Vzkazy

  • Bylinková krabička první pomoci

    Ačkoli máme zásoby různých chemických léků z lékáren, stejně tak účinné mohou být alternativní léky z bylin. Kuchyňská spíž nám tak může lecčím přispět, od obyčejně neobyčejného česneku, až po sušené bylinky. Pomoci nám mohou i různé oleje a extrakty ze speciálních prodejen.

     

    Měsíčkový krém

    Krém má antiseptické a protiplísňové účinky, používá se na různé řezné rány, odřeniny a suchou pokožku.

     

    Ptačincový krém

    Tento krém je jako dělaný při vytahování třísek. Používá se také na nežity, místa po bodnutí hmyzem, dále rovněž na zklidnění popálené pokožky, opařeniny a ekzémy.

     

    Česnek

    Potírání čerstvým stroužkem by mohlo pomoci akné a dalším pupínkům. Rozdrcený česnek se používá na vytažení kuřího oka. Vnitřně je vhodný při průduškových infekcích a zánětech pochvy.

     

    Med

    Med vytahuje hnis a jedovaté látky z ran. Při nachlazení je vhodný přidat do čaje, který nám nejenže příjemně osladí, ale i dokonce dodá potřebné vitamíny a další složky pro naše zotavení.

     

    Aloe pravá

    Používá se ke zklidnění menších popálenin, opařenin a také při popálení na slunci. K tomu je nápomocný hustý gel, který dostaneme po rozříznutí listu rostliny.

     

    Extrahovaný habr obecný

    Tento extrát se používá na menší popáleniny, spálení od slunce či k zástavě krvácení z ran. Jako zmražený zklidňuje místa po bodnutí hmyzem, křečové žíly a pohmožděniny.

     

    Levandulový olej

    Pokud nás bolí hlava, je dobré mít při ruce tento olej. Stačí, když si budeme s tímto olejem masírovat spánky a šíji. Migrény a úporné bolesti hlavy brzo odstoupí. Je vhodný i při popáleninách a odřeninách.

     

    Olej z kustovnice cizí

    Jeden z olejů, který má silné antiseptické a protiplísňové účinky. Použít jej tak můžeme na řezné rány, odřeniny a bradavice.

     

    Netřesk a okurka

    Vyluhováním lístků netřesku a oloupané salátové okurky získáme osvěžující pleťovou vodu, která je vhodná jako obklad na pokožku spálenou sluncem. Při horečně a zahleněných cestách dýchacích tuto vyluhovanou směs můžeme i pít. Nedoporučuje se však v těhotenství a při kojení.

     

    Sušené bylinky

    Mějte doma vždy při ruce směs různých usušených bylin, ze kterých můžete připravit nálevy. Ty nám pomohou při různých nemocech, očistách organismu a nepříjemných bolestech.

     

    Tablety z jilmu plavého

    Užíváme při poruchách trávení, gastritidě či žaludeční nevolnosti, uklidňuje žaludek a zmírňuje kapsle.

     

    Zázvor

    Tento přírodní všelék je vhodný pro zmírnění nevolností v těhotenství, vhodný je také při prevenci proti chřipce a dalším onemocněním.

     

    Cibule

    První pomocí při chřipce a nachlazení je cibule nakrájená s citronem a medem.

     

     

Dnes má svátek Monika Zítra má svátek Emil

V požehnaném věku 102 let zemřel v Praze legendární cestovatel, filmař a spisovatel Miroslav Zikmund. Se svým souputníkem Jiřím Hanzelkou navštívil v polovině minulého století na vozech Tatra osmdesát tři zemí. Jejich další působení zastavila nelibost normalizačního režimu. Poslední rozloučení se slavným cestovatelem bude ve Zlíně, kde prožil většinu svého života.

Tohoto výjimečného člověka si připomeneme textem našeho zlínského spolupracovníka, který jsme publikovali u příležitosti Zikmundových 94 narozenin.  (red.)

 Ve Zlíně, kde rodilý Plzeňák Miroslav Zikmund (nar.14.2.1919) přebývá od nepaměti, potkáte jej zřídka. Když však spatříte rychle se pohybující stříbrný oblak bohaté hřívy, lehce ironický úsměv vysokého hubeného chlapiska s jiskrou v oku, bez náznaku módních výstřelků v oblékání, je to zajisté Miroslav Zikmund.

