Na fotografii zleva vysloužilý cizinecký legionář Richard Nemčok, jeho švédská přítelkyně Jana, písničkář Jaroslav Hutka

Píše se rok 1986, okolí Rotterdamu. Za písničkářem Jaroslavem Hutkou přijíždí možná z Itálie Richard Nemčok se svým děvčetem, které žije ve Švédsku. Hutka musel Československo opustit na vrcholu kariéry po podpisu Charty 77 v rámci akce Asanace. Odchází do Nizozemí, do Holandska, jak se častěji říká. Učí se jazyky, domorodý i ten anglický – a touží po domově. Po návratu do vlasti říká toto – kdybych věděl, jak strašná je emigrace, vybral bych si raději český kriminál.

Richard Nemčok, signatář Charty 77 a rebel nesnášející komunisty, utíká v roce 1981 s StB za zády přes hřeben Krkonoš do Polska. Je původem z Ostravy, mluví dobře polsky; v Gdaňsku se zapojuje do hnutí Solidarita. Když je vyhlášeno stanné právo, převáží ho francouzská tajná služba do Vídně, a potom dále do Francie. Od roku 1982 slouží v Cizinecké legii, účastní se vojenských misí v Čadu a Džibuti, kde je těžce raněn a propuštěn z armády.

S nizozemským pasem, s kytarou a bez vstupního víza přistává Hutka 26. listopadu 1989 na pražském letišti. Celníci a policisté ho nechtějí pustit dál, pomáhá až zatím oficiálně nic neznamenající zákrok Václava Havla. Nikdo ještě netuší, že tento trochu plachý intelektuál bude za měsíc novým československým prezidentem. Tentýž den stojí Hutka s kytarou na pódiu na Letné a milionovému publiku hraje, že nejkrásnější je lidská svoboda.

Sedím v Brně u televize, a z očí mi tečou slzy. Janičko, volám do kuchyně, je tady Jarda Hutka. Tak už to opravdu prasklo.

Jaroslav Hutka se hned po návratu plně zapojil do tuzemského hudebního života. Vrací se pravidelně do Indie, prokazuje nejen výtvarný, ale i výrazný literární talent, koncertuje. Je nositelem několika cen, je čestným občanem Prahy, ÚSTR mu vystavuje potvrzení, že byl účastníkem 3. odboje. Je mu šestasedmdesát let.

Richard Nemčok zvaný Ricci buduje po návratu v srdci Prahy hudební klub Bunkr, největší a nejslavnější, klub, který se dostal vedle Hradčan a Karlova mostu i do cizojazyčných bedekrů, do čela hitparád významných evropských hudebních scén. Klub, kam chodíval prezident Václav Havel. Později prohrává boj s byrokracií a klub nuceně vyklízí. Někdy v té době se stává na doporučení hradních kruhů šéfem ochranky iránské císařovny Farah Pahlaví.

Richard Julius Nemčok dnes žije v Praze i kousek od Jevan, je všestranně aktivní, spolupracuje s Armádou České republiky. V únoru mu bude sedmdesát let.