Vzkazy

  • Silvestrovské zvyky ve světě

    Novoroční zvyky ve světě jsou různé, některé z nich i poměrně neznámé a kuriózní. Co tedy můžete očekávat na Silvestra a Nový rok v různých zemích světa?

     

    Španělsko

    Ve Španělsku patří k tradici o silvestrovské půlnoci sníst s každým úderem odbíjení věžních hodin jednu kuličku hroznového vína, což jim má přinést štěstí v následujícím roce. Španělé na Nový rok nosí červené spodní prádlo, což jim má dle tradice také přinést štěstí.

     

    Anglosaské země

    V anglosaských zemích je vhodné na Silvestra věnovat blízkým malý talisman pro štěstí: čtyřlístek, malou minci, marcipánové prasátko.

     

    Skotsko

    Ve Skotsku se Silvestr společně s Novým rokem oslavuje celé 4 dny. 31. prosince se vyráží společně do ulic a popíjí se skotská whisky. Celé oslavy se nesou ve festivalovém duchu.

     

    Irsko

    Irové klepou na Nový rok chlebem na dveře pro štěstí a zahnání zlých duchů.

     

    Rakousko

    Naši geografičtí sousedé mají ve zvyku lití olova a darování talismanů v podobě malých prasátek či jiných obdobných figurek z marcipánu či čokolády. Tradičně odpočítávání do Nového roku doprovází z televize a rádia Straussův valčík – Na krásném modrém Dunaji. Rakušané tak do nového roku doslova protančí.

     

     

    Řecko

    V Řecku se na Silvestra hrávají v domácnostech karetní hry.

     

    Itálie

    V Itálii věří, že do nového roku se má vkročit v červeném spodním prádle.  Pak vás čeká spokojený a šťastný nový rok. Proto je červené prádlo naprostou nezbytností, čehož velice rádi využívají obchodníci. Výlohy jsou plné rudých podprsenek, body, trenýrek, boxerek. V rudé barvě seženete opravdu cokoli. Vyzkoušejte rudé prádlo na Silvestra i vy. Minimálně tím partnera potěšíte (případně rozesmějete).

     

    Bulharsko

    Rituál zvaný kukeri se odehrává na Nový rok, Bulhaři vyhánějí zlé duchy, tancují ve strašidelných kostýmech a zahánějí tak temné bytosti i upíry. To jim má zajistit zdraví í úrodu v následujícím roce. Kostým tvoří dřevěná maska a kožešina se zvučnými zvonky.

     

    Rumunsko

    Mezi zvyky, které mají Rumunům přinést v následujícím roce štěstí, patří nošení jehněte v náručí. Kdo takové jehně pohladí, bude mít v novém roce štěstí. Za pohlazení je však nosiči (nejčastěji dítěti) nutné dát nějakou drobnost.

     

    Jihoafrická republika

    Přicházející nový rok se v J.A.R. slaví karnevalovou oslavou.

     

    Chile

    Na Silvestra se lidé v Chile scházejí na hřbitově, aby Nový rok a jeho příchod přivítali ve společnosti mrtvých příbuzných.

     

    Filipíny

    O Silvestru skáčou dospělí i děti do co nejvyšší výšky, což jim má zajistit úrodu, blahobyt zase zajišťují otevřená okna i dveře, rozsvícená světla a mince na parapetech. Z období španělského koloniálního partnerství se zachovala tradice pojídání dvanácti kuliček hroznového vína. Trs hroznového vína se také pro štěstí věší na dveře.

     
  • Letokruhy se znovu posunou

    Kamarádi a kamarádky!

    Vzhledem k vývoji celosvětové problematiky okolo pandemie corona viru se vyskytla i neúprosná nutnost jednoznačného rozhodnutí o konání LETOKRUHŮ, plánovaných původně na rok 2021 a přesunutých na červen 2022.  

    Situace v celém světě se opět rapidně zhoršila, Kanadu nevyjímaje. Proto, ač neradi, jsme museli jednoznačně konstatovat, že pořádání Letokruhů v roce 2022 je nereálné, a jsme nuceni ho posunout o další rok. Paradoxně se tak interval celosvětových trampských setkání posunul na pět let, jako tomu většinou bylo mezi celosvětovými potlachy. Naším záměrem bylo zkrátit tento interval na tři roky, ale jak vidno – člověk míní a život mění.

    Budeme doufat, že se nepříznivá situace během příštího roku změní k lepšímu a my vás budeme moci v roce 2023 přivítat na Bush River.

     

    Držte nám i vám palce!