Cestovatel světového jména i významu, spisovatel, publicista, fotograf a kameraman, zajisté mistrovsky zručný řidič i automechanik a zároveň osvědčený mezinárodní diplomat polylingvista, skromný avšak sebevědomý až ke skřípění, pozitivní a přátelský člověk. Dnes již bez souputníka Jiřího Hanzelky. Cestovatele  Miroslava Zikmunda, který autem objel Svět jistě několikráte, potkáte výhradně pěšmo, neboť výhradně pěšmo obíhá své dnešní povinnosti. Miroslav Zikmund autem nejezdí.

Mé první setkání s Miroslavem Zikmundem se událo před  šedesáti roky... Číslovku musím vypsat slovy, neboť je až neuvěřitelná. Jako desetiletý kluk, bez měřítka a úcty k čemukoliv, obdivoval jsem na tehdejším Otrokovickém letišti malé otevřené osobní autíčko, téměř hračku:

Autíčko bylo zaparkováno ve stínu hangáru, vonělo novotou a čímsi zvláštním, a mně bylo "cizími strýci" dovoleno hračku obdivovat, hladit, usednout za volant. Byli to tehdy mladí komerční inženýři Jiří Hanzelka a Miroslav Zikmund, kteří způsobili malému klukovi hluboký zážitek, zapsaný do jeho srdéčka dodnes. Díky za laskavost a důvěru, Jirko a Miroslave! Zamiloval jsem se do tohoto mini autíčka. Žádné jiné auto jsem si již nepřál a taky nekoupil. Jen hýčkané  "angličáky"...

Byl to tehdy jeden z vývojových modelů, snad tatrovky, a měli jej k užívání pánové Hanzelka a Zikmund.  Ano, již tehdy  známí  cestovatelé H+Z. Absolvovali, (Jiří Hanzelka), na  Otrokovickém letišti svůj základní pilotní výcvik motorového létání, a jedním z jejich instruktorů byl i můj táta. "Instruovalo" se i u nás doma, při kávě a koláčích. Odtud mé první setkání, odtud mé první uvědomování.

Mé druhé setkání s cestovateli Hanzelkou a Zikmundem bylo mnohem pozdější a událo se nenápadně, pozvolna, bez osobní účasti jmenovaných. Setkal jsem se s jejich knihami. Byl jsem vždy urputný čtenář. Naše rodinná knihovna a městská knihovna ve Zlíně brzy přestaly skrývat své poklady. Včetně nejcennějších: Afrika snů a skutečností, Tam za řekou je Argentina, Přes Kordillery. Později i jiné tituly H+Z. Tyto však byly pro mne přelomové. Do setkání s cestopisy H+Z jsem hltal cokoliv, především "aby to bylo napínavé". Od jednoho dobrodružství ke druhému, od jedné vítězné přestřelky s domorodci k jiným vítězstvím nad kýmkoliv. Plahočení od tajemných vodopádů k nejvyššímu horstvu atd. Nic takového jsem však v knihách H+Z nenalezl. Bylo zde sice popsáno hodně dřiny, nebezpečenství a problémů. Nikoliv však jako dominantní téma.

Dominantní téma v knihách H+Z jsou osobní setkání s jinými lidmi. Nahodilá setkání i setkání vědomá. Setkání s jinou kulturou, jinými zvyky. Podáním si ruky, posezení u společného jídla, (ta prapodivnost jídla a pití. Co třeba u Šuárů - lovců lebek...?), přijetí do komunity. Nová přátelství a vědomí si své vzájemné podobnosti přes vzájemnou rozdílnost. Hluboký pocit osobní svobody a rovnosti s kýmkoliv. Bez civilizačních, ekonomických, náboženských či jiných zábran. To mně sdělili pánové Hanzelka a Zikmund ve svých knihách. Byl jsem všude s nimi, uvěřil jsem jim, a oni mne, mládenečka, obdarovali novým úhlem pohledu. Získal jsem ke knize zcela jiný přístup. Méně adrenalinový, méně krasoumně estetický, více komunikativní. Držím se tohoto dodnes.

