Dnes má svátek Marcela Zítra má svátek Alexandra

Minnesengři na samém počátku 70. let: zleva Ivan Zicha, Pavel Žalman Lohonka, s perkusemi Jan Borkovec, Eva Zichová, kapelník Pavel Anděl Pokorný

První vystoupení Minnesengrů na Portě ´69 v Ústí nad Labem, jedno z jejich prvních veřejných vystoupení vůbec. Bomba. Přidrzlý Honza Borkovec v roli spíkra přechází v těsně vypasované košili forbínu zprava doleva, drmolí jako dee-jay a vůbec se nepodívá do publika. Za ním čtyři mladí lidé, které tady nikdo nikdy neviděl, ale kteří přednesli něco, co okamžitě posunulo hranice rodícího se českého povědomí o folku na sáhy daleko. Také tu kategorii vyhráli, za nimi skončil třeba i Spirituál kvintet. Přinesli mocnou inspirační vlnu – jako Minnesengři začínal hrát kdekdo, pokud to tedy uměl.

Nejlépe v té době asi karvinští Desperádi, kteří se s repertoárem Minnesengrů v dalších létech prosadili nejen na Moravě. Nakonec i vůbec první Miss Porty, které jsme s Kobrou předávali místo korunky stetson, byla krásná Liba Palová z Desperádů, zpívající repertoár Minnesengrů. Porta byla v roce 1970 nadlouho v Ústí naposledy, jako dítě uvolnění předcházející Pražské jaro už neměla být. Než jsme se zase za rok sešli – v Karviné.

 

Minnesengři v roce 1970

S Minnesengry jsme si velmi padli do noty. O něco později jsem jim v Brně připravil koncert, asi druhý mimo Budějovice po onom senzačním ústeckém vstupu na scénu. Plakáty přišly včas, ale do výlepu jsme je zadali se zpožděním a vylepeny byly nejspíš až někdy po koncertu.  Asi je to jedno, možná by stejně do velkého sálu ZK Zbrojovky Brno na Marxově ulici nikdo nepřišel. Abychom tu hrůzu zachránili, postavil jsem před dokořán otevřený vchod do kulturáku pár kamarádů. Ven se linula hudba a kamarádi říkali kolemjdoucím – „pojďte dovnitř, je to bezvadnej mazec a je to zadarmo.“

Této čtvrti se dnes neoficiálně říká Brněnský Bronx, ale on už tam i v tom roce 1970 byl, jen to asi ještě tolik nevadilo. Nicméně hudbymilovní Romové utvořili skvělé publikum, dokázali tu krásu, která zněla z pódia, opravdu ocenit.

Píšu o tom vlastně dnes poprvé, o vítězství Minnesengrů, v které přeměnili jasnou porážku způsobenou výlepem a pravděpodobně i mnou.

Zvával jsem je do televizních pořadů, které jsem připravoval v té jediné televizi, co tehdy v Československu byla. A jako příklad trvalého nalézání inspirace jsem v novinách a rozhlasu popisoval cestu Minnesengrů od Žalmanových trampských počátků přes silnou informaci o zámořském folku až k objevení jihočeské lidové písničky a znovu pak návrat k vlastní tvorbě, těmito soutoky inspirované.

Minnesengři byli má láska, umělecká i osobní. Jsou má láska dodnes. Navštěvovali jsme se, potkávali jsme se na Portách a festivalech, byli jsme Divnými ptáky. S Ivanem Zichou nás v Sokolově málem zadržela policie, když jsme žádali příslušníky, aby se nám podepsali do cancáku. V rukou jsme drželi otevřené občanské průkazy.

Nad psacím stolem mám nerozbalené poslední CD Pavla Anděla Pokorného s fixem napsaným přáním k Vánocům. Poslala mi ho Hanka Hosnedlová chvíli před tím, než Anděl tragicky zahynul. Nikdy si ho už neposlechnu, musel bych ten celofán s věnováním roztrhnout.

Cítím Minnesengry nejen z tvorby Žalmana a jeho seskupení. Cítím je z Nezmarů, z Vikiho Porkristla, Pavlíny Jíšové i třeba Jardy Matějů, který vlastně žádný Jihočech není, společné kořeny vnímám v tvorbě bratří Malhockých... Ten region je plný muziky a Minnesengři jí v tomto žánru první dali průchod. Myslím si, že jsou tady pořád, zvlášť tam dole na jihu.

Fedor Skotal

To byli Minnesengři

V rámci projektu chystanému ke 45.výročí vzniku kdysi populární jihočeské kapely Minnesengři je kromě dvojCD s vybranými písničkami této skupiny připravována i její stručná historie. Bude mít podobu útlé knížečky, jejíž obsah je zaměřen na jednotlivá časová údobí skupiny od vzniku Minnesengrů v mezním roce 1968 až do prvního „polistopadového“ roku, kdy kapela svou činnost skončila. Dozvíte se v ní nejen jak to všechno bylo s jejími začátky i koncem, kteří muzikanti a zpěvačky skupinou prošli, ale také to, jak se doba k Minnesengrům chovala, jak je viděli publicisté a kritici, ale i posluchači. Mimo jiné také o jejich nelehké cestě za lidovou písničkou. Přečtete si o tom, jaké překážky musela kapela překonávat, kdo jí opakovaně podal pomocnou ruku a co všechno po tomto legendárním a svým způsobem průkopnickém muzikantském uskupení zůstalo v dnešním hudebním světě. To vše bude doplněno rovněž dokumentárními fotografiemi z dílčích etap kapely.

Knížečka, která vznikla díky zakládajícímu členovi Minnesengrů – Pavlu Žalmanovi Lohonkovi - a publicistce Hance Hosnedlové, bude premiérově dána do prodeje v listopadu tohoto roku. A to při velkém Žalmanově koncertu v českobudějovickém DK Metropol, který by měl být zároveň i vzpomínkou na Minnesengry. A potom si ji budete moci koupit i na všech dalších koncertech Žalmana a jeho spolu. Doufáme, že se vám bude líbit, že přinese dostatečné informace těm, kteří vzestup Minnesengrů nezažili, a naopak oživí vzpomínky pamětníků...

Hanka Hosnedlová

Foto týdne

Jste náš host číslo

9566689

Tiráž

Music Open
hudební časopis nejen o muzice


Editor:
  Fedor Skotal

Redakce: Marty Newton

Grafika: Jana Skotalová

 

Autoři:  Jiří Černý, Mirek Černý, Jaroslav Čvančara, Ivan Doležal, Svatoslav Fiala (foto), Jiří Hampl (foto), František Heřman (foto), Hanka Hosnedlová, Vít Hrabánek, Jan Krůta, Miloslav Jakub Langer, Jaroslav Samson Lenk, Jindřich Marek, Stanislav Motl, Petr Vokoun Náhlík, Míra Navara, Zdeněk Nossberger, Sandy Nosek,Lucia Nováková (foto), Lilly Pavlak, Jan Plachetka, Milan B. Plch, Radovan Rakus, Jan J. Vaněk, Jerry Pupál Vecka, Ladislav Vencálek, Karel Cimbura Vidímský

 

Kontakt: musicopen@email.cz