Minnesengři s Monikou Vodičkovou

Když na podzim 1985 odešel z kapely Žalman s Pavlínou Jíšovou, zbyla z dosavadních Minnesengrů jen polovina – Anděl a zpěvačka Monika Klimentová. Ale velice záhy byla sestava doplněna o multiinstrumentalistu Vojtu Zíchu a kytaristu Jiřího Smrže.

Jak pravidelní čtenáři serveru Music Open vědí z občasných reportáží Honzy Dobiáše, v pražském Music City Clubu probíhá jubilejní desátý ročník písničkové soutěže Notování. V únoru skončila základní, vyřazovací kola a o prvních čtvrtcích nejbližších tří měsíců nás čekají semifinálové večery, s jejichž obsazením dovolte, abych vás v tomto článku seznámil.

Bear Creek

Kennedy je český tramp, žijící se svou ženou Mývalou a svými syny na Medvědím potoce u Dawson City v kanadském teritoriu Yukon v místech, která jsou známá díky zlaté horečce z konce 19. století. Do Kanady emigroval na sklonku roku 1968. Od té doby hodně cestoval po světě. Během dvou let objel zeměkouli, v severní Africe se připletl do bojů o Španělskou Saharu, poznal Indii i Indonesii, ztroskotal s katamaránem na korálovém útesu, setkal se s piráty. V Austrálii pracoval v opálových dolech, aby pak přes ostrovy jižního Pacifiku a Havaj dorazil zpět na první celosvětový potlach na Yukonu. Sever se stal této trampské legendě osudem a Jižan má tu kliku, že mu při jeho návštěvě Budějovic stihl položit několik otázek.

Rok 1984 znamená pro Minnesengry opět několik radikálních změn. Ze skupiny odchází Jana Vejvarová, která se provdala, ale kapela již tentokrát bez zpěvačky nezůstává. Po kratší, asi čtyřměsíční pauze dámskou základnu zaplňují hned zpěvačky dvě. První z nich je tehdy ještě mladičká Pavlína Jíšová s nepřehlédnutelným, nebo spíše s nepřeslechnutelným hlasem a druhou pak Monika Klimentová, která dosud zpívala se swingovou kapelou. Poprvé za dobu existence kapely je obsazení v sestavě dvě ku dvěma. A vlastně se tak posiluje i charakteristika Minnesengrů s důrazem na sílu vokálů.

Minnesengři 1980

Přestože se Minnesengři stali na folkové scéně uznávaným pojmem, začátek 80.let nebyl pro skupinu příliš příznivý. Poznamenaly ho nejen četné odchody členů kapely, ale i rozpory v názorech na její hudební zaměření. Tvrdší styl s inklinací k bigbítu prosazovaný Honzou Borkovcem nabourával dosavadní koncepci směrem k folkloru a měkčímu folku. Situace nakonec vykrystalizovala do sestavy v podobě tria Žalman, Anděl a Jana Vejvarová. I té byl však hozen pod nohy klacek oznámením na domovské agentuře, že se Minnesengři definitivně rozpadli. Přešlapující rozpačitost nad další cestou kapely začala pomalu přerůstat v krizi.

Křídla pana Makovičky - jedna z nejznámějších Huckových fotografií

Po prvním šéfredaktorovi Josefu Hollerovi, jeho zástupci spisovateli Janu Kloboučníkovi, fotografovi Leoši Neborovi, kreslíři Miroslavu Liďákovi, tajemníku redakce a zakladateli dostihové stáje Antonínu Jelínkovi,kulturnímu redaktorovi Jaroslavu Pacovském, dramatikovi a režisérovi Ladislavu Smoljakovi, spisovateli Arnoštu Lustigovi, odešel další z pilířů „ starého“ Mladého světa, fotograf Miroslav Hucek.

Kamenáč Bill několikrát unikl hladovým dingům jenom o vlásek, když se v tom roce, co bylo hodně sněhu, vydal do Monara hledat zlato. Prvně k tomu došlo, když si přestal cpát fajfku a zjistil, že se nemůže pohnout ani o palec. Trvalo chvilku, než mu došlo, co se to stalo. Jeho stín mu přimrzl k zemi. Párek hladových dingů, tak vyzáblých, že vrhali jenom jeden stín, se v tu chvíli přiblížil a chystal se ho zadávit, a protože Kamenáč neměl ani pušku, ani zálesácký nůž, byl by nebožtík, nedostat nápad, aby škrtal sirky a házel je na svůj stín.

Z letního putování Minnesengrů po kraji. Rok 1977.

I když ve druhé polovině sedmdesátých let popularita Minnesengrů sílila a přibývalo nových možností k vystupování, drsné valše konsolidace a totalitních praktik se nevyhnuli. Ať už se to týkalo nových přehrávek, kde se kromě hudební zdatnosti ověřovaly i znalosti o komunistické straně a jejích „velkých úspěších“, nebo autorské tvorby z minnesengrovské dílny. Bylo naprosto nevyhnutelné, že věci, které se hrály na pódiu nebo se natáčely, musely nejdříve projít doslova masovým mlýnkem komunistických metodiků a jiných totalitních inkvizitorů.