Jedenačtyřicátý ročnik nejstaršího bluegrassového festivalu v Evropě se konal v nádherném areálu koupaliště a letního kina v Čáslavi. Pořádala jej Bluegrassová asociace České republiky, tentokrát pod patronátem amerického velvyslanectví v Praze. První ročníky -  ještě v Kopidlně -  prý začínaly písni Will the Circle Be Unbroken. Letos se festival k této tradici opět vrátil. Tato píseň, se kterou se v současnosti většinou končí,  zazněla tedy na zahájení  v podání první vystupující skupiny, chomutovského Albumu. Podpořili je pořádajíci členové Bluegrass Cwrkotu.

Uznávaný fotograf František Dostál, zobrazitel nevšedních situací, se 21. července dožívá 75 let. Možná je až symbolické, že vrchol popularity zaznamenaly Františkovy práce v 60. a 70. letech minulého století. Doba byla blbá, ale na vnímaní veselých obrázků bylo jaksi víc času. Možná jsme se taky uměli víc smát, ale kdo by si to dnes v tom fofru pamatoval. (fsk)

Benefiční koncert na pomoc obětem povodní 2002 v Putimi byl nejen premiérovou scénou pro kapelní formaci nazvanou New Rangers, ale i datem jejího vzniku. Základ nového hudebního tělesa tvořila jihočeská kapela Šance, kterou si Jirka Veisser, někdejší dlouholetý  člen legendárních Rangers, vyhlédl na strakonickém krajském kole Porty a se kterou navázal první nitky spolupráce. Přestože hlavní komunikace se odehrávala přes telefon a kapela základní repertoárovou sestavu studovala nejdříve z nahrávky, konečný výsledek byl nad očekávání skvělý.

Reminiscence na největší moravský žánrový festival

Odpolední koncerty na náměstí nabízely divákům zdarma trochu jiný program než hlavní večery. V pátek se představil folkrockový Pepa Lábus a spol. z Trutnova a poté brněnský Lidopop, který předvedl daleko víc rocku a punku než popu.

Ti malincí a pilní japonští skřítci, kteří běhají v drátech a honí jedničky a nuly po celé zeměkouli, zajistili festivalu Okolo Třeboně světové prvenství. Při zahájení festivalu jiskřili takovou energií, že vystavěli virtuální most z jižních Čech až do Ósaky.Odtud se publiku na velkém plátně za pomoci skypu přihlásil ředitel festivalu Pavel Barnáš, který v době konání 22. ročníku festivalu absolvoval turné se Symfonickým orchestrem Českého rozhlasu. Před odjezdem doma rozdal úkoly a pověřil tým organizátorů, aby v Třeboni běželo i bez něj všechno jako po drátku. Což se taky stalo.

Už jsme si zvykli, že jubilea označující narozeniny kapely, skupiny, koncertu či festivalu slavíme nebo aspoň připomínáme. Spirituál kvintet nebo Olympici jsou tady půl století, Sekvoj či Kamelot ( a jistě mnozí další) oslavily třicítku, Porta vznikla před 45 lety, Zahrada se dožila dvacítky atd. Ale jsou i výročí, o nichž  se moc nepíše, ačkoliv se týkají řady lidí – a teď nemyslím na politiku, změnu režimu či vpád vojsk. Například je to třicet let, co v tehdejším Československu dostali zelenou ti, co nepotřebují ke koupáni plavky – nudisté. Člověk, který k tomu tenkrát hodně pomohl se jmenuje Miloš Smutný, ale navzdory svému jménu je veselý a plný životního optimismu.

Osmý muzejní potlach se konal léta páně 6.7. 2013 od 14.00 hodin kde jinde, že, nežli v Jílovém u Prahy. Tam trefí začátkem prázdnin už osm let každý trampisko. Letos poprvé bez Honzy Hazuky na postu šerifa, (odešel do trampského nebe) jeho funkce i role pořadatele se ujal Mirek Švenda alias Táta, šerif současný. Ujal se dobře! Byl oděn do vesty po Jirkovi Veřtatovi (našem Červánkovi), kterou dostal darem na memoriálu Jendy Kordy od Jiřinky Pekárkové.

Brněnské Divadlo Klauniky pořádá ve dnech 17. a 18. července v Lipnici nad Sázavou Folkový a divadelní festival QUIJOTOVA ŠEDESÁTKA. Festival se koná při příležitosti 25. výročí legendární inscenace Don Quijote de la Mancha, s nímž se snoubí také kulaté výročí jejího tvůrce a představitele rytíře Dona Quijota.

Tomáš Berka

Byl pátek, pršelo a v pražských tramvajích panovala nervózní nálada z nadcházejícího víkendu. Zvoní telefon, volá mi Stáňa. Všichni vědí, že nerad zvedám telefon, jsem-li vnitřně soustředěn na nějakou pro mě  důležitou věc. Vzhledem k tomu, že mě již chvíli okopávala jedna španělsky mluvící turistka a já přemýšlel, jak se jí pomstít, zvedl jsem ten hovor a hlasitě jsem zařval do mobilu té turistce u ucha „ahoooj, to jsem rád, že voláš …“.