Narodil se 14. března 1933 schizofrenní bankéřce a truhláři, který hrál basketbal. V jeho žilách koluje něco krve George Washingtona, welšských předků a afrického kmene Tikar. Nikdy se nenaučil řídit auto, i když jiných věcí dokázal opravdu hodně. V devadesátých letech žil mj. s Nastassjou Kinski, dcerou skvělého herce šílených rolí, a má s ní dceru Kenyu. Byl třikrát ženatý a má celkem sedm dětí.

Stanislav Jan Daněk (30.1.1947 – 16.11.2017) , nazývaný podle svého velikého vzoru Wabi, na Portě 1979 v Olomouci

Na sobě bílé triko a modrý svetr. Rok 1979, Dvorana Porty v Olomouci. Ještě to nikdo nevěděl, ale byl to návrat, restart úspěšně započaté kariéry. Wabi Daněk už získal porty interpretační i autorské, ale oficiálně nekoncertoval. Nemohl, neměl přehrávku. K té první jsem ho doslova musel přivléct za ruku. Byla v tehdejším Závodním klubu Královopolské strojírny v Brně. Wabi měl trému, a jako obvykle v těchto situacích se začal chovat nadrzle. Dokonce rozhněval předsedu poroty, legendárního operního pěvce Jiřího Přichystala natolik, že nebylo jasné, jestli tu základní, nejnižší kvalifikaci vůbec dostane.

Devadesátá léta minulého století, západní svět objevuje Prahu. Žijí zde desetisíce mladých Američanů, mají své hospody a puby, a v klubu Bunkr se potkávají Dolf Lundgren s Richardem Nemčokem. To je ten menší vpravo. Měří dva metry, ale Dolfovi je po ramena.

Příběh ostravského trampa, exulanta, legionáře a budovatele legendárního rockového klubu Bunkr v centru Prahy

Rovnou z vězení zamířil na nádraží. Nejel do rodné Ostravy, vlastně už nikdy se tam nevrátil, nejen proto, že nějakému tamnímu papalášovi dal pěstí. Když v Praze vystoupil z vlaku, hledal adresu, kterou dostal ve vězení od básníka a magora Jirouse. Otevřela mu Anna Šabatová. Richard se představil a řekl – přišel jsem podepsat Chartu. Pro navrátilce z výkonu trestu to byl trochu divoký začátek nového života.

Clark Gable jako Rhett Butler a Vivien Leigh jako Scarlett O'Harová ve slavném americkém filmu Jih proti Severu (Gone with the Wind) z roku 1939

Už měl jednoho Oscara, když dostal nabídku ztvárnit roli Rhetta Butlera v legendárním filmovém zpracování románu Jih proti Severu, v originále s trochu jiným názvem Gone with the Wind, Pryč s větrem. Byla z toho nominace na dalšího Oscara. V průběhu natáčení se oženil s hollywoodskou superhvězdou Carole Lombardovou, ženou jeho života. Krásná Carole zahynula v roce 1942 při letecké katastrofě – a zdrcený a nemladý jednačtyřicetiletý Clark, jako tolik amerických herců a režisérů, rukuje do armády.

Olympic 1969 - zleva Miroslav Berka, Ladislav Klein, Pavel Chrastina, Jan Antonín Pacák, Petr Janda

Pavlu Chrastinovi hudba přestávala stačit. Přihlásil se ke studiu dokumentaristiky na FAMU - a byl přijat. A tady se už citelně začala rozcházet jeho cesta s kapelou. Bubeník Jan Antonín Pacák mi před časem řekl – on už chtěl i na koncerty, třeba do Košic, lítat letadlem. – Kapela to nechápala, do Košic se jezdí přece autem, celých těch sedm set kilometrů, a on chce najednou lítat? Ale Pavel potřeboval být příští den ve škole.

   Pavel Chrastina (1940 – 2021)

V nekrolozích Pavla Chrastiny zaznívá asi z jednoho zdroje převzatá informace – zakladatel skupiny Samuels. Je to jen kousek pravdy – na radiotechnické fakultě v Poděbradech se na přelomu 50. a 60. let minulého století potkali dva studenti – Petr Kaplan z Ostravy a Pavel Chrastina z Prahy, oba ročník 1940. Hráli tzv. bigbít, ale zase to není úplně pravda –  hráli především raný rokenrol s původními texty. A protože neměli aparaturu, postavili si ti elektrostudenti vlastní zesilovač. Vměstnali ho do papundeklového kufru, jemuž říkali Samuel. A sami se tak začali nazývat.

