Bude tento potlach opravdu poslední? Po jeho skončení chtějí pořadatelé předat trampské symboly do muzea v Praze. 

Čechoameričan Petr Komárek zvaný Farář společně s kamarády trampy z amerického Texasu píše:  „Ahoj, kamarádi a kamarádky! Ačkoliv do data konání desátého jubilejního celosvětového potlachu zbývá relativně ještě hodně času, již dnes je třeba seznámit trampskou veřejnost s možnostmi a podmínkami této, pro nás všechny tak závažné události.

DOSTAVNÍK PŘIVEZL Z BRD

Jak jsme si přečetli v MS č. 43 povídání Josefa Velka o lesnim zákonu a myslíme si, že by bylo dobré k tomu říci pár slov z trampského hlediska. Díky za objektivitu toho pojednání. Sami známe důležitost ochrany přírody, při svém toulání republikou vidíme ledacos. Ale jsme většinou z toulavého trampského rodu, spíme pod širákem, chodíme necestami, děláme si ohně k ohřátí sebe a jídla. A tady je kámen úrazu.

TREFILI HŘEBÍK- ALE KAM? 

Vydali jsme se tentokrát na Plavecký hrad, krásné místo v Malých Karpatech. Krásné, ale taky špinavé. Při sbírání dřeva se nám dostala pod nohy plechovka, druhá, třetí, až jsme si mysleli, že rostou ze země jako houby. A stále jsme nacházeli další, i když už jsme měli plechovek dva velké rance. Pod hradem jsme sice našli igelitové pytle na odpadky – ale přibité ke stromu…Jak je budou vysypávat ?

Jiří Fred Jedlička

O kouři z narozeninového ohně a budoucnosti trampského muzea

Téměř dvě a půl stovky kamarádů z celé republiky, také ze Slovenska a dokonce i z Kanady, přijalo na druhý květnový víkend pozvání Freda (Jedličky), jehož jméno je neodlučně spjato s Festivalem trampských písni v Horním Jelení a mobilním trampským muzeem. V tomto datu totiž Fred uspořádal naprosto výjimečnou oslavu svého životního jubilea - ze všech stran kulaté šedesátky.

TOULOVCOVY MAŠTALE

Neděle na vandrech si bývají podobné jako vejce vejci: skromná snídaně, spěšné balení, rychle na vlak, dvě tři písničky, pár stisků rukou…a ahoj. Tahle neděle však nebyla tak docela obyčejná. Taky se vstávalo, snídalo a balilo, ale cestou k civilizaci jsme se rozhodli podívat se ještě na Toulovcovy maštale. Tak jsme vykročili. Vpředu Fred s Tunelářem, pak já, Bobina a na party nám šlapal Vlk. Za zatáčkou se objevila planinka posetá papíry, konzervami, ohryzky a bůhví čím ještě.

„Na jaře roku 1929, krátce po únorových plískanicích, v době, kdy na řece plula tříšť, byl několika kamarády z Brdské pivní (zimní) armády založen tábor Dice camp, překřtěný později na Zlaté dno. Jeho zakladateli byli Packard, Svenny Krupička, Dawe, Venca Kunc a Johny. Tento nádherný tábor byl ukryt v opravdové brdské divočině. Nedaleko Zlatého dna, směrem na východ i směrem na západ, byly v té době na pasekách milíře. Poslední milíře, které snad bylo možno na Brdech spatřit“, píše Bob Hurikán ve svých Dějinách trampingu z roku 1939 (vydány byly o rok později, pozn. aut.).

Baron byl tu noc opravdu v ráži. V noční coloradské videodiskotéce pro jednoho kamaráda na opačné straně oceánu pokračuje: „No a co má oblíbená kovbojská písnička, jedna z prvních v Supraphonu, Po zasmušilé pustině jel starý honec krafff? Nebeští jezdci, Ghost Riders on the Sky?“

Baron na mikulášském ohni. V americkém Coloradu byla zima jak v Rusku.

Stephan Jalovec řečený Baron z Denveru v Coloradu, USA, je nepřehlédnutelná postava zámořského trampingu. Podniká v realitách, už léta vede českými úřady sledovaný (a možná i podporovaný) server Domov trampů v zahraničí. Venku je od roku 1968, jako řada tehdejších exulantů, většinou trampů, odjížděl s usárnou na báječnej čundr, z kterého se vrátí hned, jak od nás odtáhnou Rusáci, protože svět to tak přece nemůže nechat. Ten čundr bude za chvíli dlouhý půl století, a ne vždy býval lehký.

K Šulákovi si pravidelně chodí zahrát i vynikající jazzový banjista Ivo Pluháček, vedle něho Jana Skotalová, webmaster a tvůrce grafické podoby Music Open.

I když počasí moc vánočně nevypadalo, uskutečnilo se v restauraci U Šuláka u Brněnské přehrady tradiční vánoční hraní pořádané muzikanty z Monsunu. Také již tradičně byla hospoda plná, že si málem nebylo kam sednout.

Pobavený kameraman Karel Slach 

V Pardubicích stojí nový dům skautů, postavený s přispěním Bruselu za nějakých 40 milionů korun. Je krásný, nový, s neskautsky klopenými střechami – ale jak má vypadat skautsky klopená střecha? 

           Brněnská přehrada   (foto David Hainal)

Dostavník přivezl…

Vážení a milí kamarádi, je mi už 70 roků, ale velmi rád a od A do Z čtu Mladý svět a zvláště Táborový oheň. Věřte mi, měl jsem hroznou radost, když jsem tam našel článek „60 let Ztracenky“. I já vzpomínám, jak jsme začínali před více než 50 roky trampovat v Brně – v Rokli pod hradem Veveří. Jsou to krásné vzpomínky a bohužel i smutné. Nebyla práce, žilo se těžko, jídla jsme měli málo,ale to nevadilo, abychom nezpívali, nesportovali a byli dobří kamarádi.