Vzkazy

  • Bylinková krabička první pomoci

    Ačkoli máme zásoby různých chemických léků z lékáren, stejně tak účinné mohou být alternativní léky z bylin. Kuchyňská spíž nám tak může lecčím přispět, od obyčejně neobyčejného česneku, až po sušené bylinky. Pomoci nám mohou i různé oleje a extrakty ze speciálních prodejen.

     

    Měsíčkový krém

    Krém má antiseptické a protiplísňové účinky, používá se na různé řezné rány, odřeniny a suchou pokožku.

     

    Ptačincový krém

    Tento krém je jako dělaný při vytahování třísek. Používá se také na nežity, místa po bodnutí hmyzem, dále rovněž na zklidnění popálené pokožky, opařeniny a ekzémy.

     

    Česnek

    Potírání čerstvým stroužkem by mohlo pomoci akné a dalším pupínkům. Rozdrcený česnek se používá na vytažení kuřího oka. Vnitřně je vhodný při průduškových infekcích a zánětech pochvy.

     

    Med

    Med vytahuje hnis a jedovaté látky z ran. Při nachlazení je vhodný přidat do čaje, který nám nejenže příjemně osladí, ale i dokonce dodá potřebné vitamíny a další složky pro naše zotavení.

     

    Aloe pravá

    Používá se ke zklidnění menších popálenin, opařenin a také při popálení na slunci. K tomu je nápomocný hustý gel, který dostaneme po rozříznutí listu rostliny.

     

    Extrahovaný habr obecný

    Tento extrát se používá na menší popáleniny, spálení od slunce či k zástavě krvácení z ran. Jako zmražený zklidňuje místa po bodnutí hmyzem, křečové žíly a pohmožděniny.

     

    Levandulový olej

    Pokud nás bolí hlava, je dobré mít při ruce tento olej. Stačí, když si budeme s tímto olejem masírovat spánky a šíji. Migrény a úporné bolesti hlavy brzo odstoupí. Je vhodný i při popáleninách a odřeninách.

     

    Olej z kustovnice cizí

    Jeden z olejů, který má silné antiseptické a protiplísňové účinky. Použít jej tak můžeme na řezné rány, odřeniny a bradavice.

     

    Netřesk a okurka

    Vyluhováním lístků netřesku a oloupané salátové okurky získáme osvěžující pleťovou vodu, která je vhodná jako obklad na pokožku spálenou sluncem. Při horečně a zahleněných cestách dýchacích tuto vyluhovanou směs můžeme i pít. Nedoporučuje se však v těhotenství a při kojení.

     

    Sušené bylinky

    Mějte doma vždy při ruce směs různých usušených bylin, ze kterých můžete připravit nálevy. Ty nám pomohou při různých nemocech, očistách organismu a nepříjemných bolestech.

     

    Tablety z jilmu plavého

    Užíváme při poruchách trávení, gastritidě či žaludeční nevolnosti, uklidňuje žaludek a zmírňuje kapsle.

     

    Zázvor

    Tento přírodní všelék je vhodný pro zmírnění nevolností v těhotenství, vhodný je také při prevenci proti chřipce a dalším onemocněním.

     

    Cibule

    První pomocí při chřipce a nachlazení je cibule nakrájená s citronem a medem.

     

     

Dnes má svátek Monika Zítra má svátek Emil

Ukázka z knihy vzpomínek na Jana K. Čapka, lapidárně nazvané Krisťák

Šerif naší trampské osady Zlatý horizont, složené z odrostlých členů Foglarova oddílu, mě jednou vytáhl do restaurace v pražských Riegrových sadech, kde se pod názvem Camp Club odehrávaly pravidelné trampské večery. Na pódiu hráli Greenhorni. Kromě nich zde vystupovali trampové – osada Sovy, Scarabeus, Mohykán, trio K. T. O. aj., vše vtipně provázel Ivo Livonec.

