Vzkazy

  • Letokruhy se znovu posunou

    Kamarádi a kamarádky!

    Vzhledem k vývoji celosvětové problematiky okolo pandemie corona viru se vyskytla i neúprosná nutnost jednoznačného rozhodnutí o konání LETOKRUHŮ, plánovaných původně na rok 2021 a přesunutých na červen 2022.  

    Situace v celém světě se opět rapidně zhoršila, Kanadu nevyjímaje. Proto, ač neradi, jsme museli jednoznačně konstatovat, že pořádání Letokruhů v roce 2022 je nereálné, a jsme nuceni ho posunout o další rok. Paradoxně se tak interval celosvětových trampských setkání posunul na pět let, jako tomu většinou bylo mezi celosvětovými potlachy. Naším záměrem bylo zkrátit tento interval na tři roky, ale jak vidno – člověk míní a život mění.

    Budeme doufat, že se nepříznivá situace během příštího roku změní k lepšímu a my vás budeme moci v roce 2023 přivítat na Bush River.

     

    Držte nám i vám palce!

    Za STOV Fony, Kanada 

     
  • Symbolika svíček na adventním věnci

    První svíčka, kterou zapalujeme první adventní neděli je svíčkou naděje a očekávání. Často se také nazývá svíčkou proroků, kdy Izaiáš předpověděl narození Ježíše Krista.

     

    Druhá svíčka se zapaluje na bronzovou neděli. Bývá dle některých tradic označována jako svíčka betlémská, má být symbolem jesliček a je považována za svíčku lásky.

     

    Třetí svíčka na adventním věnci je jediná v jiné barvě, a to v růžové. Představuje radost a často je pojmenována jako svíčka pastýřská

     

    Čtvrtá svíčka se nazývá jako svíčka andělská a je představitelkou pokoje a míru.

     

    Pátá svíčka (u věnců s pěti svícemi) se zapaluje na Štědrý den, kdy slunce zapadne a je v bílé barvě. Symbolizuje samotného Krista.

     
  • Adventní věnec zdraví hosty

    Advent správně začíná čtvrtou neděli před Vánocemi, každý rok je tak datum jiné.

     

    Je to období plné očekávání a těšení. Věřící se těší na příchod Spasitele a ostatní na nejpříjemnější svátky v roce.

     

    Katolická církev, z jejíhož repertoáru advent pochází, mu dala základní motto i barvu. Původní barvou adventu je fialová, podle barvy kněžského roucha. Fialová však bývala v minulosti velkou vzácností, a tak ji v domácím prostředí nahradila všudypřítomná, lehce dostupná červená.

     

    Pro adventní týdny křesťané doporučují pmírný půst, protože střídmost v jídle bystří rozjímání. Také touto tradicí se ateisté mohou inspirovat: k duhu půjde zejména těm, jimž Vánoce přinášejí mnoho neodolatelných gurmánských pokušení.

     
Dnes má svátek Blanka Zítra má svátek Svatoslav

Albové poděkování J.J.Calovi, „rokenrolovému Clintu Eastwoodovi“, obdivovanému i Neilem Youngem a Markem Knopflerem

„Když můžu hrát jeden akord místo dvou, udělám to,“ říkával oklahomský písničkář J.J.Cale. Obdobně střídmá, zvukově strohá a zdánlivě jednoduchá byla celá jeho kytarová hra, kterou od něj pochytili hlavně Eric Clapton a Mark Knofler.

Tomu stylu se někdy říkává Tulsa sound a v souvislosti padají jména Calova krajana Leona Russella i dalších oklahomských hudebníků. Většinou to v očích veřejnosti dotáhli mnohem dál než J.J.Cale a přesto právě jemu nyní Clapton věnoval celé album nazvané The Breeze: Poděkování J.J.Calovi.
Kdyby totiž vedle autorských práv existovala i práva vystihující stylovou původnost, býval by John Weldon Cale dolarovým milionářem a nemusel si upravovat jméno, aby si ho nepletli s Johnem Calem ze skupiny Velvet Underground. Co na tom, že neznal noty a tvrdil, že své skladby musí přizpůsobit svému hlasu a ten prý má rozsah asi dva tóny.

