Vzkazy

  • Letokruhy se znovu posunou

    Kamarádi a kamarádky!

    Vzhledem k vývoji celosvětové problematiky okolo pandemie corona viru se vyskytla i neúprosná nutnost jednoznačného rozhodnutí o konání LETOKRUHŮ, plánovaných původně na rok 2021 a přesunutých na červen 2022.  

    Situace v celém světě se opět rapidně zhoršila, Kanadu nevyjímaje. Proto, ač neradi, jsme museli jednoznačně konstatovat, že pořádání Letokruhů v roce 2022 je nereálné, a jsme nuceni ho posunout o další rok. Paradoxně se tak interval celosvětových trampských setkání posunul na pět let, jako tomu většinou bylo mezi celosvětovými potlachy. Naším záměrem bylo zkrátit tento interval na tři roky, ale jak vidno – člověk míní a život mění.

    Budeme doufat, že se nepříznivá situace během příštího roku změní k lepšímu a my vás budeme moci v roce 2023 přivítat na Bush River.

     

    Držte nám i vám palce!

    Za STOV Fony, Kanada 

     
  • Symbolika svíček na adventním věnci

    První svíčka, kterou zapalujeme první adventní neděli je svíčkou naděje a očekávání. Často se také nazývá svíčkou proroků, kdy Izaiáš předpověděl narození Ježíše Krista.

     

    Druhá svíčka se zapaluje na bronzovou neděli. Bývá dle některých tradic označována jako svíčka betlémská, má být symbolem jesliček a je považována za svíčku lásky.

     

    Třetí svíčka na adventním věnci je jediná v jiné barvě, a to v růžové. Představuje radost a často je pojmenována jako svíčka pastýřská

     

    Čtvrtá svíčka se nazývá jako svíčka andělská a je představitelkou pokoje a míru.

     

    Pátá svíčka (u věnců s pěti svícemi) se zapaluje na Štědrý den, kdy slunce zapadne a je v bílé barvě. Symbolizuje samotného Krista.

     
  • Adventní věnec zdraví hosty

    Advent správně začíná čtvrtou neděli před Vánocemi, každý rok je tak datum jiné.

     

    Je to období plné očekávání a těšení. Věřící se těší na příchod Spasitele a ostatní na nejpříjemnější svátky v roce.

     

    Katolická církev, z jejíhož repertoáru advent pochází, mu dala základní motto i barvu. Původní barvou adventu je fialová, podle barvy kněžského roucha. Fialová však bývala v minulosti velkou vzácností, a tak ji v domácím prostředí nahradila všudypřítomná, lehce dostupná červená.

     

    Pro adventní týdny křesťané doporučují pmírný půst, protože střídmost v jídle bystří rozjímání. Také touto tradicí se ateisté mohou inspirovat: k duhu půjde zejména těm, jimž Vánoce přinášejí mnoho neodolatelných gurmánských pokušení.

     
Dnes má svátek Blanka Zítra má svátek Svatoslav

Podařilo se! Tvůrci tohoto malého zázraku Pupa Chromeček (zleva) a Jordán Vobora, členové významné brněnské osady Rowers. Skoro dva roky práce, dva roky nejistoty a překládání termínů. Za nimi zaplněný a rozjásaný parter Lucerny.

Lístky na megakoncert s názvem Hudba z Trampíria v pražské Lucerně jsem zakoupila už na začátku loňského roku. Původně se tahle hudební přehlídka trampských kapel měla odehrát v říjnu 2020, ale mezitím nás převálcoval covid a datum konání se ještě dvakrát změnilo. Naštěstí poslední termín zůstal v platnosti, a tak se v neděli 10.října velký sál Lucerny zaplnil vyznavači kouřových signálů, modrých dálek a trampských písniček. Myslím, že brněnskému Jiřímu Jordánovi Voborovi (společně s muzikantem a manažerem Pupou Chromečkem) v roli pořadatele a spíkra večera při pohledu do publika spadl hodně velký kámen ze srdce.

Oproti původním deseti vystupujícím formacím přibyly na aktualizovaný plakátek ještě další dvě skupiny, a tak časový podíl, vyhrazený pro jejich dílčí vystupování, se ještě o něco málo smrskl a režie musela minutovou ručičku hlídat opravdu nekompromisně. Nicméně bych ještě ocenila Jordánovo moderátorské umění, představování jednotlivých účinkujících bylo stručné, přesto faktograficky vyčerpávající a dokázal v něm při tom všem najít prostor i pro nenásilnou poetiku a nekonvenční vtip. Ocenění nesporně zasloužili i zvukaři, kteří neuvěřitelně rychle dovedli nazvučit dua stejně jako početné kapely. Tedy skutečně klobouk dolů!

