Vzkazy

  • Bylinková krabička první pomoci

    Ačkoli máme zásoby různých chemických léků z lékáren, stejně tak účinné mohou být alternativní léky z bylin. Kuchyňská spíž nám tak může lecčím přispět, od obyčejně neobyčejného česneku, až po sušené bylinky. Pomoci nám mohou i různé oleje a extrakty ze speciálních prodejen.

     

    Měsíčkový krém

    Krém má antiseptické a protiplísňové účinky, používá se na různé řezné rány, odřeniny a suchou pokožku.

     

    Ptačincový krém

    Tento krém je jako dělaný při vytahování třísek. Používá se také na nežity, místa po bodnutí hmyzem, dále rovněž na zklidnění popálené pokožky, opařeniny a ekzémy.

     

    Česnek

    Potírání čerstvým stroužkem by mohlo pomoci akné a dalším pupínkům. Rozdrcený česnek se používá na vytažení kuřího oka. Vnitřně je vhodný při průduškových infekcích a zánětech pochvy.

     

    Med

    Med vytahuje hnis a jedovaté látky z ran. Při nachlazení je vhodný přidat do čaje, který nám nejenže příjemně osladí, ale i dokonce dodá potřebné vitamíny a další složky pro naše zotavení.

     

    Aloe pravá

    Používá se ke zklidnění menších popálenin, opařenin a také při popálení na slunci. K tomu je nápomocný hustý gel, který dostaneme po rozříznutí listu rostliny.

     

    Extrahovaný habr obecný

    Tento extrát se používá na menší popáleniny, spálení od slunce či k zástavě krvácení z ran. Jako zmražený zklidňuje místa po bodnutí hmyzem, křečové žíly a pohmožděniny.

     

    Levandulový olej

    Pokud nás bolí hlava, je dobré mít při ruce tento olej. Stačí, když si budeme s tímto olejem masírovat spánky a šíji. Migrény a úporné bolesti hlavy brzo odstoupí. Je vhodný i při popáleninách a odřeninách.

     

    Olej z kustovnice cizí

    Jeden z olejů, který má silné antiseptické a protiplísňové účinky. Použít jej tak můžeme na řezné rány, odřeniny a bradavice.

     

    Netřesk a okurka

    Vyluhováním lístků netřesku a oloupané salátové okurky získáme osvěžující pleťovou vodu, která je vhodná jako obklad na pokožku spálenou sluncem. Při horečně a zahleněných cestách dýchacích tuto vyluhovanou směs můžeme i pít. Nedoporučuje se však v těhotenství a při kojení.

     

    Sušené bylinky

    Mějte doma vždy při ruce směs různých usušených bylin, ze kterých můžete připravit nálevy. Ty nám pomohou při různých nemocech, očistách organismu a nepříjemných bolestech.

     

    Tablety z jilmu plavého

    Užíváme při poruchách trávení, gastritidě či žaludeční nevolnosti, uklidňuje žaludek a zmírňuje kapsle.

     

    Zázvor

    Tento přírodní všelék je vhodný pro zmírnění nevolností v těhotenství, vhodný je také při prevenci proti chřipce a dalším onemocněním.

     

    Cibule

    První pomocí při chřipce a nachlazení je cibule nakrájená s citronem a medem.

     

     

Dnes má svátek Lubomír Zítra má svátek Petr a Pavel

Podařilo se! Tvůrci tohoto malého zázraku Pupa Chromeček (zleva) a Jordán Vobora, členové významné brněnské osady Rowers. Skoro dva roky práce, dva roky nejistoty a překládání termínů. Za nimi zaplněný a rozjásaný parter Lucerny.

Lístky na megakoncert s názvem Hudba z Trampíria v pražské Lucerně jsem zakoupila už na začátku loňského roku. Původně se tahle hudební přehlídka trampských kapel měla odehrát v říjnu 2020, ale mezitím nás převálcoval covid a datum konání se ještě dvakrát změnilo. Naštěstí poslední termín zůstal v platnosti, a tak se v neděli 10.října velký sál Lucerny zaplnil vyznavači kouřových signálů, modrých dálek a trampských písniček. Myslím, že brněnskému Jiřímu Jordánovi Voborovi (společně s muzikantem a manažerem Pupou Chromečkem) v roli pořadatele a spíkra večera při pohledu do publika spadl hodně velký kámen ze srdce.