 Byl jsem asi úplně nejmladším návštěvníkem, a tak jsem ocitl v poněkud zvláštním světě. V absolutně nabitém sále obecenstvo každý výkon na jevišti, namísto potlesku, odměňovalo zvoláním „Umííí!“. Nebylo možné si nevšimnout, že skoro všichni kouří a abstinencí netrpí. Upoutalo mne, že kromě žen téměř všichni byli vousatí a zdálo se, že se vzájemně dobře znají.

U jednoho stolu směle konzumovali víno, zvané hořčák. Říkali si osada Briliant, podle lahvové viněty. V jejich čele čouhal chlapík, jehož oslovovali jménem Dlouhý Jeff. Výškou a vousem vypadal jak Fidel Castro. Občas se vyhoupl na jeviště a přečetl krátkou povídku. Jednou, když Jeff scházel z jeviště, přitočili se k němu dva s ještě mohutnějším vousem a o čemsi živě diskutovali. Ten větší byl Metuzalém a ten menší Krisťák. To jsem samozřejmě tehdy ještě nevěděl, že Metuzalém se pravým jménem jmenuje Ludvík Hess, že rediguje pozoruhodný časopis Divoké víno, vydávaný Klubem poezie a že za čtyřicet let právě on zřídí jednou v České republice známé babyboxy. Ten, jehož všichni oslovovali Krisťák, šel pak na jeviště se svou ženou, kde odzpívali jednu či dvě písničky.

 

Camp Club. Zleva Petr Bryndac, Honza Vyčítal, Barbora, Pepa Šimek, Petr Třebický, Marko Čermák, Jiří Fallada

Do Campu jsem od té doby chodil pravidelně. Také proto, že můj skoro soused Pepa Šimek, kytarista, zpěvák a zakládající člen Greenhorns, byl můj kamarád. Vyzval mne, abych v Campu z našeho rodinného archivu promítal grotesky s Pepkem námořníkem, Lupino Lanem, Frigem atd. A také jsem tam několikrát promítal úžasný šestnáctimili metrový filmový dokument Potlach režiséra Pavla Breziny. A v něm jsem opět viděl Krisťáka a jeho ženu Jarku, jak zpívali Mexickou svatbu.

Blížil se začátek roku 1967. Poněkud drsná, ale kamarádská společnost trampů na mne zapůsobila. V rámci klubu vycházel samizdatový časopis Camp. Tisk rovněž zařizoval Metuzalém a přispívali do něho George Fallada, bratři Ryvolové, Kapitán Kid – a myslím, že i Krisťák. Honza Vyčítal, Pepa Šimek, Marko Čermák a Honza „Plivník“ Jedlička psali originální povídky a zároveň časopis redigovali. Těžko by vše tehdy klapalo bez Markovy ženy Ronky ajejí kamarádky Marušky Štěpánkové.

Camp Club se zdárně rozvíjel, i když se musel stěhovat, nejdříve do karlínské Besedy, pak do hotelu Juventus a nakonec do dnešního Divadla Na Jezerce. Pak se bohužel pár trampů-muzikantů nějak neshodlo, a tak v sále Hajnovka (naproti Českému rozhlasu), začal zdárně fungovat ještě konkurenční Jamboree Club. I zde jsem potkával Krisťáka.

Vůbec, byla to zvláštní nezapomenutelná doba. Týden co týden jsem jezdil na tramp. To se ale přestalo Foglarovi líbit a když mi dal na vybranou, tak jsem s oddílovou činností skončil. Dal jsem dohromady kapelu The Plainsmen. S tou jsme vystoupili jak v Campu, Jamboree, tak i na Portě v Ústí nad Labem. Pochopitelně všude jsem potkával Krisťáka.

Jenže do všeho přišel 21. srpen 1968 – okupace vojsky Varšavské smlouvy. Dosavadní svět se mi zhroutil, protože bratr a sestra emigrovali, podobně jako desítky trampů, kamarádů. Navíc jsem narukoval na dva roky na vojnu.

