Duo My tři
Pódium festivalu Vyšehraní se rozeznělo tóny kytar v rukou muzikantů, náležejících k platformě zvané Zašití písničkáři. Letošní desátý, tedy jubilejní ročník festivalu Vyšehraní, dal Zašitým písničkářům do vínku dar v podobě místa konání koncertu. V rámci oslav svého jubilea totiž přesunul celý koncert z malé scény na hradbách na hlavní pódium letní scény NKP Vyšehrad. Původní obavy z velikosti scény vystřídala v očích - zejména těch mladších umělců - čirá radost z toho, že si mohou vyzkoušet jaké to je hrát na velké scéně, na velký zvuk, světla a být uvedeni moderátorem do potlesku publika místního miniamfiteátru.
Strunovrat - zleva Petr Šotta, Dita Petříčková a Saša Frej
Kousek od Čáslavi jsou Svojšice, kde vznikl v osmdesátých letech zdá se mi pořád ještě nedoceněný festival Svojšický slunovrat. A kousek od Svojšic jsou Slatiňany, odkud pochází Helena Vondráčková, z místního hřebčína spousta krásných koní a do Slatiňan patří také skupina Strunovrat, která vyhrála druhé základni kolo letošního již jedenáctého ročníku hudební soutěže Notování.
František Dostál
Díky činorodému pražskému fotografovi Františku Dostálovi se rozšíří téma života v přírodě i ve sbírkách respektované Moravské galerie v Brně. A to prostřednictvím černobílých fotografií, které František v poslední době galerii věnoval. Zachycují totiž trampské dění z Údolí Bílých skal a z potlachu této staré, ale stále ještě aktivní osady.
Minnesengři na samém počátku 70. let: zleva Ivan Zicha, Pavel Žalman Lohonka, s perkusemi Jan Borkovec, Eva Zichová, kapelník Pavel Anděl Pokorný
První vystoupení Minnesengrů na Portě ´69 v Ústí nad Labem, jedno z jejich prvních veřejných vystoupení vůbec. Bomba. Přidrzlý Honza Borkovec v roli spíkra přechází v těsně vypasované košili forbínu zprava doleva, drmolí jako dee-jay a vůbec se nepodívá do publika. Za ním čtyři mladí lidé, které tady nikdo nikdy neviděl, ale kteří přednesli něco, co okamžitě posunulo hranice rodícího se českého povědomí o folku na sáhy daleko. Také tu kategorii vyhráli, za nimi skončil třeba i Spirituál kvintet. Přinesli mocnou inspirační vlnu – jako Minnesengři začínal hrát kdekdo, pokud to tedy uměl.
Natáčení seriálu České televize Zvláštní znamení touha, 70. výročí T.O. Rowers na Bílém potoku. Připravuje se rozhovor s bratislavskou skupinou Pekaringo. Druhý zprava jubilující kapelník Pedro Benča; vedle bohužel většinou zakrytá jeho krásná a podnikavá žena Andy.
* 2. 10. 1948 Olga Matušková (dříve Blechová), zpěvačka, vokální trio Krystalky (s Jiřinou Menšlovou a Ivetou Rezkovou), později Potatos, duo s Ivetou Rezkovou, od roku 1972 zpívala s Waldemarem Matuškou a od roku 1973 s KTO; emigrovala s W. M. v roce 1986
Prvního října 1931 se narodil Jiří Suchý.
Mí vrstevníci asi přiznají, že z jejich hlediska tady byl Suchý vlastně vždycky. Když jsme na začátku šedesátých let začali chodit do školy, už existoval Semafor a písničky dvojice Suchý – Šlitr si zpívali naši rodiče i prarodiče. A dokonce, když jsme na konci šedesátých let devítiletku opouštěli, byl už Tulipán ve školní učebnici hudebky.
Kousek od Staré Paky je nedaleko železniční trati ( to aby se tam dalo jezdit vlakem) chalupa našeho kamaráda Vládi Mikulce. Za chalupou je stodola, která se postupně stala „folkovou stodolou“, protože dobré čtvrt století se tam pořádají koncerty a v tlustých knihách hostů lze najít jména většiny náramných muzikantů, kteří už tam hráli. Mezi těmi, kteří se podíleli na tváři těchto folkových záležitostí se nemalou měrou zasloužil Vladimír Vlasák – redaktor Melodie, kulturní rubriky Mladé fronty, zpravodaje Jonáš klubu, přispěvatel i do tohoto portálu, ale především do mnoha jiných titulů, autor obsáhlé a obsažné knihy Folkaři atd.
Vy neznáte Ádu? Ani trampskou osadu Nibowaka? Tak čtěte dál.
Dnes je to pět let, co (týden před svými 98. narozeninami) zemřel spisovatel Adolf Branald. Jako spisovatele jej musí znát snad každý středoškolák. Ale jako trampa? Jen pamětníci. Jinak málokdo. Jenže kolik žije trampů - pamětníků narozených kolem roku 1910? A kdo z nás se s nimi alespoň potkal?
Všechno začalo nevinně a bez zlých úmyslů. Po emigrantském trailu přešla skupina nových usedlíků. Stalo se, že kulhavá a unavená kravka nestačila tempu. Dočista se zatoulala a žalostně bučela. To by nebylo nic zvláštního, takových zatoulání už viděli Brulé indiáni dost. Jenže tentoktát byl tábor Siouxů hladový, a tak není divu, že dostal chuť na hovězí. Zasvištěl šíp z luku statečného bojovníka a nebohé zvíře vyhodilo kopyta. Hodovalo se a všichni byli náramně spokojení. Až na toho majitele úplně sežrané krávy.