Vzkazy

  • Cédéčko s vůní kouře

    Ačkoliv ve chvíli, kdy tento článeček píši (polovina prosince), je CD s dlouhým, ale vše říkajícím názvem „Šedifky a Přeletky: Ze starých zpěvníků“, na světě teprve pár týdnů, ohlasy z různých míst jsou nejen četné, ale i velice příznivé, některé přímo nadšené.

    Celý článek...
Dnes má svátek Libor Zítra má svátek Kristýna

Adina Mandlová na fotografii z roku 1942

Mohla se superhvězda českého meziválečného černobílého filmu Adina Mandlová potkat před kamerou s nejvytrvalejším představitelem agenta 007 Rogerem Moorem, jehož bondovská série kulminovala v 80. letech minulého století? Mohla, vypátrala badatelka v tajemných zákoutích sítě neboli netu Jana Skotalová. Nejenže mohla, stalo se to v roce 1965 v mimořádně úspěšném britském televizním seriálu The Saint.

 V tomto díle si zahrál i zapomenutý český herec Jiří (George) Pravda, který před komunisty raději odešel do Velké Británie. Nedosti na tom – hrál i v Profesionálech z CI5, dokonce i s prvním Jamesem Bondem v podání Seana Conneryho ve filmu Thunderball. Dvojka České televize, není-li zrovna nějaká olympiáda, uvádí celý bondovský cyklus v sobotu večer. Dívám se na něj, patří k obecnému vzdělání, a když ve finále začne všechno vybuchovat a trvá to ještě dvacet minut, jdu si nalít skleničku merlotu. Uvědomil jsem si svědectví o posunu lidské pruderie – urostlý a přímočaře žen chtivý Sean Connery by byl dnes označen na chlupaté sexistické zvíře. O něco lépe by obstál salonně elegantní Roger Moore, nadaný jemným humorem, nechlupatý a nikdy zcela nesvlečený. Lépe se hodí do doby, kdy se mužové vyholují po celém těle, zpravidla včetně hlavy.

O setkání Mandlové a Moora připravujeme článek s pracovním názvem Adina a sir Roger. Možná se ale bude jmenovat úplně jinak, ten článek.

Z Yukonu píše Mývala Kennedy o bezmoci a smutku ze zimy v textu Čekání na jaro v Dawson City.  Je to zvláštní svědectví o osudu ženy, která miluje horko, která z Československa před léty emigrovala do severní Afriky, a dnes žije shodou okolností na jednom z nejmrazivějších míst planety.

Každý rok se v Brně vzpomíná na siláka, básníka a srandistu Frantu Kocourka. Tentokrát po čase přijel i herec Miroslav Donutil, který s podnikatelem a Kocourkovým asistentem Františkem Kocmanem tuto tradici před léty založil. Píšeme o tom pod titulkem Jak Franta Kocourek ohnul tyč, která nebyla. Setkání se konalo v legendárním klubu Šelepova No 1

Myslel jsem si, že zničení legendárního trampského pietního místa v campu Zlaté dno na Brdech způsobila prostá hloupost. Teď už si to tak úplně nemyslím. Rozhodně tento akt zmaru vyvolal velký ohlas zvláště mezi krajany v zahraničí. K ohlasům bychom se chtěli vrátit i s historickými fotografiemi, které nám do redakce přišly.  Mezitím se u Čapkových v obci Chouzavá na Brdech sešli zástupci trampů s vedením lesů hraběnky Colloredo-Mannsfeldové. Dospěli ke společnému postupu při obnově campu (více na www.trampský-zpravodaj.cz). Setkání uskutečnil slavný stavitel hudebních nástrojů Rosťa Čapek, mimochodem soused vedoucího lesní správy pana Kocoura. Hostitelkou byla Jarka Čapková, první dámská pětistrunná banjistka v Československu.

Mirek Černý je lepší literát, než byste si mysleli. Jeho literární texty jsou stejně krásné, jako jeho hlas. Připraveno máme čtvrté pokračování epopeje o vzniku a rozvoji hudebních žánrů ve Spojených státech na počátku 20. století, tentokrát pod názvem předem atraktivním – Americká proměna skotských vzbouřenců.

Honza Dobiáš sesbíral další díl Co v Táborovém ohni (Mladého světa) neshořelo, pracuje i na dalších tématech, z nichž jedno nepochybně bude tisková konference a následující koncert písničkáře Jana Buriana. Rovněž se chystá na velký rozhovor s Jiřím Tichotou, zakladatelem a vůdcem Spirituál kvintetu, který se po půlstoletí chystá ne snad ukončit, spíš omezit hudební kariéru. Klobouk dolů.