    Za STOV Fony, Kanada 

     
Dnes má svátek Zdeněk Zítra má svátek Milena

Miloš Dvořáček slaví sedmdesát

„Při návštěvě zkoušky konkurenční big beatové skupiny v r. 1966 došlo k zajímavé situaci. Kamarádi právě nacvičovali novou skladbu od Beatles a na můj dotaz, jaké akordy hrají v refrénu, otočili se ke mně zády a začali hrát něco jiného. Svět se mi v ten okamžik zhroutil. Šel jsem domů se slzami v očích, ale pak jsem slzu zamáčkl a řekl si, že jestli se někdy naučím hrát, tak se nikdy k nikomu zády neotočím, aby nezažil to, co já na té zkoušce.

 Bylo to osudové rozhodnutí. Druhý den jsem zašel do knihkupectví, zakoupil Školu hry na kytaru a tak vlastně začalo mé muzikantsko - pedagogické martýrium,“ říká na stránkách Základní umělecké školy v Jaroměři Miloš Dvořáček.

Kytarový génius se vyučil zámečníkem v rodné Jaroměři, hudební vzdělání získal v tamní Lidové škole umění, talent získal od Boha. Než se výrazně zapsal do historie českého folku a souvisejících žánrů, hrával ve východočeských tanečních orchestrech.

 „Do LŠU jsem přišel za sychravého podzimního odpoledne v roce 1966 (…) Zaklepal jsem, ve třídě seděl pan Holubec, profesor hudby, tělocviku a latiny, mně bylo patnáct. Maminka domluvila, že se přijdu ukázat… Prohlédli si mě, kytaru, … “Hm, a noty umíš?“

Neuměl jsem, ukázal mi učebnici, Bartoše, byla celá oranžová… „Akordy, nějaké, umím!“ Naučil jsem se je z koupené knížky všechny nazpaměť, protože mi je kluci tenkrát nechtěli naučit, ani ukázat… Zkoušel mě z akordů, přizval si k tomu kolegu Voňku. „Co děláš ve čtvrtek?“

A byl jsem hned členem orchestru. Na první zkoušce jsem pálil jeden akord za druhým a měl jsem dohráno o dvě minuty dřív než ostatní… teprve potom mi vysvětlili, co to jsou taktové čáry a repetice…Tak se ze mě stal muzikant. Hrál jsem v Divadelním orchestru operetní předehry, jazz, dechovku, lidové písničky, po vojně s hradeckými kapelami a od roku 1974 do roku 1989 se skupinou Kantoři. Při tom jsem dálkově studoval Konzervatoř v Brně, točili jsme desky, narodil se syn Míša, který je profesionálním bubeníkem…“

Miloš Dvořáček jezdil do Brna v době, kdy zde studoval jiný východočeský talent, Věra Šolínová, později Martinová. I to byl kopec nadání a silné touhy jít za jeho naplněním – Věra v té době zkoušela rozsah svého talentu i jako zajímavá šansoniérka, dokonce upoutala pozornost kapelníka Poutníků Františka Linhárka natolik, že s ní začal spolupracovat. Ale to je jiný, byť provázaný příběh. Na starodávné brněnské konzervatoři, kde učil i Leoš Janáček, Miloš dálkově vystudoval hru na kytaru.

Renomé získal s královéhradeckou folkovou skupinou Kantoři, s kterou v roce 1974 přešel na profesionální dráhu. A na další cestě byla letitá spolupráce s Pavlem Dobešem. Byl to soutřesk dvou živlů, ohně a vody, přičemž nebylo zřejmé, kdo je který. Matně si vzpomínám, jak na koncert v Českých Budějovicích přijel Miloš bosý. Boty vyhodil z okna hotelového pokoje po prudké hádce se svým hudebním partnerem. Nádherný temperament.

A pak přišla dlouholetá, poklidná tvůrčí spolupráce s Wabi Daňkem, trvající až do jeho smrti. Miloš se ještě za Daňkova života začal věnovat profesi pedagoga, tedy kantora – vyučuje hru kytaru. Avšak především je to koncertní i studiový muzikant od Boha. Svrchovaně má na sólovou dráhu, ale nikdy se tak docela po ní nevydal. Příležitostně vystupuje se svým synem, bubeníkem a multiinstrumentalistou Milošem Dvořáčkem mladším.

Všestranný kytarista, občasný skladatel, nadaný zpěvák, také rybář, podle mínění jiných laskavý pedagog Miloš Dvořáček se zítra dožívá 70 let. Vždycky ho rád vidím. Kdyby nebyla zima, asi by seděl u své chaty na Osadě vycházejícího slunce kousek za Hradcem Králové. Znalci vědí, že je to nejstarší východočeská (původně trampská) osada. A že tam mají chaty rodina Wabiho Daňka, Pavel Dobeš, muzikanti z Lokálky a jiní muzikanti z Hradce i odjinud. Jednou jsem tam byl na potlachu. Byla to síla, krásná muzika.