Hned po návratu jsem začal dávat dohromady Taxmeny. První, co jsem sháněl, bylo nesehnatelné pětistrunné banjo. To byl tehdy opravdu problém. Několikrát mi svůj náhradní nástroj půjčil Marko Čermák, ale to nešlo donekonečna. Obrátil jsem se na Krisťáka a ten mi po několika dnech doporučil Láďu Pelce, jenž mi přenechal svůj původní nástroj. Jinak – Láďa, který byl i výborný malíř a grafik, měl v té době bluegrassovou kapelu Snow Mountain Boys. Právě Krisťák hrál u Pelce na ruční harfu.

Každý banjista, a dali by se tehdy spočítat na prstech, objevoval tajemství hry na tento nástroj. Hltali jsme a znamenali vše, co jsme okopčili od Čermáka nebo Petra Třebického. Vylepšovali jsme různě zvuk, vymýšleli ozvučníky, dusítka, experimentovali se strunami, prstýnky, kapodastry. To není jako dnes, zajdete do obchodu a vše koupíte, včetně DVD nahrávek a nejrůznějších škol hry na banjo. Marko svým entuziasmem dokázal infikovat, a my, začínající banjisté, se s nadšením nechali od něho „nakazit“.

Krisťák mi jednou sdělil, že jeho žena Jarka se rovněž začíná učit na pětistrunné banjo a jestli bych ji naučil pár brejků. To muselo být docela zábavné, vždyť já na ten nástroj vlastně nic neuměl. Přesto Čapkovi docházeli ke mně do bytu na Žižkov. To už měli synka Rosťu, z něhož se později stal proslulý výrobce hudebních nástrojů.

 

Jaroslav Čvančara s bajnem od Rosti

Ale zpět. Psal se tuším konec roku 1971. Čapkovi založili dívčí bluegrassovou skupinu Schovanky. Na přání Krisťáka jsme s Taxmeny a Láďou Pelcem chodili Schovankám fandit na jejich první vystoupení, jak do Malostranské besedy, tak do sálu Dopravních podniků. My, rádoby již zkušení, jsme se na Krisťákův záměr s dívčí kapelou zprvu dívali, no – se shovívavostí… Ale skepse nás brzy přešla. Již proto, že Krisťáka jsem nyní poznal ještě navíc jako schopného organizátora, jenž dokázal holkám vytvořit nejen image, ale jako manažer-profesionál dokázal shánět spoustu „kšeftů“. On sám sice nevystupoval, ale vždy seděl někde v publiku a neváhal na muzikantky pokřikovat nahlas.

Rád jsem tehdy chodil do jejich smíchovského bytu v Zubatého ulici. Na polici měli vystaveny unikátní hudební nástroje, včetně banja s obrovským korpusem, značky Vega. Pod stropem ve výklenku obvykle spal stříbrně mourovatý kocour, slyšící na jméno Scruggs, kterého všichni milovali a rozmazlovali.

 

Zkouška v Zubatého ulici

Občas na Smíchov přicházeli i jiní. Pokud vzpomínám, například Kapitán Kid. Jednou jsem přivedl Honzu Hromase. Ten kdysi rovněž začínal u Taxmenů, ale pak se zněho stal celoživotní šéf Kučerovců. Zatímco my ostatní jsme se každému „opileckém moudru“ smáli a občas se doslova váleli smíchy, Krisťák měl sice usměvavé oči, ale pokud vím, málokdy se smál nějak nahlas. Všichni jsme byli naladěni na stejnou strunu, tak z toho byly nezapomenutelné chvíle přívětivé směsi srandy, nadsázky, ale i alkoholu a věčného cigaretového dýmu. Já, do té doby slušně vychovaný foglarovec, jsem se obvykle zcela unaven a polospící, odplížil na noční tramvaj, směr Žižkov.

Tehdy probíhala Husákova tuhá normalizace, leckdo se obával mluvit nahlas o politice, ale u Čapků se mohlo svobodně říkat, co člověka napadlo.

Když v roce 1978 do Prahy přijel Johnny Cash, byl jsem 11. dubna pozván do rezidence amerického velvyslanectví v bubenečské Wintrově ulici. Tam se konala oficiální recepce. Přítomni byli také Pepa Šimek, Jirka Brabec, Pavel Bobek, Tonda Hájek, Krisťák a pochopitelně i Schovanky, které manželům Cashovým předvedly krátkou produkci.