HRDINOU I PRO HVĚZDY
Z české rockové elity se k J.J.Calovi hlásil jen Petr Kalandra; na své první sólové album od něj v roce 1993 nazpíval After Midnight a Cocaine. Kanaďan Neil Young považuje Cala vedle Jimiho Hendrixe za nejlepšího elektrického kytaristu, jakého kdy slyšel. „Když se můj styl utvářel,“ vzpomíná Mark Knopfler na začátky skupiny Dire Straits, „samozřejmě jsem hodně poslouchal Cala. Pro mě byl úžasně zvláštní.“ A když Cale loni v pětasedmdesáti zemřel, Eric Clapton nad jeho rakví řekl, že měl v životě dva hrdiny: Roberta Johnsona a J.J.Cala.

Clapton jim oběma vzdal posmrtnou poctu alby jejich písní. Ale zatímco mississippský bluesman Johnson zemřel před 76 lety a jeho skladby už před Claptonem nahrál ledaskdo včetně Rolling Stones, na potkávání s živým Calem měl Clapton více než čtyři desetiletí. Tak dospěl se svými „přáteli“ až k letošnímu výběru The Breeze, Poděkování J.J.Calovi.
Začalo to pradávno, písničkou After Midnight. V Calově vlastním podání zůstávala nepovšimnuta, dokud z ní Clapton v roce 1970 neudělal první singlový hit své sólové kariéry. To se opakovalo v roce 1977 i s dalším Calovým blues, Cocaine. Díky autorským honorářům z Claptonových nahrávek mohl Cale, dosud spíš námezdný muzikant, v klidu zaplatit nájem a dokonce v roce 1972 natočit svůj albový debut Naturally. Vstupní skladbu Call Me The Breeze přejala a rozjela jako jižanský rock skupina Lynyrd Skynyrd. Úplně jinak ji svým zrnitým basem protemnil „muž v černém“, Johnny Cash.
Claptonův příklad přitáhl ke Calovým písničkám další pestrou směsici jakou představovali Jerry Garcia, Bobby Bare, Dr. Hook, Kansas, Waylon Jennings,Chet Atkins, Deep Purple, Bryan Ferry, Herbie Mann, The Band, Captain Beefheart nebo Santana.

ZPĚVÁCI Z JEDNÉ ŠKOLY?
Navzdory znamenité autorské pověsti J.J.Cale nikdy moc nekoncertoval. Zhruba třicetkrát do roka. Přitažlivost šlachovitého drsňáka mu přitom nechyběla; londýnský kritik Maxe Bell v něm viděl rokenrolového Clinta Eastwooda. Ale jakoby mu na slávě ani nezáleželo. Odmítnul i nabídku francouzského rockera Eddyho Mitchela na společné tři týdny v pařížské Olympii, šestkrát do týdne a o víkendu dvakrát: „Strašně moc práce.“
Nikdy ani neprodával moc desek. Kousavě ocenil, že jeho písničky mu víc vydělávají na deskách známějších zpěváků. Věděl, že za trofej Grammy, udělenou v roce 2007 jeho společnému albu s Claptonem, The Road To Escondido, by si nekoupil ani kytaru.
Kdo jiný měl po Calově odchodu vybrat a nahrát album jeho písní než právě Eric Clapton? Jako kytarista, autor i zpěvák se od něj naučil nejvíc. Vpodstatě se přeučil z instrumentálního virtuóza (z éry Johna Mayalla, Cream a Blind Faith) na písničkáře. Calově směsi blues, rocku, country a swingu rozumí nejlíp. Přesto požádal o souhlas a pomoc i Calovu vdovu Christine Lakelandovou. Díky ní jsou mezi šestnácti Calovými písněmi na CD The Breeze i tři, které nikdy předtím nevyšly. Od obalu s Calovým portrétem a úvodní odpichovky Call Me The Breeze až po závěrečnou Crying Eyes s náznakem Christinina hlasu dýchá z celého alba skutečné poděkování, nikoli salónní pocta.
I když Clapton tu sólově zpívá jen třikrát, pokaždé stylově věrně, střídmostí oplývají i další „přátelé“. Jako kdyby chodili do jedné školy. Kdo zpívá. ten se většinou i doprovází na kytaru. Celkem se na albu podílí tucet kytaristů, ale jediný Clapton na všech nahrávkách.
Od hlasového souhvězdí Tom Petty, Mark Knopfler, John Mayer, a Don White se okamžitou rozpoznatelností liší jen Willie Nelson. Proto písnička Starbound ční i nad slavnou Cajun Moon nebo Magnolii.
J.J.Cale kdysi prohlásil: „Vždycky se snažím posunout se jinam, ale nakonec moje desky pokaždé znějí stejně.“ Claptonovi dokonalí hráči v čele s baskytaristou Nathanem Eastem a bubeníkem Jimem Keltnerem se rovnou snažili znít jako Calovy desky: ani nota navíc. Kde se jim to úplně „nepovedlo“, tam se coby pěkná náhrada ozve i jejich osobitost.

