Ňuf mi připomíná, ať vám – naši milí čtenáři – nezapomenu říct, že vás máme rádi, ale na to bych nezapomněl, i kdyby zapomněl Ňuf. Je totiž jaro, příroda se probouzí po mrazovém šoku a nám klíčí šedá kůra mozková, až se lebky zelenají.
Gary Cooper ve filmu V pravé poledne
Začátek roku 1953 přinesl filmovou senzaci. Sedm nominací a čtyři Zlaté globy získal western Freda Zinemanna V pravé poledne. O pár týdnů později stejný počet nominací i získaných Oscarů, cen filmové akademie. V tomto slavném a dnes už klasickém snímku podali strhující výkony Katy Jurado ve vedlejší roli Mexičanky, tehdy už jedenapadesátiletý Gary Cooper (před padesáti lety to byl pokročilý věk) a věrohodně krásná Grace Kelly, pozdější monacká kněžna Gracie. Oba hlavní představitelé se dožili pouze šedesáti let, i když každý jindy – Cooper zemřel na rakovinu prostaty, kněžna Gracie při automobilové nehodě.
Doufám, že jste si naše upřímně míněné přání hezkých Velikonoc vzali k srdci, případně se vycpali (úměrně místu bydliště) na místech, kam obvykle míří pomlázky, abyste si teď a celý týden nemuseli odskakovat od čtení Music Open a věnovat čas lapidušení.
Jerry Pupál Vecka zkouší rýžování zlata v Coloradu
(Předmluva ke knize J.P.Vecky Al Packer z pohledu prospektora)
Jako další téma své nové knihy z oblasti literatury faktu si Jerry Vecka, který žije v Coniferu v americkém Coloradu, zvolil po osobě cestovatele a polárníka Jana Eskymo Welzla kontroverzní a dohady obestřenou postavu prospetora Alfreda Packera. A protože s tímto jménem je spojena řada dosud uspokojivě nevyřešených otázek, ale i jistá, lidským druhem neakceptovatelná úchylka, věnuje se podrobněji i tomuto aspektu - a to kanibalismu.
Současná prezidentka evropské asociace Angelika Torrie předává žezlo - tedy vařečku - novopoečenému prezidentovi Petru Brandejsovi
Plastic People od the Universe – to je kapela, která se zapsala nejen do hudebních, ale především do politických dějin téhle naší země a mělo by to procházet hlavou asi každému, kdo je slyší. My začínáme s Plastiky jedenáctý týden tohoto roku a sám jsem zvědavý, co šlo hlavou Františkovi Heřmanovi – samozřejmě kromě toho udělat co nejpěknější fotky – ale to mu chodí hlavou pořád. Byl totiž na jejich koncertě a kromě obrázků napsal i řádky.
Na začátku roku 1987 mě na doporučení Wabiho Ryvoly oslovil plzeňský tramp Petr Náhlík řečený Vokoun. Připravoval samizdatové souborné vydání Wabiho povídek . Vokoun toho dělal daleko víc, například - rovněž samizdatem vydaný - sborník o tehdy zakázaném Jaroslavu Foglarovi.
Wabi se Sašou a malými dětmi Karolínou a Kubíkem dvakrát do roka zajížděli na naši samotu v Bílých Karpatech. Čekal jsem je v Brně na nádraží, naložil do žigulíku a odvezl na moravsko-slovenské pomezí. Dost dlouho jsem měl pocit, že je vhodné Wabimu na přivítání připravit parádní oheň - zval jsem Poutníky, Příbojáky, Rowers… Než jsem definitivně pochopil, že Wabi chce být hlavně sám a s rodinou.Jan Vyčítal počátkem sedmdesátých let
Pět křížů
Jerry Pupál Vecka
Dokončení ukázek z knihy Al Packer očima prospektora, která vyšla česky ve Spojených státech.
Alfred Packer byl v poměrně dobré kondici, když dorazil do osady. Muži vyběhli z úřadovny a vítali přichozího. Al ve zkratce vyprávěl o tom, že zabloudil a že přežil těch šedesát dnů na sporých zásobách a v primitivním kempu. Zlí jazykové tvrdí, že žádal prvně o panáka whisky, ale fakt je ten, že mu předložili jelení guláš, a tím nepohrdl, i když nebyl tak šíleně hladový. Než došel do osady, odhodil zbylé lidské maso do křoví a doufal, že zvěř tento důkaz zlikviduje.
Huberťák - Láďa Kučera z Hop Tropu
Život už je takový – napsal jsem tuhle našemu šéfredaktorovi Ňufovi – když jsem měl z jeho mailu pocit, že si trochu zoufá nad tím, že vyplodí Výhled a ono se toho najednou schruje tolik , že Výhled vlastně neplatí. Máme jakoustakous představu, co by v Music Open mělo být a Výhled je vlastně naše zbožné přání, podepřené samozřejmě i hotovými články a fotografiemi. Jenže pak třeba umře Kid a my kromě toho, že jsme smutní, protože ze světa odešel další z našich kamarádů, musíme zplodit Music Open tak, aby byl k světu, byť třeba v dané chvíli trochu smutnému. A to píši tyhle řádky ve čtvrtek minulý týden, kdy ještě nebylo jasné ani kdy bude mít Kapitán Kid pohřeb.
Kapitán Kid se svou ženou Vlaďkou a Petrem Smetanou u Velinských v roce 2009
Zdravím celou redakci z Kanady, zvláště Kobru, který asi jediný si na mne možná bude pamatovat.(kontrabasistu Krakatitu Petra Smetanu si pamatujeme všichni, pozn.red.). Rád bych Vám poděkoval za články věnované Kapitánu Kidovi. Také bych rád přispěl svou osobní vzpomínkou.