V požehnaném věku 102 let zemřel v Praze legendární cestovatel, filmař a spisovatel Miroslav Zikmund. Se svým souputníkem Jiřím Hanzelkou navštívil v polovině minulého století na vozech Tatra osmdesát tři zemí. Jejich další působení zastavila nelibost normalizačního režimu. Poslední rozloučení se slavným cestovatelem bude ve Zlíně, kde prožil většinu svého života.

Tohoto výjimečného člověka si připomeneme textem našeho zlínského spolupracovníka, který jsme publikovali u příležitosti Zikmundových 94 narozenin.  (red.)

Byl nejmladší z Beatles a celou dobu ve stínu. Vynikající instrumentalista, nejlepší z kapely, který se k sólové kytaře dostal až když Paul McCartney přešel k basovce. Vynikající skladatel, aranžér, interpret – ale to se naplno ukázalo až po roce 1970, po rozchodu Beatles.

Nezkoumal jsem proč, ale lidé ho podle všeho měli z kapely nejraději. Možná se vedle extravagantního Johna Lennona, sebestředného Paula McCartneyho a trochu legračního Ringo Starra není čemu divit. George byl fešák a mezi těmi superhvězdami celkem normální. Měl v sobě úžasný tvůrčí potenciál, ale to se ještě moc nevědělo.

Prošel si několikaletým obdobím drogové závislosti. Dostal se z ní díky objevení Boha, východní náboženské filozofie, meditacím. Stal se přítelem indického virtuosa na sitár Ravi Shankara a uvedl tento nástroj do západní kultury. I u nás žil talentovaný sitárista Emil Pospíšil, než příliš brzo prohrál boj s rakovinou.

Šílely po ní miliony mužů po celém světě. Její image dodnes kdekdo napodobuje, královnu popu Madonnu v to ve své době počítaje. Komu je podobná panenka Barbie, ideál holčiček, mužů i českých hereček? Žen po celém světě? A přitom byla Marilyn Monroe nešťastné, nevyrovnané a trochu popletené stvoření. Celý svět jí záviděl, ale opravdu nebylo co. Dětství s bláznivou matkou, dospívání u příbuzných a pěstounů, v dětském domově… Vlastně se jmenovala Norma Jean Baker.

John Wayne, Dean Martin a Ricky Nelson s režisérem filmu Rio Bravo Howardem Hawksem

Příběh filmu Rio Bravo budete dobře znát. Filmový slogan uvádí:" Neúplatný šerif John T. Chance (John Wayne) zatkne bratra nejmocnějšího farmáře v okolí, jenž se dopustil vraždy. Proti němu stojí skupina pistolníků uprchlých z vězení, kteří jsou odhodlání svého kumpána vysvobodit. Po boku šerifa stojí pouze opilec Dude (Dean Martin) a stařík Šlupka (Walter Brennan). Rio Bravo je jeden z nejslavnějších westernů s Johnem Waynem."

John Wayne ve filmu Rio Bravo

Rok 1953 přinesl velký úspěch westernu Freda Zinnemanna High Noon, v překladu V pravé poledne. Sedm nominací a čtyři Zlaté Globy, ceny udělované zahraničními novináři akreditovanými v Hollywoodu. A stejný počet nominací i udělených Cen Akademie, filmových Oscarů. V pravé poledne je příběh osamělého muže, jenž koná svou povinnost, ale okolí se od něho odvrací. K úspěchu snímku přispěly skvělé herecké výkony Gary Coopera (Cena Akademie za mužský herecký výkon v hlavní roli) a Katy Jurado (Cena Akademie, tedy Oscar, za ženský herecký výkon ve vedlejší roli) i vynikající práce ostatních profesí. Zinnemann zde odvážně překročil tradiční půdorys westernu, pohádky o boji dobra a zla. Svým pojetím to byl film spíš evropský - přemýšlivý a psychologizující.