 

Krisťák (zcela vpravo) s Schovankami a Johnny Cashem

Uběhl nějaký čas. Schovanky šly stále strmě nahoru. Pak se najednou stalo, že Krisťák, jenž Schovanky vymyslel, vypiplal a vůbec uvedl do života, s nimi skončil. Jarka, pokud vím, ale dál pokračovala. Sám doposud nevím, co se vlastně stalo. Zda to byly nějaké stresy, krize, únava či zdravotní potíže. Faktem je, že Krisťák se načas dokonce odstěhoval zPrahy, aby se již ke Schovankám nevrátil.

Jednou mi zavolal, abych přišel k nim na Smíchov. On už zdřívějška věděl, že pravidelně jezdím do severomoravského Suchdola nad Odrou, na ranč Zlámaná podkova. Westernové ježdění tam mělo dlouholetou tradici a Krisťák mne požádal, abych mu zprostředkoval kontakt na lidi, kteří pracují s kůží. Tak se seznámil s Josefem Pelcem, jenž v té době umělecky pracoval s kůží a měl velké zkušenosti s výrobou opasků, holstrů a koňských sedel.

Tehdy jsem poznal další tvář Krisťáka a Jarky – schopnost hledat a nacházet. Od té doby se začali věnovat výrobě kožených artefaktů, řemenů, pouzder, vyřezávaných kabelek, apod. Každý výrobek byl uměleckým dílem.

Nepříznivé zprávy většinou následují po těch dobrých a obvykle za sebou. K těm nejsmutnějším patřila celá série úmrtí lidiček, ke kterým jsem měl nějaký vztah. Téměř po sobě opustili tento svět Michal Tučný, Wabi Ryvola, Ronald Kraus. Pak do věčných lovišť odešel náhle i Krisťák.

Ani nevím, jak bez patosu vzpomínku na Krisťáka zakončit. Tak tedy: „Krisťáku, pomyslně Ti zalamuji palec, a pravím – Čest Tvé památce.“

V knize, kterou připravili a vydali Jarka a Rosťa Čapkovi, vzpomínají Wabi Ryvola, Miki Ryvola, Kapitán Kid, Marko Čermák, Tony Linhart, Ivan Mládek a další. K dostání na www.capek.us

 

Foto týdne

Vašek Souček

17. 1. 1941 - 25. 4. 2022

Jste náš host číslo

8058060

Melanž

  • První jarní životabudič: Medvědí česnek

     

    Roste pouze na jaře a vychutnávat si ho můžete jen necelé dva měsíce. Kromě první jarní energie nabízí medvědí česnek i vynikající léčivé schopnosti. V posledních letech se z něj stal fenomén. Nejenže výborně chutná, ale obsahuje i řadu prospěšných látek. Je bohatým zdrojem vitamínu C a železa. Je to výborný prostředek při chřipce, nachlazení i dalších infekcích. Upravuje vysoký krevní tlak, reguluje hladinu cholesterolu v krvi, zabraňuje vzniku trombózy a zlepšuje průtok krve, celkově posiluje organismus, paměť a imunitní systém, má protiplísňový, protiparazitární a protibakteriální účinek a pomáhá rovněž při dlouhotrvajícím kašli.

     

    Jak ho v lese bezpečně poznat a odlišit ho od konvalinky? V první řadě je dobré vědět, že medvědí česnek v přírodě roste v lužních listnatých lesích či spíše hájích, tedy tam, kde je vlhko a v létě stín. Stejné podmínky k růstu potřebují například i konvalinky a některé áronovité byliny, které jsou však na rozdíl od medvědího česneku jedovaté. Tyto rostliny mají velmi podobné listy, dlouhé, zelené, s podlouhlou žilnatinou. Spolehlivě od sebe rozeznat například rašící listy medvědího česneku a mladých konvalinek je velmi obtížné. Rady typu, že listy konvalinky jsou bez vůně a medvědí česnek má intenzivní aroma, jsou sice pravdivé, ale při sklizni zřejmě nezkoumáte každý list zvlášť. Na to, že je třeba si vůni ověřit, vás musí upozornit jako první oči.

