Vzkazy

  • Bylinková krabička první pomoci

    Ačkoli máme zásoby různých chemických léků z lékáren, stejně tak účinné mohou být alternativní léky z bylin. Kuchyňská spíž nám tak může lecčím přispět, od obyčejně neobyčejného česneku, až po sušené bylinky. Pomoci nám mohou i různé oleje a extrakty ze speciálních prodejen.

     

    Měsíčkový krém

    Krém má antiseptické a protiplísňové účinky, používá se na různé řezné rány, odřeniny a suchou pokožku.

     

    Ptačincový krém

    Tento krém je jako dělaný při vytahování třísek. Používá se také na nežity, místa po bodnutí hmyzem, dále rovněž na zklidnění popálené pokožky, opařeniny a ekzémy.

     

    Česnek

    Potírání čerstvým stroužkem by mohlo pomoci akné a dalším pupínkům. Rozdrcený česnek se používá na vytažení kuřího oka. Vnitřně je vhodný při průduškových infekcích a zánětech pochvy.

     

    Med

    Med vytahuje hnis a jedovaté látky z ran. Při nachlazení je vhodný přidat do čaje, který nám nejenže příjemně osladí, ale i dokonce dodá potřebné vitamíny a další složky pro naše zotavení.

     

    Aloe pravá

    Používá se ke zklidnění menších popálenin, opařenin a také při popálení na slunci. K tomu je nápomocný hustý gel, který dostaneme po rozříznutí listu rostliny.

     

    Extrahovaný habr obecný

    Tento extrát se používá na menší popáleniny, spálení od slunce či k zástavě krvácení z ran. Jako zmražený zklidňuje místa po bodnutí hmyzem, křečové žíly a pohmožděniny.

     

    Levandulový olej

    Pokud nás bolí hlava, je dobré mít při ruce tento olej. Stačí, když si budeme s tímto olejem masírovat spánky a šíji. Migrény a úporné bolesti hlavy brzo odstoupí. Je vhodný i při popáleninách a odřeninách.

     

    Olej z kustovnice cizí

    Jeden z olejů, který má silné antiseptické a protiplísňové účinky. Použít jej tak můžeme na řezné rány, odřeniny a bradavice.

     

    Netřesk a okurka

    Vyluhováním lístků netřesku a oloupané salátové okurky získáme osvěžující pleťovou vodu, která je vhodná jako obklad na pokožku spálenou sluncem. Při horečně a zahleněných cestách dýchacích tuto vyluhovanou směs můžeme i pít. Nedoporučuje se však v těhotenství a při kojení.

     

    Sušené bylinky

    Mějte doma vždy při ruce směs různých usušených bylin, ze kterých můžete připravit nálevy. Ty nám pomohou při různých nemocech, očistách organismu a nepříjemných bolestech.

     

    Tablety z jilmu plavého

    Užíváme při poruchách trávení, gastritidě či žaludeční nevolnosti, uklidňuje žaludek a zmírňuje kapsle.

     

    Zázvor

    Tento přírodní všelék je vhodný pro zmírnění nevolností v těhotenství, vhodný je také při prevenci proti chřipce a dalším onemocněním.

     

    Cibule

    První pomocí při chřipce a nachlazení je cibule nakrájená s citronem a medem.

     

     

Dnes má svátek Monika Zítra má svátek Emil

Stáli jsme na skále vysoko nad přehradou, která ve skalnatém kaňonu zachovává tvar původního toku Vltavy. Dole pod námi na druhém břehu je Ztracenka, pár chat vykukujících z lesa a zvuk kontrabasu; od mládí vím, že se nese nejdál. Karel Slach pomalu švenkl kamerou doleva. Dvě stě metrů nad dnešní Ztracenkou byla ta původní, na břehu Svatojánských proudů, dnes desítky metrů pod hladinou.

Jeli jsme na Ztracenku, na oslavu 95. výročí jejího založení. V těchto místech před sto lety vznikal ojedinělý český fenomén – tramping. Nebo tomu tak nebylo? Nebo snad vznikal jinde a ještě dřív? Na tuto a další otázky by měl dát odpověď nově vznikající dokumentární seriál České televize Zvláštní znamení touha.

V péči šéfdramaturga Antonína Trše, v dramaturgii Jany Hádkové, pod režijním vedením Václava Křístka s asistenci Gábiny Schῡllerové, s kamerou Karla Slacha a v produkci ČT Báry Svobodové vzniká podle scénáře Fedora Skotala (je zvláštní psát o sobě ve třetí osobě – není to absolutní rým?) jedenáct dílů dlouhých dvacet šest minut. Letos by se měly natočit čtyři, příští rok sedm. Hotové dílo by se mohlo vysílat na podzim 2014 – ke sto letům trampingu. Neboť tramping i zde pod námi na břehu Svatojánských proudů se sochou dotyčného světce existoval už před první světovou válkou.

