Od konce roku 1969 hraje skupina ve větším nástrojovém a vokálním obsazení s tím, že odešel František Turek a sestavu doplnili zpěváci a hudebníci od Mustangů - Zdeněk Skarlandt, Petr Třebický a Václav Vébr.
V roce 1972 se v Riegerových sadech, kde K.T.O. v letních měsících hráli až pro 1500 trampů, objevil Walda . Oslovil je, jestli by se nemohli spojit. Plácli si na to a od té doby s nimi zpívala i Olina (Olga Blechová -Matušková). Walda se rozhodl pro společné účinkování, přestože skupina K.T.O. měla v době normalizace zákaz vystupovat ve sdělovacích prostředcích. V roce 1974 přišel ještě bubeník Miloslav Žižka.
Nejúspěšnější skupina roku Gibson Brothers
Předcházející část mého povídaní o Americe skončila ve čtvrtek dopoledne. Tady je pokračování: V jedenáct začal slavnostní oběd – Special Awards Luncheon. Po něm nastalo předávání zvláštních cen. V jednotlivých kategoriích zvítězily tyto osobnosti:
Kytarista, zpěvák a zakladatel skupiny Kamelot Radek Michal – Bůček
* 1. 12. 1898 Jan Plichta – pseudonym Pavel Milan (Brno), hudební skladatel (písně Až přijdeš dívko mých snů - text Ota Olšaník, Bílá jachta - text Polák - Žalman, Bílé kanoe - text Jára Tulák, Jižní kříž - text Jára Tulák, Já mám doma nosorožce - text Zdeněk Felix, Kde jsou mé pistole - text Ruda Věchet, Když jen vítr nocí zpívá - text Polák - Žalman, hudba Vladimír Foka a Pavel Milan, Námořníku, hochu snědý - text V. Bárová, Píseň samotáře, Píseň severu - Bílý losos - text V. Bárová, Pistolník, Řeka do noci jen zpívá, Savana – text Ruda Věchet)
Nedávno jsme s Danou navštívili nově otevřený obchod na jihu Denveru v oblasti zvané Lone Tree, Osamělý strom. Chtěl jsem totiž koupit střelný prach pro moji předovku značky Tradition ráže .540 tisícin inče. To je něco kolem 12 mm. Plus – mínus. Ovšem koule musíš kupovat anebo odlít ve formě, která má míru .530 tisícin inče, protože tato koule přijde obalit „plínkou“ . Plínka je kulatá hadřička kolem jednoho inče v průměru a tloušťka plínky je .10 tisícin. Plínka je vlastně ucpávka koule v hlavni předovky.
Miki Ryvola
Listopadový Potlach v Malostranské besedě začal vzpomínkou Tonyho Linharta, jak uváděl v minulém století první Potlachy s Wabim Ryvolou a střídavě hráli Hoboes a Pacifik. A po téhle vzpomínce to začalo jako tenkrát: Pacifik začal třemi písničkami, ze kterých (kromě dalších, samozřejmě) udělal čas hity: Dobrý den, Stovky vlaků a Stopy sešlapanejch bot. Z Hoboes zbyl vlastně jen Miki Ryvola, který přišel za obrovského nadšení narvané Besedy a hrál věci, které ten uběhlý čas popřely.
Před šedesáti lety, 1. 12. 1953, se narodil Jiří Pavlica, jedna z nejdůležitějších postav současné české hudby. Protože naše osobní kontakty a občasná tvůrčí spolupráce už trvají přes dvacet let, láká to k pojednání šíršímu. Řekl bych, že prvních dvacet pět let jeho života více méně přímočaře směřuje k primáši Jurovi Pavlicovi (až na to, že ho rodiče přiměli studovat střední ekonomku), dalších třicet let pak od primáše Jury k Jiřímu.
Původní trio KTO ze 60.let minulého století. Zleva Vláďa Morava,Franta Turek, Franta Hacker.
Pár lidem se možná zprvu nezdálo, že dělají jen v triu (dvě kytary a banjo), ale kluci si své písničky upravovali pro sebe. Franta a Vláďa hráli na kytary a zpívali. Turek hrál banjo, které si sám navrhl a stavěl mu ho houslařský mistr Přemysl Špidlen, soused vedle kterého Franta v Jungmance bydlel. Jejich muzika měla jakoby jiný, nový „šmak“. Prostě byli jinačejší.
Na zcela mimořádný koncert své hudební kariéry, který se loni v létě odehrál v Třeboni, zavzpomíná rocková skupina Katapult v sobotu 30. listopadu v třeboňském divadle. Bude to navíc její historicky první vystoupení v tomto sále, na který má neblahé vzpomínky z doby před třiceti lety.
Peter Rowan Band - Chris Henry, Mike Munford, Peter Rowan
Středa: Chtěla jsem být už v osm ráno na Storytelling session s bluegrassovou legendou Tommy Edwardsem ze Severní Karoliny. Ale trochu jsem zaspala. Hop do Starbucks pro kafe, abych stihla aspoň poslední půlhodinku povídání. Moc mne mrzelo, že jsem tam nebyla od začátku, bylo to moc zajímavé.