Souhvězdí Jižní kříž

Je devadesát nebo sto let v perspektivě právě probíhajícího života dlouho? Je ten čas tak vzdálený, že těžko uvěříme, že na začátku dvacátých let minulého století poklesl prodej gramofonových desek v USA natolik, že přiměl vydavatele k cestám do neprozkoumaných oblastí?

Opravdu v té době gramofonová deska nejen existovala, ale byla už významnou složkou hudebního průmyslu? Neboť podle Mirka Černého se ještě v roce 1922 prodalo na milion (!) gramofonových nosičů, ale následující léta už byla výrazně horší. Ta cesta broadcasterů a vydavatelů dolů na americký Jih pak vedla k dalším objevům – na jaře 1920 nazpívala Mamie Smith Crazy blues, které zahájilo mimořádné žně černé hudby. Ta cesta pak vedla dál – k objevení lidového hraní na venkově, horalskému hillbilly, bílým bluesmanům, a to vše se stýkalo, slévalo a proplétalo až vlastně do současnosti.

Mirek Černý zpracoval historii vzniku a rozvoje hudebních žánrů v USA v rozsahu, jaký u nás dosud nebyl časopisecky ani knižně publikován. Podle všeho je to nejkomplexnější dílo, jaké v tomto žánru vzniklo nejen v České republice. Zřejmě ani v zahraničí nemá obdobu. Podle ukázek, které už připravujeme ke zveřejnění tvrdím, že ta práce je mimořádná. První část s názvem Tancovačka je jednou za čas, rádio hraje každý den uveřejníme ve čtvrtek 20. února, pokračování pak za týden.

O den později připomeneme 70. narozeniny Petra Ulrycha. Jeho (a Hančina) cesta vedla od bigbítu k populární scéně a koncertování se slavným big-bandem až ke ztotožnění s moravským folklórem. Byla to dlouhá a plodná cesta, dnes zajímající bohužel především fajnšmekry.

V pondělí 23. února oslaví 65. narozeniny Pavel Váně. Zakladatel (se Zdeňkem Klukou) legendárních rockových Progress Organization, rovněž kytarista významné bratislavské skupiny Collegium Musicum, první interpret protiválečného hitu Válka je vůl při dvouletém záskoku v brněnských Synkopách 61… Víte, co je na něm matoucí? Známe se možná od jeho dvaceti let, avšak Pavel zvaný Vanč vypadá pořád stejně. Možná se doma chodí za zástěnu dívat na temný obraz, kterému říká Doriane. Víte, co tento skvělý kytarista a zpěvák dělá dnes? Jezdí po světě a hraje s muzikanty v různých (často neobvyklých) místech planety. Napřed jim pošle notové materiály a zvukový záznam, a když to nastudují, Vanč přiletí a v tom kterém místě zeměkoule odehraje unikátní koncert. Nenudí se.

Hanka Hosnedlová už začátkem února vyrazila do Austrálie na 9. světový potlach. Chce navštívit také Nový Zéland a Tasmánii… O něco později vyrazil do Austrálie s videokamerou obětavý organizátor Mobilního trampského muzea Fred Jedlička. A zatímco cesty romantiků z celého světa vedou pod Jižní kříž, který má ostatně Austrálie ve znaku, štáb režiséra Václava Křístka vyráží v malém přenosáku do zasněžených Krušných hor.

Štáb České televize mapuje tramping na Plzeňsku. U nefalšovaného pracovního ohně v dobře ukrytém campu v lesích zleva režisér Václav Křístek, trampské osobnosti Bohumil Rὂhrich – Béďa Šedifka a Petr Náhlík – Vokoun, průvodce Fedor Skotal. Vpravo za kamerou Karel Slach. Souvislosti najdete v editorialu.

Zastavili jsme cestou na natáčení na polévku v západočeských Šťáhlavech. Do restaurace vstoupil mladý muž, ohlédl se ještě jednou na zaparkovaný přenosák, a pak se zeptal: „nechcete mě taky natočit? Já jsem totiž kuchař!“ V tom kvasu divných lidí, kteří na obrazovkách pořád něco vaří nebo někomu nadávají, zazněl střízlivý hlas asistentky režie Gábinky Schüllerové –„ Mně by se hodil zedník!“

Mějte se krásně a zkuste si třeba zase něco uvařit podle svého. Adresy případných zedníků předám Gábince osobně. Brzo na shledanou!

 Foto: Gabriela Schüllerová