Herec Frantisek Hanus a básník a textař Ivo Fischer (1963)

* 1. 12. 1905 Oldřich Vrtiška – Vrtule (T. O. Lone Star; 60. léta - marshall T. O. Údolí oddechu, Beroun) – skladatel a trampský písničkář (hudba k písni V. Fliegla Lodnická, spoluautor písně Mládí, hudba k písním J. Kordy – My jsme kluci očkovaní satanem (1935), Nechtěj děvče trampa ani kovboje, Vzpomínka na Svatojánské proudy; text k písni J. Muchy Za osadou, spolu s J. Muchou text k písni Máňo Máničko - hudba O.Petránek

Jan Werich

2. 10. 2005 RNDr. František Vlasák (T. O. Proudy – Svatojánské proudy, Sázava) – ekonom a politik KSČ, od 50. let ministr vlád Československa, v době „pražského jara 1968“ představitel reformního proudu v KSČ, za normalizace pronásledován, po sametové revoluci místopředseda vlády České republiky a autor nerealizovaného alternativního scénáře ekonomické reformy

Tento snímek je víc než padesát let starý, vznikl na Velikonoce 1967. Vedle krásné dívky pětadvacetiletý tramp a kulturista Habešan, nazývaný tak podle permanentního stupně opálení.

Jak už jsem jednou napsal, Honza Habešan má životů asi jako kočka – možná až devět. Už třikrát byl  na odchodu, ale vždy se vrátil. Jak sám vzpomíná, v roce 1982 to byla prasklá lebka, o pět let později spáleniny 73 procent povrchu těla (!), v roce 2011 roztržená ledvina. Nedávno oslavil v mrazivém lese sedmasedmdesát let. V textu Causa Jiří Wabi Ryvola vzpomíná Stanislav Motl mj. na druhou příhodu z roku 1987. Poprvé ale zmínil toto drama ve fejetonu Promiň, Wabi v roce 1988. To úžasné drama lidského kamarádství, jež se těžko popisuje slovy. (fsk)

Najednou jsem cítil, že mi zpěv skýtá velké potěšení. A tak nastalo období, kdy jsem začal zpívat doslova všude. Na ulici, v koupelně, v továrně. A tam se mi poprvé dostalo pozvání, abych veřejně vystoupil před publikum. Moji noví kolegové se totiž každou sobotu proměnili v šatně z ušmudlaných tovaryšů a učňů v ostré hochy v polovysokých botách a širácích a začali hovořit  v řeči, které jsem dosud nerozuměl, neboť se v ní vyskytovala slova „potlach“,  „osada„  a  „Luka pod Medníkem“.

Frank Nykl

V polovině roku 1990 se otevřely hranice a tak jsem dostal nápad, podívat se tam, kam jsem celý život nesměl. Za kopečky. Sehnal jsem si pas, oblékl si čistou zelenou košili s domovenkou, připíchl si sheriffskou hvězdu, na opasek si připnul velký nůž, vzal si bundu a stetson a vydal se vlakem k hraniční čáře do Aše. Od nás z Chodova to není vlakem daleko, ale přesto to byl příliš vzdálený svět. Ten trampský mundůr jsem si vzal proto, abych se odlišil od ostatních „mastňáků“, kteří tam do Němec šli za nákupem zlevněného zboží a taky proto, že pro mne znamenal to, za co jsem celý život bojoval - svobodu.

Vladimír Poštulka

Z Vokounova dubnového kalendária

* 1. 4. 1908 Prof. RNDr. Ing. Pravdomil Svoboda, dr. techn., DrSc. – Šedý vlk, v polovině 20. let vedl woodcrafterský Kmen Synů Želvy (LLM) v Příbrami, pro který vydával časopis Lov; psal též do časopisu Vatra. V roce 1923 vydal (pod přezdívkou Šedý vlk) příručku „O kroji“. V LLM byl nejmladším členem Rady důvěrníků. Od dětství byl mimořádně dobrým malířem, pro LLM namaloval první dekrety Orlích per, sám se stal prvním Bojovníkem (=Sagamorem) Ligy v pouhých čtrnácti letech. Kreslil úsporným setonovským stylem v přírodě. Napsal řadu knih o stromech a přírodě vůbec. Později profesor, biolog a dendrolog, odborný spisovatel. Vedoucí katedry dendrologie a geobotaniky Lesnické fakulty ČVUT. Zakladatel Arboreta v Kostelci na Černými lesy, poté ředitel Botanické zahrady v Průhonicích a Arboreta Borová Hora.

Zpěvák, publicista a překladatel, propagátor šansonů i amerických lidovek Rudolf Pellar

Z Vokounova únorového kalendária

† 1. 2. 2013 Ing. Mgr. Vladimír Vlasák, publicista (knihy - Excentrici v přízemí, 1989 /spoluautor/; Folkaři, Báječní muži s kytarou, kteří psali dějiny, 2008);

Čtyřicet let trvá tradice světových potlachů, s kterou přišel již zesnulý Wimpy Nebeský původně z pražské osady Sovy, od roku 1967 žijící v kanadském Torontu. Až do listopadu 1989 byly setkáním trampů v exilu, po tomto datu začali přijíždět i trampové z Čech, Moravy a Slovenska. Poslední desátý celosvětový potlach se koná na ranči Fort Adamson ve východním Texasu v sobotu 10. listopadu tohoto roku. Informační video sestříhal Rudi Křesťan z Denveru, Colorado.   (ňuf)

Karel Effa s Waldemarem Matuškou ve filmu Limonádový Joe (1964)

* 1. 1. 1958 Oldřich Damborský – Roy (Bořetice), básník, Trapsavec 1997, sbírky Na levém břehu ženy, 1990; Mozart jménem vítr, 1991; Večírek samomluvy, 1992; Vinobraní duše, 1993; Ať stromy promluví, Avalon 1996 /Zelené řádky sv. 4, ilustrace Vladimír Kalina – Dawson/; Paralelní ráj, 2000; Tančící dům, 2000 /ilustrace Antonín Vojtek/; /, Divoké víno dne, Ledové hrozny, Dobyvatelé ticha, Obrazy z vernisáže lásky, Cesta do srdce duhy, Ještě jedno dobrý kafe, Ve tvých slunečních vlasech

Mariánský sloup byl stržen po vzniku samostatného Československa dne 3. listopadu 1918 rozvášněným davem, který ve sloupu spatřoval symbol svrženého habsburského režimu. Jako hlavní původce činu se uvádí pražský bohém Franta Sauer, který o události po promlčení činu také uveřejnil písemné svědectví.

† 3. 12. 1942 Karel Melíšek - Melich, prozaik, libretista, publicista, I. redaktor Trampa (č.1.1929 až č.27 z 16. 7. 1931), dosáhl nákladu 40 000! výtisků;  za redakci Trampa členem čtrnáctičlenné delegace Trampských obranných výborů (TOV), která odjela do SSSR 7.7.1931; po návratu ze SSSR z redakce Trampa odešel do nakladatelství Melantrich (noviny České Slovo, A - zet); v roce 1932 redigoval několik čísel časopisu Ze soboty na neděli, vydaných Karlem Vodrážkou – Vodrou a Františkem Hrachem;

Vladimír Rolf Staněk - Oslavka 1979   (foto František Heřman)

Před dvaceti lety zemřel Vladimír Rolf Staněk, umělecký slévač, muzikant, skladatel, swingový guru. Jedna z největších osobností poválečného (nejen brněnského) trampingu. V tomto textu na něho vzpomínají Čechošvýcarka Lilka Pavlak i Rolfova dcera Marta.