     

    Jak tedy poznat medvědí česnek a odlišit ho od konvalinky?

     

     

    Podle listů:
    • Medvědí česnek: Listy vyrůstají samostatně přímo ze země.
    • Konvalinka: Listy jsou dva a rostou proti sobě a vyrůstají ze společného stonku.
    Podle květů:
    • Konvalinka: Má květ vzhledu klasu s typickou vůní.
    • Medvědí česnek: Má kulovitý květ, který voní po česneku.
    Podle vůně:
    • Konvalinka: Voní pouze květ.
    • Medvědí česnek: Po česneku voní celá rostlina.
    Dále:
    • Konvalinka má oddenek
    • Medvědí česnek cibulky.

     

    Jak medvědí česnek pěstovat?

     

     

    Ve stínu a vlhku Česnek medvědí je náš domácí druh vyskytující se ve světlých bukových lesích. Daří se mu ve vlhké humózní půdě, ale pokud je pravidelně zaléván, roste téměř všude. Na zahradě mu prospívá polostín pod keři nebo pod okraji živého plotu. Dobře se mu daří i na severní straně domu. I když se názory na výsadbu medvědího česneku různí, nejlepší výsledky jsou s pěstováním z cibulek vysazených na podzim. Medvědí česnek se lépe ujímá a roste, neboť využije zimní vláhu. Je to v podstatě stejné jako u pěstování klasického česneku z podzimní sadby. Ale nečekejte zázrak hned první rok. Chvíli potrvá, než se záhon promění v hustý zelený koberec, který v květnu ještě ozdobí krásné bílé květy.
    Listy medvědího česneku se sbírají jen dva měsíce, do doby než začne kvést. Období sběru začíná obvykle v druhé půli března a končí zhruba v půli května. Potom se rostlina zatáhne, a zbytek roku čeká ukrytá v zemi na další jaro.

     

     
  • Letokruhy se znovu posunou

    Kamarádi a kamarádky!

    Vzhledem k vývoji celosvětové problematiky okolo pandemie corona viru se vyskytla i neúprosná nutnost jednoznačného rozhodnutí o konání LETOKRUHŮ, plánovaných původně na rok 2021 a přesunutých na červen 2022.  

    Situace v celém světě se opět rapidně zhoršila, Kanadu nevyjímaje. Proto, ač neradi, jsme museli jednoznačně konstatovat, že pořádání Letokruhů v roce 2022 je nereálné, a jsme nuceni ho posunout o další rok. Paradoxně se tak interval celosvětových trampských setkání posunul na pět let, jako tomu většinou bylo mezi celosvětovými potlachy. Naším záměrem bylo zkrátit tento interval na tři roky, ale jak vidno – člověk míní a život mění.

    Budeme doufat, že se nepříznivá situace během příštího roku změní k lepšímu a my vás budeme moci v roce 2023 přivítat na Bush River.

     

    Držte nám i vám palce!

    Za STOV Fony, Kanada 

Tiráž

Music Open
hudební časopis nejen o muzice


Editor:
  Fedor Skotal

Grafika: Jana Skotalová

 

Autoři:  Jiří Černý, Mirek Černý, Jaroslav Čvančara, Ivan Doležal, Svatoslav Fiala (foto), Jiří Hampl (foto), František Heřman (foto), Hanka Hosnedlová, Vít Hrabánek, Jan Krůta, Miloslav Jakub Langer, Jaroslav Samson Lenk, Jindřich Marek, Stanislav Motl, Petr Vokoun Náhlík, Míra Navara, Marty Newton, Sandy Nosek, Zdeněk Nossberger, Lucia Nováková (foto), Lilly Pavlak, Jan Plachetka, Milan B. Plch, Radovan Rakus, Jan J. Vaněk, Jerry Pupál Vecka, Ladislav Vencálek, Karel Cimbura Vidímský

 

Kontakt: musicopen@email.cz