Chci rovněž vyjádřit obdiv ke spisovatelskému řemeslu H+Z. Obrovská množství rukopisných poznámek, přepisovaných ve vzácných chvílích volného času na běžném mechanickém psacím stroji, jistě nedovoluje časté úpravy a slovíčkaření. Řekl bych, že je psáno z první vody načisto. Věcně, čitelně a střízlivě, přesto s barevností osobního rukopisu. Kdopak z nich dvou psal a kdo korigoval? Prý se střídali, tak jako v řízení Tatry osmičky. Smekám klobouk!

Třetí setkání s Miroslavem Zikmundem bylo osobní, domluvené ale necelistvé. Jiří Hanzelka již delší dobu není mezi námi. Zmeškal jsem.

Publikoval jsem tehdy s velkou autorskou pýchou knížečku básní a pojal pošetilý nápad: věnovat tento útlý svazeček o padesáti listech osobně Miroslavu Zikmundovi. Jsem mu zavázán jeho poselstvím. Čerpám z něj.

Setkali jsme se s panem Miroslavem co domorodec s domorodcem, vždyť mluvíme stejnou řečí, jako naše lásky. Schůzka byla obtížně sjednána - Miroslav Zikmund je žádaná osobnost, literárně a společensky stále činný. Byl jsem pro Miroslava Zikmunda zcela jistě jen jeden z dalších neznámých vetřelců.

Dostavil jsem se na schůzku v soukromí tiché vilky, vybaven knížečkou básní, diktafonem pro případ co kdyby, a sedmičkou červeného francouzského vína Bordeaux. Neměl jsem žádnou představu, co může být předmětem našeho rozhovoru, co mohu nabídnout, co mohu požadovat. Chtěl jsem značkou luxusního vína překlenout případné zámlky v hovoru. Opak byl pravdou - již od vrzavé branky chodníčku přes zahradu k domu, a potom i nadále, mluvili jsme způsobem kdysi dávno přerušeného rozhovoru...

Předmět našeho oboustranného tázání a odpovídání nehodlám zveřejňovat. Soukromí zůstává soukromím. Jen podotýkám: pan Miroslav Zikmund Ing. je ve svém domácím prostředí totožný se svým obrazem, coby dělníka na cestách poselství lidského společenství. Věcný, čitelný a střízlivý v uvažování i vyjadřování. Přesto s jemnou barevností rukopisu osobního projevu. Autor a dílo jednostejní jsou.

Dlaň ruky ke stisku podána s pozdravem přijata. Společné jídlo pojedeno, víno k radostí vypito. Nesetká se hora s horou, ale člověk s člověkem.

Tož, zdravím a přeji, pane Miroslave Zikmunde.

S úctou

Břetislav Kotyza

Douška: sedmička červeného s honosným názvem Bordeaux zvolna vyprázdněna a nahrazena pistolkou červeného bez etikety. Ne však beze jména. Bylo to "Dobré z vinohradu a sklépka Josefa H ". Bylo dobré, suché, kulaté a mluvivé.

Foto týdne

Vašek Souček

17. 1. 1941 - 25. 4. 2022

Jste náš host číslo

8058013

Melanž

  • První jarní životabudič: Medvědí česnek

     

    Roste pouze na jaře a vychutnávat si ho můžete jen necelé dva měsíce. Kromě první jarní energie nabízí medvědí česnek i vynikající léčivé schopnosti. V posledních letech se z něj stal fenomén. Nejenže výborně chutná, ale obsahuje i řadu prospěšných látek. Je bohatým zdrojem vitamínu C a železa. Je to výborný prostředek při chřipce, nachlazení i dalších infekcích. Upravuje vysoký krevní tlak, reguluje hladinu cholesterolu v krvi, zabraňuje vzniku trombózy a zlepšuje průtok krve, celkově posiluje organismus, paměť a imunitní systém, má protiplísňový, protiparazitární a protibakteriální účinek a pomáhá rovněž při dlouhotrvajícím kašli.

     

    Jak ho v lese bezpečně poznat a odlišit ho od konvalinky? V první řadě je dobré vědět, že medvědí česnek v přírodě roste v lužních listnatých lesích či spíše hájích, tedy tam, kde je vlhko a v létě stín. Stejné podmínky k růstu potřebují například i konvalinky a některé áronovité byliny, které jsou však na rozdíl od medvědího česneku jedovaté. Tyto rostliny mají velmi podobné listy, dlouhé, zelené, s podlouhlou žilnatinou. Spolehlivě od sebe rozeznat například rašící listy medvědího česneku a mladých konvalinek je velmi obtížné. Rady typu, že listy konvalinky jsou bez vůně a medvědí česnek má intenzivní aroma, jsou sice pravdivé, ale při sklizni zřejmě nezkoumáte každý list zvlášť. Na to, že je třeba si vůni ověřit, vás musí upozornit jako první oči.

