Porta je poprvé (a nadlouho) v Plzni.

Co tehdy byl folk? Vyklouznutí z úzké škatulky spirituálů?

Než jsme se dostali k nějaké vlastní definici, uběhlo dost let. Naši dva kolegové ze zahraničního obchodu dostali nabídku na práci v zahraničí, a protože to se tehdy jako jedinečná příležitost neodmítalo, zůstali jsme ze staré party dva a nakonec jsem zůstal sám. Zkoušel jsem nové lidi, nějak jsme to pytlíkovali, ale další definitivní sestava vznikla až v roce šedesát devět. Tehdy jsme občas koncertovali s Greenhorny a  skupinou Rangers. Naše zpěvačka Odettka emigrovala a k nám za ni přišla Jarka Hadrabová z Rangers. Od nás k nim zase putovalo pětistrunné bendžo, na které hrál potom celá léta Řihošek. A tak se rozjela nová kapitola daná novým obsazením: Hadrabová, Ortinský, Thorovský, Zich, Vančura a já.

Jsou nás miliony. Těch, pro něž vždycky byl a i nadále je Johnny Cash a jeho tvorba to pravé ořechové. . Byl slavný, oceňovaný, masově přijímaný, protože promlouval jazykem obyčejných lidí, kterým se starosti, životní problémy i propady nevyhýbají. Jeho život byl proprán už tolikrát, že se o něm nedá říci snad nic, co by už nebylo známo...

Přesto, když jsem nedávno pročítal webové stránky, uvědomil jsem si, že například nevím, že při křtu dostal nikoli jméno, ale jen iniciály J.R. Rodiče se nebyli s to shodnout na jméně, tak zůstalo u iniciál a teprve při vstupu do armády, která jméno vyžadovala, nazval se Johnem. Byl tedy prvním „džejárem“, dlouho před tím, než byl v TV studiích vystavěn Southfork.

Pětasedmdesátka je věk, u kterého rozhodně už stojí zato se na chvíli zastavit a ohlédnout zpátky. Tím spíš, když je toto ohlédnutí lemováno, jako v případě české folkové legendy Pavla Žalmana Lohonky, nesčetným množstvím písní, koncertů a nahraných alb. Oproti svým sedmdesátým narozeninám, jimž Žalman věnoval téměř celoroční turné po republice, letošní půlkulatiny musely být vinou neustále se rozpínajícímu covidu řešeny v naprosto odlišném gardu. Ale ani tentokrát nepřišli Žalmanovi posluchači a příznivci o očekávanou porci jeho písničkové nadílky a jakési stručné hudební bilance.

Před půl stoletím vrcholil rozchod nejslavnější skupiny světa

Konec minulého roku (1970, pozn. red. Music Open) dal jasnou odpověď na otázku, která už po mnoho měsíců trápila všechny fanoušky pop-music. Jaká je budoucnost Beatles? Různé nepotvrzené zprávy naznačovaly, že legendární anglická skupina je na rozpadnutí a skutečnost, že se čtyři „brouci“ neukázali již dlouhou dobu pohromadě, tyto zvěsti podporovala.