
Začátek roku bývá pro spoustu lidí signálem k tomu, aby něco ve svém životě změnili. My vás k ničemu podobnému nemáme, ale protože škola je základ života, doporučuji jak pedagogům, tak rodičům, žákům a studentům všeho druhu, aby si v pondělí přečetli Čtení z archivu o panu učiteli Perličkovi. V článku se sice jmenuje Richter, ale dáte mi za pravdu, že tady jde o něco mnohem vážnějšího, než o jméno, třebaže se patrně docela dost zasmějete.

(Trampové vždy mají stesky a přejí si suché stezky).
Na „stezky suché“, omílané neustále do zblbnutí ,
nezlobte se kamarádi, odpovídat mě to nutí.
Moje stezky byly mokré a jsem tomu rád,
jak bych mohl ze studánky jinak vodu brát.

Jezero Pine Lake v Coloradu
Pozdrav z amerického státu Coloradu poslali Jerry Vecka-Pupál s Danou. Pupál byl ve staré vlasti kapelníkem výtečné trampské kapely Mariňáci, která na svou dobu osvíceně přebírala zámořský folkový materiál (i filmovou muziku), a českými texty ji opatřoval Michal "Michec" Šebesta. Mariňáci stihli televizní natáčení, účast na Portě, kde Michec získal vůbec první autorskou portu - bohužel už posmrtně. A srpen ´68 znamenal odchod pro Pupála.

DOSTAVNÍK PŘIVEZL…
Jsem sice už starší ( 53 r.) ,ale strašně fandím trampingu. Odebírám Mladý svět, a tam jsem si právě četla článek „Děda byl dobrej“ v rubrice Táborový oheň. Mám už vdanou dceru i syna ženatého a právě on, když mu bylo asi 16-17, začal jezdit s kamarády na čundry na Berounku. Ale zjistila jsem, že celá parta sedí víc v hospodě než v přírodě. V té době jsem četla v Obraně lidu samé chvály na trampský život. Protože jsem jako mladá sama nikam nejezdila , neměla jsem o tom přehled, a tak jsem napsala do vaší rubriky, že to není tak, jak o tom píšete a že bych se ráda , ze zvědavosti, zúčastnila nějakého potlachu nebo vandru.




