Jinřich Plachta (vlevo) a Jaroslav Marvan ve filmu Nebe a dudy
* 1. 7. 1899 Jindřich Šolle – pseudonym Jindřich Plachta, herec, prozaik v časopisu Tramp (1929 - 1931, č. 31-1930); kniha pro děti Pučálkovic Amina; často navštěvoval T. O. Ztracená naděje
* 2. 7. 1914 Oldřich Sejček (T. O. Vodopád, Háj u Duchcova), interbrigadista ve Španělsku, válečný veterán, účastník vojenských operací v severní Africe a Francii, žije v Kadani (nar. v Háji u Duchcova)
Karel Zich
* 1. 6. 1909 František Svojík, klavírista, kapelník, skladatel (hudba na texty V. E. Fořta (písně Fakir, Já mám doma koně, Žhavý den); sloužil u hudby 37. Pěšího pluku v Jindřichově Hradci, pak se věnoval skladbě. V OSA je přihlášeno 88 jeho skladeb (pochody, písně, hudby k filmům, zvl. Klabzubova jedenáctka a opereta Srdce neprodáš), skladba Ukolébavka z Harlemu vyšla tiskem (KLHU 1957).
Indies Scope vydává druhé album předního českého karikaturisty Nic víc
Nad jeho obrázky se čtenáři Mladé fronty Dnes dozvídají o aktuální situaci s humorem, který je někdy mrazivý, protože Kemel umí skutečnost vystihnout ve zkratce a jen malým posunem k absurditě z ní udělá vtip. Vykreslil se do dokonalosti, obohacuje pointy i o portrétní karikaturu a je mistrem zkratky. Ovšem je i dobrým muzikantem.
Kdy v tobě uzrálo rozhodnutí, že bys chtěla dělat muziku?
Ve mně vůbec žádné rozhodnutí nepropuklo, nikdy jsem si nemyslela, že budu dělat muziku. Já jsem jenom ráda zpívala, když jsem byla malá holka, ale jak jsem měla zdravotní problémy, tak mě v životě nenapadlo, že bych někdy měla být zpěvačkou. Pajdavá zpěvačka – to mi nešlo dohromady.
The Grand Ole Opry
Nashville byl na začátku dvacátých let minulého století ospalým a značně nevábným městem. Jediné, čím se v té době mohl chlubit, byla vzpomínka na rok 1864, kdy tady Unie dala pod vedením generála George Thomase na frak konfederovaným šikům generála Johna Hooda. Mlčky se opomíjelo, že tenkrát měla dvojnásobnou převahu.
Prof. JUDr. Vladimír Franz – Štír
* 3. 5. 1919 Peter Seeger – Pete, americký písničkář, banjista, kytarista; v roce 1964 navštívil Československo a hrál se Spirituál kvintetem
PhDr. Jiří Tichota se dnes dožívá sedmasedmdesáti let.
(dokončení)
Jirko, často se připomíná, že Spirituál kvintet vykonal olbřími práci pro český folk. Jak se dnes díváš na tuto scénu ?
Folk není nic povinného, nic, co by se muselo povinně ctít a jsem smířen s tím, že všechno se vyvíjí, většinou po určitém čase zase trošku upadá v zapomenutí, a pak zase zvedá.
Jiří Tichota je doktor hudebních věd, jeden z našich nejlepších hráčů na loutnu a už 54. sezónu protagonista Spirituál kvintetu, kde se mu – mimo jiné – podařilo nejednou uplatnit své znalosti loutnové tabulatury. Známe se větší část z toho půlstoletí, po které Spirituál kvintet nás těší i posiluje, říkám mu Jirko, on mně Honzo (čehož si velice vážím) a nebudu mu tedy říkat pane doktore a vykat ani v tomto rozhovoru. Prosím za prominutí ty, kteří mají opačný názor. Nemusí číst mé otázky, ale neměli by si nechat ujít názory pana doktora.
Jednu z nejrozsáhlejších akcí na počest slavného kroměřížského rodáka, básníka a písničkáře Karla Kryla připravuje Dům kultury v Kroměříži. Hned dvojí výročí – 70 let od narození a 20 let od předčasného úmrtí -připomene ve dnech 23. až 25 dubna série ojedinělých kulturních programů, sdružených pod hlavičku tradičního mezinárodního mezinárodního festivalu zpívajících básníků STOPTIME.
Některé stanice, jako WSB v Atlantě a WBAP v texaském Fort Worthu, vysílaly pravidelné pořady hillbilly muziky, zvané barn dance (tancovačky na mlatě), už v roce 1922. Žádný z nich však nedosáhl proslulosti, která by se dala alespoň trochu přirovnat ke slávě National Barn Dance, jímž v dubnu 1924 vstoupilo do historie rádio WLS (World´s Largest Store) v Chicagu. Jeho popularita mimořádně vzrostla v roce 1933, kdy se jeho sponzorem stala proslulá firma Alka-Seltzer, která nám dodnes pomáhá dostat se z kalných rán.
Eman Fiala
* 1. 4. 1959 Ing. Václav Lomič – Vlk , potápěč, horolezec, kameraman a vedoucí expedic, fotograf ( fotky pro knihu A. Ryvolové S batohem po Česku-Kokořínsko, Akcent 2011 ), režisér, scénárista, kameraman ( filmy Ztraceni v Etiopii – s A. Ryvolovou a V. Platilem; Filipínský nářez, 2012) ; autor snímků v soutěži Okem dobrodruha ( několik dostalo ocenění poroty ).
Opožděný zájem o hudební tradice amerického Jihu přinesl ve 20. letech minulého století do gramofonových katalogů dva samostatné proudy komerční produkce. Oba pevně spojené s původní lidovou tradicí. Na jedné straně bělošskou country, obecně označovanou jako „hillbilly“, a černošskou country povětšině nazývanou „race“. V obou případech je za „vynálezce“ těchto termínů považován producent, který nejdokonaleji zmákl hudební dobývání Jihu, Ralph Peer.