Bohumil Hrabal, muž svérázný, avšak geniální, muž, který se programově vzepřel danosti osudu ve vážně myšleném experimentu, a proto po absolutoriu právnické fakulty pracoval jako dělník, horník, skladník ve Sběrných surovinách (a zde všude nacházel motivy své literární práce), by se v těchto dnech dožil sta let. Zemřel před sedmnácti lety a pohřben je na vesnickém hřbitůvku v Hradišťku, pod které spadá chatařské Kersko. Na hrobě má plno plyšových a dřevěných kočiček, a já se tam za ním každé léto na chvíli zastavím. Usednu na obrubník, vytáhnu placatku, a připijeme si spolu.  Nejčastěji pijeme slivovici. Víc se můžete dočíst v textu Hrabalův obelisk na břehu Labe.

Víte, že existuje archeologie trampingu? Výzkum starých trampských míst vede na Západočeské univerzitě docent Pavel Vařeka, a my bychom se s ním a jeho studenty měli setkat v dalších dnech. Čemu se divíte, tramping je už stoletý, možná už je vysoký čas ho začít zkoumat… A myšlenky se mi zase vrací na Zlaté dno. Zkoumejte, dokud je co.

Dva dny jsme natáčeli v Krušných horách. Štáb České televize a vznikajícího dokumentárního cyklu Zvláštní znamení touha také vyjel nahoru na hřeben do Vejprt. Významový rozbor tohoto názvu dost dlouho bavil kameramana Karla Slacha. Vejprty jsou obec na hřebenu, na jehož druhé straně je odjakživa Německo, a pak v něm vznikla tzv. Německá demokratická republika. Most přes Hraniční potok byl zastavěn, a tak to bylo dalších třicet let.

Napadlo nás zobrazení dneška. Český tramp jde s báglem na zádech přes most k ceduli Bundes republik Deutschland, možná lehce mávne do kamery, a vstoupí do té země. Rozumíte – jen tak vstoupí do té země. Vstoupil jsem dvakrát, režisér Václav Křístek je pečlivý režisér. A pak, když jsme zase nastoupili do přenosáku, jeli jsme se ještě do Německa otočit, v Česku nebylo kde.

Užil jsem si to. Pořád jsem nezapomněl, jak jsme jezdívali na Pálavu a dívali se přes dráty do Rakouska. Stejná krajina, vinice, trochu nudná placka. Ale ten vítr od jihu, ten voněl svobodou.

Mějte se krásně a važte si věcí, které jsou!

 

 

.

 

 

 

Foto týdne

„Štěstí je jednoduché.

Dobré zdraví

a špatná pamět."

 

Ernest Hemingway

Jste náš host číslo

5852702

Melanž

  • Jaký je Brňák

    Petr Komárek zvaný Farář z Texasu, USA, má – zdá se – silný vztah k Brnu. Čas od času nám přepošle zasvěcené texty o moravské metropoli. Většinou jsou ty texty vtipné, vyznačují se značným stupněm informovanosti. Dnes poslal následující sdělení:

    Celý článek...  
  • Jak posílat příspěvky na potlach v Texasu

    Ozvalo se nám již několik kamarádů ze zahraničí, kteří chtěli poslat peníze na naše bankovní konto na podporu 10 celosvětovéo potlachu, ae nemohli tak učinit, protože informace uvedené na trampských webových stránkách nebyly úplné.

    Celý článek...  
  • Když je v Texasu vedro, skoro se nedá pracovat

    Další zpráva o přípravách na 10. celosvětový potlach i omylu Country rádia.

    Čas letí jak ten jelen, co je šípem střelen. Sice 10.listopad 2018 se mnohým bude zdát ještě daleko, ale vzhledem k tomu, že klimatické podmínky v Texasu nám dovolují pracovat jen v určitý čas, což jsou dva měsíce na jaře a dva měsíce na podzim, není zase tolik času nazbyt. V létě jsou zde úmorná vedra, ve kterých venku pracují jen ti nejstatečnější (ke kterým my už nepatříme) a i když máme většinou mírné zimy, tak ani v těch se moc pracovat nedá.

    Celý článek...

Tiráž

Music Open
hudební časopis nejen o muzice


Šéfredaktor:
Fedor Skotal
Redakce:
Hanka Hosnedlová,
Lilly Pavlak (Švýcarsko),
Jana Skotalová

Grafika a web: Jana Skotalová

Kontakt:
musicopen@email.cz