S loňským rokem jsem se loučila na koncertu Druhé trávy, a ten nový, letošní,  jsem přivítala s Poutníky. Měla jsem fakt štěstí, během týdne v Brně vidět obě své nejmilejší kapely.

Krásně vyzdobený sál restaurace Na Rychtě v Újezdě u Brna se začal plnit již ve tři odpoledne a půl hodiny před koncertem bylo úplně plno. Úderem čtvrté nás přivítal pan starosta a na scéně se objevila skupina Poutníci.

Kapelník Jirka Karas Pola  prozradil, že právě začínají svoji 44. sezónu. Byl to poslední koncert na jejich šňůře nazvané Country Vánoce, kde představili a  během které pokřtili své stejnojmenné  čtrnácté cédéčko.

Nachystali  opravdu bohatý program. Jako první zazněla vypalovačka Little Maggie, ve které se  předvedl jejich nejmladší člen, ostravský kytarista a nynější hlavní zpěvák Kuba Bílý. V jeho podání zazněla i Křesťanova Ukolébavka pro milenku a mnoho dalších. Pochopitelně hlavně v instrumentálkách excelovali kytarista a mandolinista Honza Máca, banjista a dobrista Peter Mečiar.

Kapelník a basista Jirka Karas Pola nás během celého večera obveseloval veselými historkami, a také zazpíval několik písní, jako třeba Wandering Stranger, či Telegraf  Road…

Nálada byla výborná, pan starosta jim jako dar věnoval čtyři flašky místní meruňkovice.

Po veselé první části večera následovala ta hlavní, vážnější, vánočně laděná. Ale i ta začala vesele. Hoši vytáhli cédéčko Country Vánoce, bouchl šampus a cédéčko bylo pokřtěné.  Připili si, ať se dobře prodává a zbytek šampaňského poslali do hlediště.

Vánoce končí oficiálně na Tři krále, tak v jejich předvečer jsme měli možnost slyšet většinu těch nádherných písniček a koled, co na cédéčko nahráli. Zahájil Kuba Bílý písní Vánoční z repertoáru Fešáků, Karas  zazpíval  Na Vánoce ráno od Pepy Šimka,  Kuba zasnil o Vánocích bílých, následovala nádherná anglická What Child is This a německá Tichá noc. Protože k Vánocím patří také vážná hudba, měli jsme možnost si poslechnout vynikajícně zaranžovanou první větu  cyklu Čtvero ročních  období od Antonia Vivaldiho – Jaro. V hledišti by bylo slyšet spadnout špendlík a následující  bouřlivý potlesk div nezbořil dům. Pro většinu obecenstva to byl vrcholný hudební zážitek. Hoši zkrátka umí všechno…

Následovala směs krásných českých a moravských koled.  Půjdem spolu do Betléma si  už s nimi zazpíval celý sál. Karas prohlásil, že k Vánocům patří i láska,  a proto na cédéčko zařadili i ten nejúspěšnější poutnický hit všech dob, Panenku. I tu si s nimi zpívali všichni.

Obecenstvo je nechtělo nechat odejít, vytleskalo a vydupalo si pár přídavků. Jako poslední  zazněla píseň Rolničky.

Bylo to nádherné poetické odpoledne. Dostala jsem od nich pokrřtěné cédéčko a klusala na večerní autobus. Hoši si teď užívají zasloužené kapelní prázdniny. Kéž by celý letošní rok probíhal tak harmonicky, jako ten pohodový tříkrálový podvečer….

Lilka