 

Rozhovor se Stáňou Nodlovou, fotografkou, písničkářkou. Zleva režisér Václav Křístek, Fedor Skotal, za kamerou Karel Slach, nad námi opeřený mikrofon zvaný bambus v rukou technika Jirky Batulky. A Stáňa, autorka fotografií k tomuto textu.

Měli bychom představit hlavní tvůrce. Režisér Václav Křístek natočil tři celovečerní hrané filmy, v některých také hrál, natočil řadu televizních filmů, pohádek, inscenací i záznamů divadelních představení. Podílel se na České sodě, je spolutvůrcem rozmáchlého (a reprízovaného) seriálu Bigbít (sám bigbít hrál a skládal v jeho duchu písničky) režíroval cyklus Neznámí hrdinové, Noc s Andělem, cyklus Historii.cs i Historie.eu. Mj. byl režisérem trampského dílu Historie.cs, za který mi pak nadávali mladí trampové neochotni přijmout představu, že tramping jednou skončí, nemluvě o tom, že už vlastně končí.

Václav se prosadil i jako spisovatel – jeho historický román o Jakubu Krčínovi Cesta na poledne (2004) získal Cenu Knižního klubu, autor ho později doplnil o volné pokračování Prohrát slunce před svítáním (2011).

 

 Karel Slach a Václav Křístek.

Karel Slach zřejmě patří mezi naše nejuznávanější kameramany dokumentaristy. Už na FAMU zahájil spolupráci s velkými postavami slovenského filmu Dušanem Hanákem a Dušanem Trančíkem. Získal řadu ocenění u nás i v zahraničí, jeden čas souhrn vyhlašování cen FITES naznačoval, že zde možná ani není jiný kameraman. Dnes nejčastěji pracuje s uznávaným i kontroverzním režisérem Karlem Vachkem. S jistou nadsázkou připouštím, že Karel Slach má i své slabiny. Například ztrácí mobilní telefony a nosí sebou klíče od nesprávných objektů. To je můj drastický a zcela čerstvý zážitek.

V příštích dnech pojedeme vlakem z legendárního pražského nádraží v Braníku spolu se Čtvrtkaři někam k těm památným trampským místům u Štěchovic. A den na to na Kocábu – budou nás tam čekat šerif Ztracenky a šéf KTO Franta Hacker, písničkář a kapelník Pacifiku Tony Linhart, badatel a muzikant Jaroslav Čvančara a hostitel Jindra Vrbenský, kapelník Taxmenů. Ten kolotoč se rozjíždí, vlastně už jede na plné pecky.

První pomyslná klapka padla na Ztracence. Kde taky jinde.  

 

Šerif František Hacker 

 

Moderátor pražského Country rádia Bezi junior (zleva) uváděl společně s Tony Linhartem odpolední koncert. Večer je vystřídala Dana Vacková, Dana ze Ztracenky, manželka šerifa Františka Hackera (uprostřed)

 

 

Objetí dvou skvělých altových zpěvaček - vlevo Jitka Vrbová, vedle ní Helena Maršálková.

 

 

 

Zapálení slavnostního ohně při 95. výročí osady Ztracená naděje připravili neuvěřitelně autentičtí indiáni. Pak ze čtyř světových stran přistoupilo osm zasloužilých osobností a loučemi podpálily hranici. Pevně věřím tomu, že otcové zakladatelé se na to dívali shůry. Možná je ještě o něco výš, než vyhlídka na protější skále. Určitě bude výš. Taky tam směřujeme.

 

 

 Foto Stanislava Koucká Nodlová a Petr Navrátil Sen

Foto týdne

Vašek Souček

17. 1. 1941 - 25. 4. 2022

Jste náš host číslo

8058033

Melanž

  • První jarní životabudič: Medvědí česnek

     

    Roste pouze na jaře a vychutnávat si ho můžete jen necelé dva měsíce. Kromě první jarní energie nabízí medvědí česnek i vynikající léčivé schopnosti. V posledních letech se z něj stal fenomén. Nejenže výborně chutná, ale obsahuje i řadu prospěšných látek. Je bohatým zdrojem vitamínu C a železa. Je to výborný prostředek při chřipce, nachlazení i dalších infekcích. Upravuje vysoký krevní tlak, reguluje hladinu cholesterolu v krvi, zabraňuje vzniku trombózy a zlepšuje průtok krve, celkově posiluje organismus, paměť a imunitní systém, má protiplísňový, protiparazitární a protibakteriální účinek a pomáhá rovněž při dlouhotrvajícím kašli.