Eric Clapton & Friends: The Breeze, An Appreciation Of JJ Cale
Surfdog Records/Polydor 2014

 

 

 

 

 

Foto týdne

Železná neděle zahájila

28. listopadu letošní advent

 

Jste náš host číslo

7625124

Melanž

  • Tři recepty na perníčky, které jsou hned měkké

    Měkké medové perníčky I

     

    Suroviny na těsto

    400 g hladké mouky,

    2 vejce,

    1 lžička jedlé sody,

    2 lžičky perníkového koření,

    140 g moučkového cukru,

    100 g Hery,

    2 lžíce medu

     

    Postup přípravy receptu

    Cukr utřeme se 2 vejci a změklým tukem na pečení, poté přidáme med a koření. Do této kašičky vmícháme mouku se sodou. Medu nedáváme víc, perníčky by byly tvrdé!

    Vypracujeme těsto a necháme 30 minut odpočinout v lednici.

    Těsto rozválíme na silnější plát a vykrajujeme libovolné tvary, které klademe na plech vyložený pečicím papírem.

    Medové perníčky pečeme ve vyhřáté troubě na 180 °C asi 8 minut.

    Měkké medové perníčky užijeme při každé příležitosti. Můžeme je péct o Vánocích, Velikonocích nebo takhle krásně zdobené třeba na Valentýna.

     

    Měkké medové perníčky II

     

    Suroviny na těsto:

    200 g máslo (může být i olej, nebo jiný tuk)

    900 g hladká mouka (dát napřed 800 g a postupně přidávat)

    4 ks vejce

    300 g moučkový cukr 250 g med teplý

    1 lžička jedlá soda

    1 balení koření do perníku

     

     Poleva:

     Rozmixujeme přesátý moučkový cukr s bílkem a přidávám šťávu s citronu. Hustota se musí vyzkoušet. Poleva by neměla ze lžičky stékat, jen mírně jakoby padat.

     

    Postup přípravy receptu

    Důkladně zpracujeme všechny ingredience a necháme odležet v chladu do příštího dne. Pokud nevydržíte, stačí nechat i 1hod.

    Potom si na vále rozválíme placku silnou asi 2-3mm a vykrájíme tvary, které klademe na pomoučený plech, nebo na plech s pečícím papírem.

    Pečeme při 200C/7-10min, potíráme rozšlehaným vejcem.

     

    Měkké medové perníčky III


    Suroviny na těsto

    50 g másla

    650 g hladké mouky

    6-7  lžic mléka 

    250 g moučkového cukru

    4 ks žloutků

    150 g medu

    2 lžičky perníkové koření

    2 lžičky jedlé sody

    1 žloutek na potření těsta

     

    Poleva

    170 g moučkového cukru

    1 bílek

    pár kapek citrónové šťávy

     

    Postup přípravy receptu

    Do mísy dáme mouku, cukr, sodu, a perníkové koření. Vše promícháme, přidáme máslo, žloutky, med a mléko a vypracujeme těsto. Nemusíme ho dávat do chladna rozležet, můžeme ho hned vyválet na asi 0,5 cm tlustý plát a vykrajovat nejrůznější tvary. Pečeme na 170 °C asi 10 minut.

    Upečené perníčky hned potřeme žloutkem. Zdobíme bílkovou polevou.

    Perníčky se dají konzumovat hned po upečení, aniž by se musely nechat 14 dní rozležet.

Tiráž

Music Open
hudební časopis nejen o muzice


Editor:
  Fedor Skotal

Grafika: Jana Skotalová

 

Autoři:  Jiří Černý, Mirek Černý, Jaroslav Čvančara, Ivan Doležal, Svatoslav Fiala (foto), Jiří Hampl (foto), František Heřman (foto), Hanka Hosnedlová, Vít Hrabánek, Jan Krůta, Miloslav Jakub Langer, Jaroslav Samson Lenk, Jindřich Marek, Stanislav Motl, Petr Vokoun Náhlík, Míra Navara, Marty Newton, Sandy Nosek, Zdeněk Nossberger, Lucia Nováková (foto), Lilly Pavlak, Jan Plachetka, Milan B. Plch, Radovan Rakus, Jan J. Vaněk, Jerry Pupál Vecka, Ladislav Vencálek, Karel Cimbura Vidímský

 

Kontakt: musicopen@email.cz