Tradiční úvodní Vlajka odstartovala začátek koncertu, který patřil osmičlenné sestavě BPT Zlín. Mě osobně nejvíc zaujala jejich skvělá instrumentálka a vokálově působivá stařičká píseň Ó, karibů. Následující duo – dnes již legendární Jitka Vrbová a Andělín (Jan Frühwirt) - publikum doslova uchvátilo. Mohutný potlesk a v závěru vystoupení uzavřeného dnes již známou písničkou Co nevidět se sejdem pokračoval spontánním „stand up“ jako formou nejvyššího uznání. Myslím, že z toho byla dojatá nejen samotná Jitka na pódiu, ale i řada jejích posluchačů v hledišti. A Andělín ani nemusel z pódia odcházet, protože se připojil k obnovenému, nyní celkově čtyřčlennému Pacifiku, který také vsadil na staré spolehlivé hity téhle kapely, jejíž jméno se na hudebních scénách objevuje už půlku století. A ani ono již prezentované dojetí z jeviště nevymizelo, zejména když jedna z písniček byla věnována Tonymu Linhartovi, zakladateli a zesnulému lídrovi skupiny.

 

Jan Andělín Frühwirt a dojatá Jitka Vrbová. Uprostřed s gratulací Pupa Brno.

Druhá čtvrtina programu byla zahájena omluvou – Marko Čermák, tentokrát bez nástroje, se ujal nelehkého úkolu omluvit svou sestavu, že tentokrát nevystoupí, jelikož dva ze členů Paběrek velmi těžce onemocněli.  Ale lehce pochmurnou náladu zase spolehlivě rozpumpoval neuvěřitelný tahoun a nezmar – Béďa Šedifka se svou Sebrankou svižnými písničkami zejména z jeho dílny včetně stále více zařazovaného swingu. Nejednoho jeho příznivce potěšila navíc informace o připravovaném novém CD, tentokrát nahraném brněnskými muzikantskými borci, které by se mělo objevit snad už před letošními Vánocemi. Ačkoliv bylo na začátku striktně řečeno, že se z časových důvodů nebude přidávat, u Bédi Šedifky bylo toto pravidlo porušeno, a to jako dárek k jeho blížícím se šestaosmdesátinám. Romantiku a lehkou nostalgii na scénu přinesla jihočeská folková legenda -  Žalman, který tentokrát v první půlce svého minirecitálu vystoupil sólově a ve druhé polovině pak s doprovodem Míši Hálkové, jejich kapelní zpěvačky. Nadšený potlesk sklidil nejen za všeobecně známé folkové hity, ale i za trampské písničky ze začátků jeho tvůrčí éry – a bylo vidět, že si to i náležitě užívá. V závěru první půlky koncertu pak nastoupilo slovenské Pekaringo, tentokrát ale bez Ringa, který tenhle svět opustil před poměrně krátkou dobou. Gró jejich repertoáru tvoří výborně zahrané ryvolovky, ale představili i své autorské skladby. Co na této pětičlenné skupině oceňuji, je jejich čistá čeština bez jakéhokoli náznaku slovenského změkčení či přízvuku. A zmínku zaslouží i hlas jejich zpěvačky Lucie, který mi tak trochu připomínal jedinečnou hobousáckou Jarku Vrbovou. Také jim se dostalo výjimky přídavku, protože přijeli z největší dálky...

 

Bratislavské Pekaringo v obměněné sestavě. Slovenská kapela s trvalým místem na české hudební scéně.

Po přestávce, která byla mimochodem plná báječných shledání a rozhovorů, nastoupila na jeviště šestičlenná, relativně mladá sestava Hoboes Revival Alva, která se v nástrojovém parku mohla pochlubit navíc saxofonem. Vesměs zadumané, obsahově vážné písničky si zvolil pro své vystoupení Roman Horký, tentokrát bez Kamelotu. Dokonce zkusil uzpívat sál bez mikrofonu jen s kytarou, ale publikum ho v tom nenechalo a spontánně ho podpořilo svými hlasy...  A Roman vlastně také ani nemusel odcházet ze scény, protože se hned připojil k legendární Karabině, která utáhla publikum na své jedinečné vokály a vybrané písničky.

Báječným překvapením byla pro mne Falešná karta s domicilem Nové Město na Moravě. S touhle mladou (je pro mne neuvěřitelné, že hrají spolu už pětadvacet roků) jsem se poprvé setkala před více než dvěma desítkami let, a třebaže jsem je čas od času slýchala z nahrávek, byla jsem nyní příjemně potěšená jak jejich hrou (kytary, basa), tak výraznými, sladěnými vokály, ale zejména pak  strhujícím svěžím rytmem. Závěrečný post si vylosoval T.E.Band, jehož zakladatele a kapelníka Jožky Jégra bylo rovněž v této souvislosti vzpomenuto. Tihle chlapíci zrají jak víno a jejich chytlavé podání známých i méně známých melodií prostě nemá chybu. A jejich instrumentální kousky byly doslova hudebními ňamkami, které konec koncertního, více než šestihodinového maratonu skutečně vyšperkovaly.

