Když vyšla vzpomínková reportáž Tajemství dávných ohňů na Stvořidlech, stalo se něco neobvyklého. Roztočilo se počítadlo návštěv neuvěřitelným tempem, přes den bylo obtížné se na naše stránky vůbec dostat, systém se málem zhroutil. Upozornění na ten nenáročný text si posílali především pamětníci – a krajané ze světa, kteří na Stvořidla, Borovsko, Tofrák tehdy na počátku 60. let minulého století jezdívali.

Maruška Loumová Rand z amerického státu Colorado, o níž je v článku rovněž řeč, napsala: „Asi před dvěma dny mi volal Šolim a říká... Maruško, koukej si přečíst článek od Ňufa o Stvořidlech a starých časech, a kdybys mu psala, tak ho moc pozdravuj, což tímto činím! Díky za hezký slova, ale když se to vezme, všecky jsme byly tenkrát krásný holky. Dneska je to trošku jiný, jak říká Věrka Nebeská ... zrajeme jak to víno…“

Maruška poslala i pár fotek z míst, kde se tehdy pražští a brněnští trampové setkávali. Některé kamarády už moc nepoznávám, ale Maruška naštěstí připsala popisky.

"Brdy - já a Rony"

Maruška píše: „Roninka a já někde na Brdech“. Míněna je Ronka Čermáková (vpravo), první Markova žena. Krásná děvčata, marně se nám tenkrát líbila. Pokud vím, dodnes jsou navzdory vzdálenosti nejlepší kamarádky. Ronka navštěvuje krajany v zámoří, Maruška byla u nás například při expedici krajanů Česko 2008, kterou ideově připravil Milo Gach-Šolim z kanadského Vancouveru. Krajané se sešli ve staré vlasti čtyřicet let po sovětské okupaci, která je vyhnala do světa. Mnozí zde byli od té doby poprvé, mnozí naposledy.

 "Borovsko"

„Sedici Wimpy, Věra a myslím já… a ještě někdo?“ Wimpy Nebeský s Věrou odešli do Kanady v roce 1967. Wimpy byl otcem myšlenky celosvětových potlachů, Honza Vyčítal o něm (a Wabi Ryvolovi) napsal krásnou písničku Modlitba za Wimpyho a Wabiho.

 "Zajda a spol."

„Tam bys měl pár lidí poznat....zleva s foťákem Hvízdálek, Pražák z osady Rekreanti, Mirek Kožíšek, Zajda, Venca Poláček, Bublina, Kojínek, dole Malej Vincek a Eman, osada Rekreanti“

"Tofrák"

„Utkání Pražáků nalevo, na druhé straně Brňáci před rugbyovým zápasem“. V ležících řadách Brňáků druhý zprava Pakin, za ním zastrčený Kojín, vedle Ňuf, šestý Zajda, zcela vlevo Mrcek. Maruška k těmto fotografiím připsala: „Největší sportovní senzace roku – rugbyový zápas Praha – Brno“. Stalo se na Tofráku u Křižanova 30.června 1962.

Tofrák, železniční stanice Sklené nad Oslavou. Pražané odjíždějí, tradičně nastupují do posledního vagonu. Maruška: „Měl bys poznat Roninku ve světlém svetru nalevo a Věrku s usárnou v davu.“ Tato fotka se jmenuje Na shledanou!

Music Open 31.8.2012