Oproti původním deseti vystupujícím formacím přibyly na aktualizovaný plakátek ještě další dvě skupiny, a tak časový podíl, vyhrazený pro jejich dílčí vystupování, se ještě o něco málo smrskl a režie musela minutovou ručičku hlídat opravdu nekompromisně. Nicméně bych ještě ocenila Jordánovo moderátorské umění, představování jednotlivých účinkujících bylo stručné, přesto faktograficky vyčerpávající a dokázal v něm při tom všem najít prostor i pro nenásilnou poetiku a nekonvenční vtip. Ocenění nesporně zasloužili i zvukaři, kteří neuvěřitelně rychle dovedli nazvučit dua stejně jako početné kapely. Tedy skutečně klobouk dolů!

Tradiční úvodní Vlajka odstartovala začátek koncertu, který patřil osmičlenné sestavě BPT Zlín. Mě osobně nejvíc zaujala jejich skvělá instrumentálka a vokálově působivá stařičká píseň Ó, karibů. Následující duo – dnes již legendární Jitka Vrbová a Andělín (Jan Frühwirt) - publikum doslova uchvátilo. Mohutný potlesk a v závěru vystoupení uzavřeného dnes již známou písničkou Co nevidět se sejdem pokračoval spontánním „stand up“ jako formou nejvyššího uznání. Myslím, že z toho byla dojatá nejen samotná Jitka na pódiu, ale i řada jejích posluchačů v hledišti. A Andělín ani nemusel z pódia odcházet, protože se připojil k obnovenému, nyní celkově čtyřčlennému Pacifiku, který také vsadil na staré spolehlivé hity téhle kapely, jejíž jméno se na hudebních scénách objevuje už půlku století. A ani ono již prezentované dojetí z jeviště nevymizelo, zejména když jedna z písniček byla věnována Tonymu Linhartovi, zakladateli a zesnulému lídrovi skupiny.

 

Jan Andělín Frühwirt a dojatá Jitka Vrbová. Uprostřed s gratulací Pupa Brno.

Druhá čtvrtina programu byla zahájena omluvou – Marko Čermák, tentokrát bez nástroje, se ujal nelehkého úkolu omluvit svou sestavu, že tentokrát nevystoupí, jelikož dva ze členů Paběrek velmi těžce onemocněli.  Ale lehce pochmurnou náladu zase spolehlivě rozpumpoval neuvěřitelný tahoun a nezmar – Béďa Šedifka se svou Sebrankou svižnými písničkami zejména z jeho dílny včetně stále více zařazovaného swingu. Nejednoho jeho příznivce potěšila navíc informace o připravovaném novém CD, tentokrát nahraném brněnskými muzikantskými borci, které by se mělo objevit snad už před letošními Vánocemi. Ačkoliv bylo na začátku striktně řečeno, že se z časových důvodů nebude přidávat, u Bédi Šedifky bylo toto pravidlo porušeno, a to jako dárek k jeho blížícím se šestaosmdesátinám. Romantiku a lehkou nostalgii na scénu přinesla jihočeská folková legenda -  Žalman, který tentokrát v první půlce svého minirecitálu vystoupil sólově a ve druhé polovině pak s doprovodem Míši Hálkové, jejich kapelní zpěvačky. Nadšený potlesk sklidil nejen za všeobecně známé folkové hity, ale i za trampské písničky ze začátků jeho tvůrčí éry – a bylo vidět, že si to i náležitě užívá. V závěru první půlky koncertu pak nastoupilo slovenské Pekaringo, tentokrát ale bez Ringa, který tenhle svět opustil před poměrně krátkou dobou. Gró jejich repertoáru tvoří výborně zahrané ryvolovky, ale představili i své autorské skladby. Co na této pětičlenné skupině oceňuji, je jejich čistá čeština bez jakéhokoli náznaku slovenského změkčení či přízvuku. A zmínku zaslouží i hlas jejich zpěvačky Lucie, který mi tak trochu připomínal jedinečnou hobousáckou Jarku Vrbovou. Také jim se dostalo výjimky přídavku, protože přijeli z největší dálky...

