Dnes má svátek Taťána Zítra má svátek Arnošt

Miroslav Donutil na večeru Franty Kocourka v Brně

Ve chvalně známé restauraci Na statku v Jevanech na něho přišla řeč. - „nekecej, tys ho znal?“ zeptal se mě užaslý štamgast. - V rozhovoru se šiřitelem hantecu Janem Hlaváčkem překvapeně zvolal zkušený televizní moderátor Martin Veselovský - „počkejte, ten Franta Kocourek opravdu existoval?“ Protože kdekdo si může myslet, že si Frantu Kocourka vymyslel herec Donutil. Zasvěcení ale vědí své - co když si Franta Kocourek vymyslel herce Donutila? Protože tento legendární silák, zápasník, herec, básník a písmomalíř, univerzální jako soustruh a absolutní jako hrachová polévka (básník Jan Novák) opravdu žil a v těchto dnech by se dožil sedmdesáti.

Frantova tradice v městě Brně stále žije. Stará se o to nejen Miroslav Donutil, ale i bývalý silákův asistent a dnes úspěšný podnikatel František Kocman. Vzpomínka na siláka  Frantu v režii asistenta Franty zaplnila celý sál legendárního klubu Šelepka v Brně. Včetně Kocourkovy rodiny - asi by se divil, že jeho vnuci jsou snědí a mluví španělsky.

 

Franta Kocourek mladší se svou kostarickou rodinou

Franta Kocourek prožil neuvěřitelně pestrý život. S Divadlem na provázku i sám se sebou projel kus světa, v jakémsi nočním klubu v Rakousku mu nějaký Tyrolák přivolaný z publika prorazil železnou palicí lebeční kost, protože  se netrefil do kamene na Františkových prsou... Frantu ošetřili v nemocnici, uložili na jednotku intenzivní péče - a on tajně odjel s manažerem P. dokončit vystoupení. Další číslo bylo sekání špalku na hlavě. Franta Kocourek.

Jak už jsem jednou napsal - když Franta zemřel, plakalo celé Brno. Viděl jsem to na vlastní oči. Na vlastní plačící oči. S Mirkem Donutilem jsme se v tiché debatě u pánských toalet shodli v jednom. Asi to tak mělo být. Asi je to správně, Franta zemřel brzo, ale mlád a na vrcholu sil. Zemřel milován, na výletě v kruhu přátel a své rodiny. Co víc si přát? Jak je silákovi, když už nemá sílu? Co je po silákovi, když už neohne traverzu? Když už nevyjde do schodů? To vše potkalo spoustu lidí, a možná to potká i nás,. Ostatně, kdy jste naposledy ohnuli traverzu?

Franta Kocourek měl sedmdesát. Všechno nejlepší, kamaráde! Bylo by lepší, kdybys byl s náma - ale vzpomínáš, jak třeba tenkrát v Kazachstánu...? Nebo jak jsme s Rudym Kovandou vyrazili na noční turné po brněnských bytech? Nebo jak jsme seděli za úplňku pod hvězdami v Bílých Karpatech? Nebo jak jsem ti v lednu dal motorku Jawa 250 a pak jsme ji tlačili nočním Brnem v rozbředlém sněhu až k vám na Mlýnskou 9a, a tramvaje a taxíkáři nám dávali přednost a řidiči volali - zdar Franto, co je tohle zas za volovinu? To bylo srandy, je nač vzpomínat!

Máme tě rádi, Františku.

 

 

Řecká skupina Promethéus, věrní přátelé Franty Kocourka

 

František Kocourek nejmladší, původem ze Střední Ameriky, zpíval řecky s řeckou kapelou

 

Franta Kocourek má převtělení - pokračovatele Frantu Šebelu, který nejen převzal Kocourkův repertoár, ale je mu i neobyčejně podobný

 

Vpravo obětavý pořadatel František Kocman. Byl by to večer samých Františků, kdyby průvodce večera Eliáš nebyl Jindřich

 

 Shůry se na nás dívaly tři nesmrtelné postavy brněnské nonkonformní kultury šedesátých až osmdesátých let - zleva Franta Kocourek, uprostřed tvůrce legendárního klubu Šelepova No 1 Miloš Bernátek, vpravo podivuhodný zpěvák Rudy Kovanda.

 

 

Obětavý Laďa Kerndl by měl šetřit hlasivky, ale tentokrát je opravdu nešetřil

 

Tibor Lenský, swingový zpěvák, hlavně ale dlouhá léta manažer Orchestru Gustava Broma. Stál i za vtělením této vyjímečné kapely mezi soubory Českého rozhlasu.  Tiborova zpěvácká kariéra začínala už koncem 50. let minulého století.

 

Osobitý Roman Venclovský, zpěvák a autor brněnského Folk teamu.

 

Radek Rettegy je frontman Los Brňos, kapely, u jejíhož vzniku stál Franta Kocourek. Doprovázela Rudyho Kovandu s repertoárem, který neměl mnoho slov a připravoval ho právě František. Byly to skvosty jako Horalé z nížin, Blues Juice (čti Blús džús), V zátočině užovka aj. Los Brňos a Radek R. zpívají výhradně v hantecu, podřečí, jemuž už nerozumějí ani dnešní mladí Brňané.

 

Zleva rocker Pavel Váně, vpravo dokumentarista a muzikant Jiří Vondrák. Stejně jako v případě Romana Venclovského i zde se fotografovi nevešel houslista Pavel Kopřiva. Na samostatném snímku jsme pana doktora Kopřivu nenašli.

 

Co tenhle klub pamatuje, to už si skoro dnes nikdo nepamatuje. Někdy je to škoda, někdy je to tak lepší. Klub někdy ožívá paradoxně vzpomínkami na zesnulé.

Foto Igor Zehl

 

 

Foto týdne

Jste náš host číslo

9521736

Tiráž

Music Open
hudební časopis nejen o muzice


Editor:
  Fedor Skotal

Redakce: Marty Newton

Grafika: Jana Skotalová

 

Autoři:  Jiří Černý, Mirek Černý, Jaroslav Čvančara, Ivan Doležal, Svatoslav Fiala (foto), Jiří Hampl (foto), František Heřman (foto), Hanka Hosnedlová, Vít Hrabánek, Jan Krůta, Miloslav Jakub Langer, Jaroslav Samson Lenk, Jindřich Marek, Stanislav Motl, Petr Vokoun Náhlík, Míra Navara, Zdeněk Nossberger, Sandy Nosek,Lucia Nováková (foto), Lilly Pavlak, Jan Plachetka, Milan B. Plch, Radovan Rakus, Jan J. Vaněk, Jerry Pupál Vecka, Ladislav Vencálek, Karel Cimbura Vidímský

 

Kontakt: musicopen@email.cz