Na začátku roku 1987 mě na doporučení  Wabiho Ryvoly oslovil plzeňský tramp  Petr Náhlík řečený  Vokoun. Připravoval samizdatové souborné vydání Wabiho povídek . Vokoun toho dělal daleko víc, například - rovněž samizdatem vydaný - sborník o tehdy zakázaném  Jaroslavu Foglarovi.

Jan Vyčítal počátkem sedmdesátých let

Pět křížů

Jerry Pupál Vecka

Dokončení ukázek z knihy Al Packer očima prospektora, která vyšla česky ve Spojených státech.

Alfred Packer byl v poměrně dobré kondici, když dorazil do osady. Muži vyběhli z úřadovny a vítali přichozího. Al ve zkratce vyprávěl o tom, že zabloudil a že přežil těch šedesát dnů na sporých zásobách a v primitivním kempu. Zlí jazykové tvrdí, že žádal prvně o panáka whisky, ale fakt je ten, že mu předložili jelení guláš, a tím nepohrdl, i když nebyl tak šíleně hladový. Než došel do osady, odhodil zbylé lidské maso do křoví a doufal, že zvěř tento důkaz zlikviduje.

Huberťák - Láďa Kučera z Hop Tropu

Život už je takový – napsal jsem tuhle našemu šéfredaktorovi Ňufovi – když jsem měl z jeho mailu pocit, že si trochu zoufá nad tím, že vyplodí Výhled a ono se toho najednou schruje tolik , že Výhled vlastně neplatí. Máme jakoustakous představu, co by v Music Open mělo být a Výhled je vlastně naše zbožné přání, podepřené samozřejmě i hotovými články a fotografiemi. Jenže pak třeba umře Kid a my kromě toho, že jsme smutní, protože ze světa odešel další z našich kamarádů, musíme zplodit Music Open tak, aby byl k světu, byť třeba v dané chvíli trochu smutnému. A to píši tyhle řádky ve čtvrtek minulý týden, kdy ještě nebylo jasné ani kdy bude mít Kapitán Kid pohřeb.

Kapitán Kid se svou ženou Vlaďkou a Petrem Smetanou u Velinských v roce 2009

Zdravím celou redakci z Kanady, zvláště Kobru, který asi jediný si na mne možná bude pamatovat.(kontrabasistu Krakatitu Petra Smetanu si pamatujeme všichni, pozn.red.). Rád bych Vám poděkoval za články věnované Kapitánu Kidovi. Také bych rád přispěl svou osobní vzpomínkou.

Jaroslav Velinský – Kapitán Kid byl obecně známý jako úspěšný písničkář a autor detektivek a sci-fi románů. Málokdo ale ví, že také stál u znovuobnovení vydávání časopisu Rodokaps.

To takhle jednu sobotu v polovině ledna roku 1990 mi zazvonil telefon. Volal Kapitán Kid: „Ahoj! Prosím tě, navštívili mě tady dva kamarádi, kteří vydávají takový trampský samizdatový časopis, a chtěli by to teď začít dělat tak nějak oficiálně. Tak mě přišli požádat o pomoc. Ale já toho mám hodně a nemám na to čas. Ale ty se v tom vyznáš také, nemohl bys jim pomoct?“

Město Lake City v Hinsdale County, Colorado. Konal se tam první soud Packera a na původním starém mostě přes řeku Gunnison River pověsili jistého zločince, který zastřelil místního šerifa.

Jerry Pupál Vecka

Ukázky z knihy Al Packer očima prospektora, která vyšla česky ve Spojených státech II.

Neurazili víc jak čtyři až pět kilometrů za den. Řezník Miller prostě na to neměl. Také Israel Swan těžce dýchal a měl záchvaty kašle. To byla jeho odměna za práci v povrchových dolech v Bingham kaňonu v Utahu. Mladý Noon stále lovil králíky, ale zásoby se ztenčovaly a fyzické schopnosti mužů se rapidně ztrácely. Muži začínali být stále více unaveni. Tím se stalo, že ušli tak jeden až dva kilometry za den a sněhu přibývalo. Navátý sníh vytvářel závěje. Někde bylo i přes půl metru sněhu. Čím více sněhu přibývalo, tím se šlo hůře a kromě králíků – snowshoes – neviděli nic. Byli již ve vysoké krajině. Kolem ohně se večer nemluvilo o ničem jiném, než o tom, kdy už tam konečně budou. Al stále utěšoval řezníka Millera a teď i Swana, že už to nemůže dlouho trvat. Že dorazí k zlatému dolu a postaví si přístřešek proti větru a jistě tam v lesích bude hojně jelení zvěře. S tím usínali.

Místo posledního odpočinku prospektora Ala Packera.

Ukázky z knihy Al Packer očima prospektora, která vyšla česky ve Spojených státech

Jerry Vecka s manželkou Danou

Ivan Mládek oslavil sedmdesátku Diamantovou deskou

Tento první únorový týden ( co začal už v posledním lednovém) je ve znamení velkých jmen. Skoro to svádí napsat – čím větší zima, tím větší jméno, ale meteorologové a prý i příroda hlásí, že má přijít obleva. Budiž. Já mám radost z toho, že hustá srst naší zvířeny pozornějším pozorovatelům přírody hlásila, že bude silná zima už v době, kdy my ostatní jsme si říkali, že jaro v listopadu taky není k zahození – a jak se ukázalo, ti naši chlupatí a osrstění kamarádi se zase nespletli.