1.  Strašně jsem se lekl, když maminka onemocněla, protože jsem si myslel, 
     že nám bude vařit tatínek.

2.  Na maminky se nemá křičet, protože jsou prospěšné. 

K Šulákovi si pravidelně chodí zahrát i vynikající jazzový banjista Ivo Pluháček, vedle něho Jana Skotalová, webmaster a tvůrce grafické podoby Music Open.

I když počasí moc vánočně nevypadalo, uskutečnilo se v restauraci U Šuláka u Brněnské přehrady tradiční vánoční hraní pořádané muzikanty z Monsunu. Také již tradičně byla hospoda plná, že si málem nebylo kam sednout.

Hlavní motivací prakticky všeho, co se v druhé polovině 19. století odehrávalo na americkém Západě, byl mohutný rozvoj dobytkářství. Jeho specifické podmínky byly rovněž hlavní inspirací, z níž začala vznikat i osobitá písňové tradice.

Na společnou desku týpků, co si nechávají říkat Evidence a The Alchemist se čekalo fakt dlouho. Nekonečně dlouho. Nejeden fanoušek ztrácel víru v cokoli, natož pak ve šťastnej konec. Ale? Jo, přesně tak, ale ten šťastnej konec to má. Projekt Step Brothers je oficiální. Album Lord Steppington už je vylisovaný. Vychází a na pulty se dostává v úterý 21. ledna 2014. Tedy přesně v ten den, kdy se Step Brothers předvedou naživo v pražském Lucerna Music Baru. Klika? Štěstí? Znamení? Cokoliv, ale určitě ne náhoda.

Posázavský Pacifik. Průhledem ze sousedního vagonu režisér Václav Křístek a asistentka režie Gabriela Schüllerová.

Před léty připravoval producent Stanislav Chmelík v Supraphonu album tří výjimečných dámských hlasů. Dva z nich měl – Evu Olmerovou a Evu Pilarovou. Chyběl mu třetí unikátní hlas a na populární scéně ho nenalézal. Pak od kamarádů muzikantů asi z dixielandové sféry dostal tip – nějaká Jitka Vrbová. Jitka už měla za sebou slušnou folkovou minulost, byla mj. sólistkou zajímavých pražských Sepií (to byla kapela, ne seskupení hlavonožců).

Matěj Rak

Páté základní kolo Notování už mělo letopočet 2014, naplněný sálek Music City spoustu očekávání, jak to asi s kým dopadne a jednu jistotu, která se jmenovala Matěj Rak jako host.

Přesto, že žijeme ve světě, ve kterém měníme hodnoty slov i činů tak, aby jak slova, tak činy vyhovovaly, zapadaly do mozaiky našich programů — tj. přesněji našich těch kterých ideologií, těch kterých hospodářských situací, plánů, výhledů, záměrů, prostě kdy říkáme a tiskneme všechno, jen jak se nám to hodí — zbyla tu jedna instituce v civilizovaném světě, jedno údobíčko, kdy se nám v mysli vynoří pojem „lidi dobré vůle“.

Zatímco gramofonové firmy vykřikovaly, jak na tíživou ekonomickou situaci vyzrají novou strategií, reklama mávala intenzivnějšími akcemi a hudební agentury slibovaly dočista novou, neodolatelnou a dokonale účinnou past na diváky a pořád se vlastně nic nedělo, Hollywood si takřka přes noc vymyslel B Western.