     

    Jak ho v lese bezpečně poznat a odlišit ho od konvalinky? V první řadě je dobré vědět, že medvědí česnek v přírodě roste v lužních listnatých lesích či spíše hájích, tedy tam, kde je vlhko a v létě stín. Stejné podmínky k růstu potřebují například i konvalinky a některé áronovité byliny, které jsou však na rozdíl od medvědího česneku jedovaté. Tyto rostliny mají velmi podobné listy, dlouhé, zelené, s podlouhlou žilnatinou. Spolehlivě od sebe rozeznat například rašící listy medvědího česneku a mladých konvalinek je velmi obtížné. Rady typu, že listy konvalinky jsou bez vůně a medvědí česnek má intenzivní aroma, jsou sice pravdivé, ale při sklizni zřejmě nezkoumáte každý list zvlášť. Na to, že je třeba si vůni ověřit, vás musí upozornit jako první oči.

     

    Jak tedy poznat medvědí česnek a odlišit ho od konvalinky?

     

     

    Podle listů:
    • Medvědí česnek: Listy vyrůstají samostatně přímo ze země.
    • Konvalinka: Listy jsou dva a rostou proti sobě a vyrůstají ze společného stonku.
    Podle květů:
    • Konvalinka: Má květ vzhledu klasu s typickou vůní.
    • Medvědí česnek: Má kulovitý květ, který voní po česneku.
    Podle vůně:
    • Konvalinka: Voní pouze květ.
    • Medvědí česnek: Po česneku voní celá rostlina.
    Dále:
    • Konvalinka má oddenek
    • Medvědí česnek cibulky.

     

    Jak medvědí česnek pěstovat?

     

     

    Ve stínu a vlhku Česnek medvědí je náš domácí druh vyskytující se ve světlých bukových lesích. Daří se mu ve vlhké humózní půdě, ale pokud je pravidelně zaléván, roste téměř všude. Na zahradě mu prospívá polostín pod keři nebo pod okraji živého plotu. Dobře se mu daří i na severní straně domu. I když se názory na výsadbu medvědího česneku různí, nejlepší výsledky jsou s pěstováním z cibulek vysazených na podzim. Medvědí česnek se lépe ujímá a roste, neboť využije zimní vláhu. Je to v podstatě stejné jako u pěstování klasického česneku z podzimní sadby. Ale nečekejte zázrak hned první rok. Chvíli potrvá, než se záhon promění v hustý zelený koberec, který v květnu ještě ozdobí krásné bílé květy.
    Listy medvědího česneku se sbírají jen dva měsíce, do doby než začne kvést. Období sběru začíná obvykle v druhé půli března a končí zhruba v půli května. Potom se rostlina zatáhne, a zbytek roku čeká ukrytá v zemi na další jaro.

     

     
  • Letokruhy se znovu posunou

    Kamarádi a kamarádky!

    Vzhledem k vývoji celosvětové problematiky okolo pandemie corona viru se vyskytla i neúprosná nutnost jednoznačného rozhodnutí o konání LETOKRUHŮ, plánovaných původně na rok 2021 a přesunutých na červen 2022.  

    Situace v celém světě se opět rapidně zhoršila, Kanadu nevyjímaje. Proto, ač neradi, jsme museli jednoznačně konstatovat, že pořádání Letokruhů v roce 2022 je nereálné, a jsme nuceni ho posunout o další rok. Paradoxně se tak interval celosvětových trampských setkání posunul na pět let, jako tomu většinou bylo mezi celosvětovými potlachy. Naším záměrem bylo zkrátit tento interval na tři roky, ale jak vidno – člověk míní a život mění.

    Budeme doufat, že se nepříznivá situace během příštího roku změní k lepšímu a my vás budeme moci v roce 2023 přivítat na Bush River.

     

    Držte nám i vám palce!

    Za STOV Fony, Kanada 

Tiráž

Music Open
hudební časopis nejen o muzice


Editor:
  Fedor Skotal

Grafika: Jana Skotalová

 

Autoři:  Jiří Černý, Mirek Černý, Jaroslav Čvančara, Ivan Doležal, Svatoslav Fiala (foto), Jiří Hampl (foto), František Heřman (foto), Hanka Hosnedlová, Vít Hrabánek, Jan Krůta, Miloslav Jakub Langer, Jaroslav Samson Lenk, Jindřich Marek, Stanislav Motl, Petr Vokoun Náhlík, Míra Navara, Marty Newton, Sandy Nosek, Zdeněk Nossberger, Lucia Nováková (foto), Lilly Pavlak, Jan Plachetka, Milan B. Plch, Radovan Rakus, Jan J. Vaněk, Jerry Pupál Vecka, Ladislav Vencálek, Karel Cimbura Vidímský

 

Kontakt: musicopen@email.cz