 

Bratislavské Pekaringo v obměněné sestavě. Slovenská kapela s trvalým místem na české hudební scéně.

Po přestávce, která byla mimochodem plná báječných shledání a rozhovorů, nastoupila na jeviště šestičlenná, relativně mladá sestava Hoboes Revival Alva, která se v nástrojovém parku mohla pochlubit navíc saxofonem. Vesměs zadumané, obsahově vážné písničky si zvolil pro své vystoupení Roman Horký, tentokrát bez Kamelotu. Dokonce zkusil uzpívat sál bez mikrofonu jen s kytarou, ale publikum ho v tom nenechalo a spontánně ho podpořilo svými hlasy...  A Roman vlastně také ani nemusel odcházet ze scény, protože se hned připojil k legendární Karabině, která utáhla publikum na své jedinečné vokály a vybrané písničky.

Báječným překvapením byla pro mne Falešná karta s domicilem Nové Město na Moravě. S touhle mladou (je pro mne neuvěřitelné, že hrají spolu už pětadvacet roků) jsem se poprvé setkala před více než dvěma desítkami let, a třebaže jsem je čas od času slýchala z nahrávek, byla jsem nyní příjemně potěšená jak jejich hrou (kytary, basa), tak výraznými, sladěnými vokály, ale zejména pak  strhujícím svěžím rytmem. Závěrečný post si vylosoval T.E.Band, jehož zakladatele a kapelníka Jožky Jégra bylo rovněž v této souvislosti vzpomenuto. Tihle chlapíci zrají jak víno a jejich chytlavé podání známých i méně známých melodií prostě nemá chybu. A jejich instrumentální kousky byly doslova hudebními ňamkami, které konec koncertního, více než šestihodinového maratonu skutečně vyšperkovaly.

Ovšem konečnou tečkou za tímto říjnovým hudebním svátkem bylo hromadné vystoupení asi tří desítek muzikantů z různých kapel, kteří se s posluchači rozloučili nezapomenutelnými a stále aktuálními Wabiho Letokruhy. A protože se fotografovalo nejen na scéně, ale i publikum z jeviště do sálu, jsem opravdu zvědavá, jak takové snímky dopadnou a do které řady v hledišti až profesionální fotoaparát v tomto případě dosáhl...

 

A velké finále. Mysl pamětníků se obrací do první poloviny šedesátých let minulého století, kdy na tomto pódiu stály starotrampské legendy, ale také patnáctičlenný sbor osady Zlatý klíč. Rodila se moderní trampská píseň. V tutéž dobu tady hrál big-band Counta Baseyho, ale také Louis Armstrong s Ellou Fitzgeraldovou… Lucerna je pamět národa. Pupa s Jordánem k ní přidali malý anticovidový zářez. (popisky fsk)

Foto: Petr Prcek Zeman

Foto týdne

Jste náš host číslo

8146469

Melanž

  • Letokruhy se znovu posunou

    Kamarádi a kamarádky!

    Vzhledem k vývoji celosvětové problematiky okolo pandemie corona viru se vyskytla i neúprosná nutnost jednoznačného rozhodnutí o konání LETOKRUHŮ, plánovaných původně na rok 2021 a přesunutých na červen 2022.  

    Situace v celém světě se opět rapidně zhoršila, Kanadu nevyjímaje. Proto, ač neradi, jsme museli jednoznačně konstatovat, že pořádání Letokruhů v roce 2022 je nereálné, a jsme nuceni ho posunout o další rok. Paradoxně se tak interval celosvětových trampských setkání posunul na pět let, jako tomu většinou bylo mezi celosvětovými potlachy. Naším záměrem bylo zkrátit tento interval na tři roky, ale jak vidno – člověk míní a život mění.

    Budeme doufat, že se nepříznivá situace během příštího roku změní k lepšímu a my vás budeme moci v roce 2023 přivítat na Bush River.

     

    Držte nám i vám palce!