Ovšem konečnou tečkou za tímto říjnovým hudebním svátkem bylo hromadné vystoupení asi tří desítek muzikantů z různých kapel, kteří se s posluchači rozloučili nezapomenutelnými a stále aktuálními Wabiho Letokruhy. A protože se fotografovalo nejen na scéně, ale i publikum z jeviště do sálu, jsem opravdu zvědavá, jak takové snímky dopadnou a do které řady v hledišti až profesionální fotoaparát v tomto případě dosáhl...

 

A velké finále. Mysl pamětníků se obrací do první poloviny šedesátých let minulého století, kdy na tomto pódiu stály starotrampské legendy, ale také patnáctičlenný sbor osady Zlatý klíč. Rodila se moderní trampská píseň. V tutéž dobu tady hrál big-band Counta Baseyho, ale také Louis Armstrong s Ellou Fitzgeraldovou… Lucerna je pamět národa. Pupa s Jordánem k ní přidali malý anticovidový zářez. (popisky fsk)

Foto: Petr Prcek Zeman

Foto týdne

Železná neděle zahájila

28. listopadu letošní advent

 

Jste náš host číslo

7625226

Melanž

  • Tři recepty na perníčky, které jsou hned měkké

    Měkké medové perníčky I

     

    Suroviny na těsto

    400 g hladké mouky,

    2 vejce,

    1 lžička jedlé sody,

    2 lžičky perníkového koření,

    140 g moučkového cukru,

    100 g Hery,

    2 lžíce medu

     

    Postup přípravy receptu

    Cukr utřeme se 2 vejci a změklým tukem na pečení, poté přidáme med a koření. Do této kašičky vmícháme mouku se sodou. Medu nedáváme víc, perníčky by byly tvrdé!

    Vypracujeme těsto a necháme 30 minut odpočinout v lednici.

    Těsto rozválíme na silnější plát a vykrajujeme libovolné tvary, které klademe na plech vyložený pečicím papírem.

    Medové perníčky pečeme ve vyhřáté troubě na 180 °C asi 8 minut.

    Měkké medové perníčky užijeme při každé příležitosti. Můžeme je péct o Vánocích, Velikonocích nebo takhle krásně zdobené třeba na Valentýna.

     

    Měkké medové perníčky II

     

    Suroviny na těsto:

    200 g máslo (může být i olej, nebo jiný tuk)

    900 g hladká mouka (dát napřed 800 g a postupně přidávat)

    4 ks vejce

    300 g moučkový cukr 250 g med teplý

    1 lžička jedlá soda

    1 balení koření do perníku

     

     Poleva:

     Rozmixujeme přesátý moučkový cukr s bílkem a přidávám šťávu s citronu. Hustota se musí vyzkoušet. Poleva by neměla ze lžičky stékat, jen mírně jakoby padat.

     

    Postup přípravy receptu

    Důkladně zpracujeme všechny ingredience a necháme odležet v chladu do příštího dne. Pokud nevydržíte, stačí nechat i 1hod.

    Potom si na vále rozválíme placku silnou asi 2-3mm a vykrájíme tvary, které klademe na pomoučený plech, nebo na plech s pečícím papírem.

    Pečeme při 200C/7-10min, potíráme rozšlehaným vejcem.

     

    Měkké medové perníčky III


    Suroviny na těsto

    50 g másla

    650 g hladké mouky

    6-7  lžic mléka 

    250 g moučkového cukru

    4 ks žloutků

    150 g medu

    2 lžičky perníkové koření

    2 lžičky jedlé sody

    1 žloutek na potření těsta

     

    Poleva

    170 g moučkového cukru

    1 bílek

    pár kapek citrónové šťávy

     

    Postup přípravy receptu

    Do mísy dáme mouku, cukr, sodu, a perníkové koření. Vše promícháme, přidáme máslo, žloutky, med a mléko a vypracujeme těsto. Nemusíme ho dávat do chladna rozležet, můžeme ho hned vyválet na asi 0,5 cm tlustý plát a vykrajovat nejrůznější tvary. Pečeme na 170 °C asi 10 minut.

    Upečené perníčky hned potřeme žloutkem. Zdobíme bílkovou polevou.

    Perníčky se dají konzumovat hned po upečení, aniž by se musely nechat 14 dní rozležet.

Tiráž

Music Open
hudební časopis nejen o muzice


Editor:
  Fedor Skotal

Grafika: Jana Skotalová

 

Autoři:  Jiří Černý, Mirek Černý, Jaroslav Čvančara, Ivan Doležal, Svatoslav Fiala (foto), Jiří Hampl (foto), František Heřman (foto), Hanka Hosnedlová, Vít Hrabánek, Jan Krůta, Miloslav Jakub Langer, Jaroslav Samson Lenk, Jindřich Marek, Stanislav Motl, Petr Vokoun Náhlík, Míra Navara, Marty Newton, Sandy Nosek, Zdeněk Nossberger, Lucia Nováková (foto), Lilly Pavlak, Jan Plachetka, Milan B. Plch, Radovan Rakus, Jan J. Vaněk, Jerry Pupál Vecka, Ladislav Vencálek, Karel Cimbura Vidímský

 

Kontakt: musicopen@email.cz