 

Foto týdne

PF 2022

Jste náš host číslo

7756660

Melanž

  • Na novoroční kocovinu zkuste osvědčené bylinky

    Bolest hlavy, žaludek jako na vodě, zpomalené reakce a únava, to všechno jsou důsledky bujarých oslav, které bývají spojené s vítáním nového roku. Velmi účinné prostředky, které pomáhají odbourávat alkohol a mírnit nepříjemné projevy nadměrného popíjení neboli kocovinu najdeme v přírodní lékárně. Které byliny byste měli mít po ruce?

     

    Máta peprná

    Máta peprná (Menthae piperitae) je na kocovinu velmi účinná, proto je dobré mít tuhle voňavou rostlinu doma po ruce. Tyhle zelené lístečky dokážou působit na zrychlení metabolismu, tedy rychlejší odstranění alkoholu. Zároveň snižuje kyselost těla, která se alkoholem navyšuje. Mátový nálev zklidňuje žaludeční sliznice obzvláště efektivně, když ho osladíte medem.

     

    Ostropestřec mariánský

    Ostropestřec mariánský (Silybum marianum) obsahuje vysoce účinný silymarin, která obnovuje jaterní tkáň. Po nadměrném pití alkoholu tělu uděláte dobře odvarem, tinkturou nebo olejem z ostropestřece mariánského. Aby se semena ostropestřce správně vylouhovala, musí se nejdříve rozdrtit: 1 lžičku semen přelijte 200 ml vroucí vody a nechte 10 – 20 minut vyluhovat, sceďte. Čaj se pije teplý po malých doušcích.

     

    Vrba bílá

    Vrba bílá (Salix alba) může také pomoci svým obsahem salicinu, vrbový odvar působí na tělo obdobně jako byste si dali šumivý acylpyrin. Nejlepší je když si odvar dáte ještě před tím, než jdete do postele, budete mít lepší ráno. Z kůry vrby bílé byla poprvé izolovaná kyselina salicylová.

     

    Petržel

    Petržel (Petroselinum) naťová i kořenová velmi účinně pomáhá s detoxikací těla. Nejlepší je připravit si petrželový vývar.  Stačí si vzít přibližně pět stonků  a povařit ve čtvrt litru vody. Nakonec  můžete přidat rozmělněný stroužek česneku. Dodáte tak tělu ztracené minerály, aby mohlo lépe pracovat na odbourávání alkoholu. Vývar z petržele je dobré si dát jako prevenci, než začnete pít, protože obsahuje vitamíny řady B, které tělu pomáhají s detoxikací.

     

    Rakytník řešetlákový

    Preventivně působí  odvar z plodů i listů rakytníku řešetlákového (Hippophae rhamnoides) hlavně díky vysokému obsahu vitaminů C a B i řady stopových prvků. Rakytník je totiž vitaminovou bombou, která tělo celkově posílí.

     

    Meduňka lékařská

    Meduňka lékařská (Melissa officinalis) zklidní rozbouřený žaludek i nervy. Stačí si z ní připravit klasický odvar. Chybu neuděláte, když si čaj přisladíte medem. Meduňka zpravidla také odstraňuje bolest hlavy. Použít se dá čerstvá i sušená bylina.

     

    Heřmánek pravý

    Heřmánek pravý (Matricaria chamomilla) působí na zklidnění žaludku nejlépe formou odvaru. Kdy jednu lžíci heřmánkových květů zalijete čtvrt litrem vody a necháte deset minut odstát, scedíte a popíjíte vlažné po doušcích. Účinky heřmánku umocníte, když přidáte lžičku medu. Heřmánek také pomůže, když vás začne pálit žáha z nadmíry pití (a jídla).

     

    Eleuterokok ostnitý

    Eleuterokok ostnitý  (Eleutherococcus senticosus) nebo také se mu říká černý kořen, je méně známou bylinkou na odbourání následků alkoholu. Dokáže tělo očistit do nežádoucích látek, má stimulační účinek na nervovou soustavu, celkově posiluje organismus, obsahuje řadu vitamínu a minerálů včetně vápníku, který ovlivňuje žaludeční šťávy. Užívá se ve formě tinktury.

Tiráž

Music Open
hudební časopis nejen o muzice


Editor:
  Fedor Skotal

Grafika: Jana Skotalová

 

Autoři:  Jiří Černý, Mirek Černý, Jaroslav Čvančara, Ivan Doležal, Svatoslav Fiala (foto), Jiří Hampl (foto), František Heřman (foto), Hanka Hosnedlová, Vít Hrabánek, Jan Krůta, Miloslav Jakub Langer, Jaroslav Samson Lenk, Jindřich Marek, Stanislav Motl, Petr Vokoun Náhlík, Míra Navara, Marty Newton, Sandy Nosek, Zdeněk Nossberger, Lucia Nováková (foto), Lilly Pavlak, Jan Plachetka, Milan B. Plch, Radovan Rakus, Jan J. Vaněk, Jerry Pupál Vecka, Ladislav Vencálek, Karel Cimbura Vidímský

 

Kontakt: musicopen@email.cz