Adina Mandlová na fotografii z roku 1942
Mohla se superhvězda českého meziválečného černobílého filmu Adina Mandlová potkat před kamerou s nejvytrvalejším představitelem agenta 007 Rogerem Moorem, jehož bondovská série kulminovala v 80. letech minulého století? Mohla, vypátrala badatelka v tajemných zákoutích sítě neboli netu Jana Skotalová. Nejenže mohla, stalo se to v roce 1965 v mimořádně úspěšném britském televizním seriálu The Saint.
Souhvězdí Jižní kříž
Je devadesát nebo sto let v perspektivě právě probíhajícího života dlouho? Je ten čas tak vzdálený, že těžko uvěříme, že na začátku dvacátých let minulého století poklesl prodej gramofonových desek v USA natolik, že přiměl vydavatele k cestám do neprozkoumaných oblastí?
Posázavský Pacifik. Průhledem ze sousedního vagonu režisér Václav Křístek a asistentka režie Gabriela Schüllerová.
Před léty připravoval producent Stanislav Chmelík v Supraphonu album tří výjimečných dámských hlasů. Dva z nich měl – Evu Olmerovou a Evu Pilarovou. Chyběl mu třetí unikátní hlas a na populární scéně ho nenalézal. Pak od kamarádů muzikantů asi z dixielandové sféry dostal tip – nějaká Jitka Vrbová. Jitka už měla za sebou slušnou folkovou minulost, byla mj. sólistkou zajímavých pražských Sepií (to byla kapela, ne seskupení hlavonožců).
Tohle vánoční video nám poslal baron Stephan Jalovec z amerického Coloráda.
Přemýšlím, co se mi asi požene hlavou letos na Silvestra a na Nový rok, protože změna letopočtu je přece jen trošku víc, než jen jiné číslice, jak mi to připadalo, když jsem chodil do školy a v sešitech jsem si musel dávat bacha, abych napsal doprava nahoru datum správně.
Mirek Černý
Domlouvali jsme se s publicistou, textařem a spíkrem Mirkem Černým na televizní rozhovor. Logický návrh zněl, že půjdeme na pivo. Když máte málo času, nějak rychleji letí, ale tak je to i s penězi. Když pak Mirek dostal chřipku a termín natáčení se na nás řítil, poslal mi návrh toho, o čem by mluvil, e-mailem.
Peter Rowan Band - Chris Henry, Mike Munford, Peter Rowan
Středa: Chtěla jsem být už v osm ráno na Storytelling session s bluegrassovou legendou Tommy Edwardsem ze Severní Karoliny. Ale trochu jsem zaspala. Hop do Starbucks pro kafe, abych stihla aspoň poslední půlhodinku povídání. Moc mne mrzelo, že jsem tam nebyla od začátku, bylo to moc zajímavé.
Jiřina Fikejzová na snímku s Janou Kratochvílovou
Natáčeli jsme s legendární textařkou Jiřinou Fikejzovou v malé kavárně na pražských Vinohradech. Ta šarmantní dáma má neuvěřitelných 86 let a podle všeho se tomu sama trochu diví. S nadhledem, ten jsem u ní vždycky obdivoval. Když už kameraman s technikem balili nádobíčko a my ještě chvíli seděli u kávy a skleničky vína, věnovala mi paní Jiřinka svou knihu pamětí Povolání textařka… v důchodu? Byl jsem trochu na rozpacích, mám pocit, že to byl její poslední autorský výtisk… Jenže, říkám plaše, my se nevídáme často, ale asi se máme rádi.
John Starling, Emmylou Harris a Lilly Pavlak
Řekněme si, co přináší Music Open v tyto dny: Kolem smrti národního písničkáře Karla Hašlera v německém koncentráku se vytvořila nehezká legenda. Měl být za mrazu poléván esesáky studenou vodou, až zemřel. Až se proměnil v ledovou sochu. Pravděpodobně tento strašný osud postihl novináře Františka Kocourka, je připisován trampskému odbojáři Ladislavu Brožkovi – Brochesovi. Ale s Hašlerem tomu tak opravdu nebylo.
Podzim v Brně. Dnešní ráno z našeho okna
Potkal jsem Marušku M., kamarádku z mládí, naši čtenářku, také matku známého televizního novináře Jana M., který nedávno vyměnil jednu televizi za druhou. Honza M. byl teď několik dní v Brně a strávil je v archívech. Matce, jež mu s nadšením zase vařila a prala, pravil na vysvětlenou – „televize je náročná profese“. A pak asi zase odejel do Prahy, kde už léta žije a pracuje, pokud tedy není zrovna v zahraničí.
Všechno začalo nevinně a bez zlých úmyslů. Po emigrantském trailu přešla skupina nových usedlíků. Stalo se, že kulhavá a unavená kravka nestačila tempu. Dočista se zatoulala a žalostně bučela. To by nebylo nic zvláštního, takových zatoulání už viděli Brulé indiáni dost. Jenže tentoktát byl tábor Siouxů hladový, a tak není divu, že dostal chuť na hovězí. Zasvištěl šíp z luku statečného bojovníka a nebohé zvíře vyhodilo kopyta. Hodovalo se a všichni byli náramně spokojení. Až na toho majitele úplně sežrané krávy.