     

    Jak tedy poznat medvědí česnek a odlišit ho od konvalinky?

     

     

    Podle listů:
    • Medvědí česnek: Listy vyrůstají samostatně přímo ze země.
    • Konvalinka: Listy jsou dva a rostou proti sobě a vyrůstají ze společného stonku.
    Podle květů:
    • Konvalinka: Má květ vzhledu klasu s typickou vůní.
    • Medvědí česnek: Má kulovitý květ, který voní po česneku.
    Podle vůně:
    • Konvalinka: Voní pouze květ.
    • Medvědí česnek: Po česneku voní celá rostlina.
    Dále:
    • Konvalinka má oddenek
    • Medvědí česnek cibulky.

     

    Jak medvědí česnek pěstovat?

     

     

    Ve stínu a vlhku Česnek medvědí je náš domácí druh vyskytující se ve světlých bukových lesích. Daří se mu ve vlhké humózní půdě, ale pokud je pravidelně zaléván, roste téměř všude. Na zahradě mu prospívá polostín pod keři nebo pod okraji živého plotu. Dobře se mu daří i na severní straně domu. I když se názory na výsadbu medvědího česneku různí, nejlepší výsledky jsou s pěstováním z cibulek vysazených na podzim. Medvědí česnek se lépe ujímá a roste, neboť využije zimní vláhu. Je to v podstatě stejné jako u pěstování klasického česneku z podzimní sadby. Ale nečekejte zázrak hned první rok. Chvíli potrvá, než se záhon promění v hustý zelený koberec, který v květnu ještě ozdobí krásné bílé květy.
    Listy medvědího česneku se sbírají jen dva měsíce, do doby než začne kvést. Období sběru začíná obvykle v druhé půli března a končí zhruba v půli května. Potom se rostlina zatáhne, a zbytek roku čeká ukrytá v zemi na další jaro.

     

     
  • Letokruhy se znovu posunou

    Kamarádi a kamarádky!

    Vzhledem k vývoji celosvětové problematiky okolo pandemie corona viru se vyskytla i neúprosná nutnost jednoznačného rozhodnutí o konání LETOKRUHŮ, plánovaných původně na rok 2021 a přesunutých na červen 2022.  

    Situace v celém světě se opět rapidně zhoršila, Kanadu nevyjímaje. Proto, ač neradi, jsme museli jednoznačně konstatovat, že pořádání Letokruhů v roce 2022 je nereálné, a jsme nuceni ho posunout o další rok. Paradoxně se tak interval celosvětových trampských setkání posunul na pět let, jako tomu většinou bylo mezi celosvětovými potlachy. Naším záměrem bylo zkrátit tento interval na tři roky, ale jak vidno – člověk míní a život mění.

    Budeme doufat, že se nepříznivá situace během příštího roku změní k lepšímu a my vás budeme moci v roce 2023 přivítat na Bush River.

     

    Držte nám i vám palce!

    Za STOV Fony, Kanada 

Tiráž

Music Open
hudební časopis nejen o muzice


Editor:
  Fedor Skotal

Grafika: Jana Skotalová

 

Autoři:  Jiří Černý, Mirek Černý, Jaroslav Čvančara, Ivan Doležal, Svatoslav Fiala (foto), Jiří Hampl (foto), František Heřman (foto), Hanka Hosnedlová, Vít Hrabánek, Jan Krůta, Miloslav Jakub Langer, Jaroslav Samson Lenk, Jindřich Marek, Stanislav Motl, Petr Vokoun Náhlík, Míra Navara, Marty Newton, Sandy Nosek, Zdeněk Nossberger, Lucia Nováková (foto), Lilly Pavlak, Jan Plachetka, Milan B. Plch, Radovan Rakus, Jan J. Vaněk, Jerry Pupál Vecka, Ladislav Vencálek, Karel Cimbura Vidímský

 

Kontakt: musicopen@email.cz