    Za STOV Fony, Kanada 

     
  • První jarní životabudič: Medvědí česnek

     

    Roste pouze na jaře a vychutnávat si ho můžete jen necelé dva měsíce. Kromě první jarní energie nabízí medvědí česnek i vynikající léčivé schopnosti. V posledních letech se z něj stal fenomén. Nejenže výborně chutná, ale obsahuje i řadu prospěšných látek. Je bohatým zdrojem vitamínu C a železa. Je to výborný prostředek při chřipce, nachlazení i dalších infekcích. Upravuje vysoký krevní tlak, reguluje hladinu cholesterolu v krvi, zabraňuje vzniku trombózy a zlepšuje průtok krve, celkově posiluje organismus, paměť a imunitní systém, má protiplísňový, protiparazitární a protibakteriální účinek a pomáhá rovněž při dlouhotrvajícím kašli.

     

    Jak ho v lese bezpečně poznat a odlišit ho od konvalinky? V první řadě je dobré vědět, že medvědí česnek v přírodě roste v lužních listnatých lesích či spíše hájích, tedy tam, kde je vlhko a v létě stín. Stejné podmínky k růstu potřebují například i konvalinky a některé áronovité byliny, které jsou však na rozdíl od medvědího česneku jedovaté. Tyto rostliny mají velmi podobné listy, dlouhé, zelené, s podlouhlou žilnatinou. Spolehlivě od sebe rozeznat například rašící listy medvědího česneku a mladých konvalinek je velmi obtížné. Rady typu, že listy konvalinky jsou bez vůně a medvědí česnek má intenzivní aroma, jsou sice pravdivé, ale při sklizni zřejmě nezkoumáte každý list zvlášť. Na to, že je třeba si vůni ověřit, vás musí upozornit jako první oči.

     

    Jak tedy poznat medvědí česnek a odlišit ho od konvalinky?

     

     

    Podle listů:
    • Medvědí česnek: Listy vyrůstají samostatně přímo ze země.
    • Konvalinka: Listy jsou dva a rostou proti sobě a vyrůstají ze společného stonku.
    Podle květů:
    • Konvalinka: Má květ vzhledu klasu s typickou vůní.
    • Medvědí česnek: Má kulovitý květ, který voní po česneku.
    Podle vůně:
    • Konvalinka: Voní pouze květ.
    • Medvědí česnek: Po česneku voní celá rostlina.
    Dále:
    • Konvalinka má oddenek
    • Medvědí česnek cibulky.

     

    Jak medvědí česnek pěstovat?

     

     

    Ve stínu a vlhku Česnek medvědí je náš domácí druh vyskytující se ve světlých bukových lesích. Daří se mu ve vlhké humózní půdě, ale pokud je pravidelně zaléván, roste téměř všude. Na zahradě mu prospívá polostín pod keři nebo pod okraji živého plotu. Dobře se mu daří i na severní straně domu. I když se názory na výsadbu medvědího česneku různí, nejlepší výsledky jsou s pěstováním z cibulek vysazených na podzim. Medvědí česnek se lépe ujímá a roste, neboť využije zimní vláhu. Je to v podstatě stejné jako u pěstování klasického česneku z podzimní sadby. Ale nečekejte zázrak hned první rok. Chvíli potrvá, než se záhon promění v hustý zelený koberec, který v květnu ještě ozdobí krásné bílé květy.
    Listy medvědího česneku se sbírají jen dva měsíce, do doby než začne kvést. Období sběru začíná obvykle v druhé půli března a končí zhruba v půli května. Potom se rostlina zatáhne, a zbytek roku čeká ukrytá v zemi na další jaro.

     

Tiráž

Music Open
hudební časopis nejen o muzice


Editor:
  Fedor Skotal

Grafika: Jana Skotalová

 

Autoři:  Jiří Černý, Mirek Černý, Jaroslav Čvančara, Ivan Doležal, Svatoslav Fiala (foto), Jiří Hampl (foto), František Heřman (foto), Hanka Hosnedlová, Vít Hrabánek, Jan Krůta, Miloslav Jakub Langer, Jaroslav Samson Lenk, Jindřich Marek, Stanislav Motl, Petr Vokoun Náhlík, Míra Navara, Marty Newton, Sandy Nosek, Zdeněk Nossberger, Lucia Nováková (foto), Lilly Pavlak, Jan Plachetka, Milan B. Plch, Radovan Rakus, Jan J. Vaněk, Jerry Pupál Vecka, Ladislav Vencálek, Karel Cimbura Vidímský

 

Kontakt: musicopen@email.cz