Touto aktualizovanou recenzí připomínáme nejen Mikiho dílo, ale i tématickou výstavu RyvoLove v památném kulturním domě Kaštan v Praze – Břevnově.

Činorodý hudebník Marek Rejhon měl dlouho v hlavě vzpomínku na skladbu Bedřicha Nikodéma Fialový poustevník, jež zaznívá v Menzelových (a Hrabalových) Slavnostech sněženek. Ten swingový základ se mu spojoval s lesem smyčců - a melodiemi Mikiho Ryvoly. To ještě netušil, že oba bydlí ve stejném městě a jednou se potkají, oba se starými gibsonkami.

Rejhon (ročník 1975) vyhledal šikovného aranžéra a kontrabasistu Petra Pospíšila, dali dohromady v zásadě smyčcový orchestr, nastudovali a nahráli sedm vybraných melodií... A pak Marek oslovil Mikiho Ryvolu, jestli by si snad ty písničky nechtěl nazpívat. Možná s tím ani nepočítal, ale Miki řekl Ano. Tak vzniklo minialbum Tunel jménem čas, které vydalo české nakladatelství Good Day Records.  Obsahuje šest Mikiho písniček - a vyloženou swingovku bratra Wabiho To bude asi tím.

Miki Ryvola (nar. 1942) je válečná generace a podtóny swingu jsou v jeho díle slyšitelné. Překvapí vás už aranžmá titulní písničky, zpravidla hřmotící v trampských hospodách: s nadhledem hrající orchestr a věrohodná atmosféra prvorepublikové kavárny. U prvních dvou písní, aranžérem hluboce zasazených řekněme do 30. let minulého století, tu atmosféru trochu narušuje ozvučená gibsonka Marka Rejhona. Zvukem i sólovým výrazem, odkazujícím někam k jazzu poválečného období, sahá až k Luboši Andrštovi, u kterého se Rejhon nejen učil, ale také s ním i hrál. Od čtvrté písničky na albu (Do ptačích ploutví a rybích křídel) je naopak Rejhonova gibsonka stylotvorná: aranže se posouvají k současnosti.

Je to velké sólo Mikiho Ryvoly, zvyklého spíš hrát a zpívat s přáteli. Zpívá uvolněně, s nadhledem, dokonce nechává lehce zaznít ve svém hlase vibrato. Zpívá čistě, nešplhá do výšek, které si sám napsal, ale vypráví o oktávu níž, je to řeč zpívajícího básníka. Možná je to nejlepší Mikiho sólový vokální výkon. V Hoboes byl hlavním zpěvákem bratr Wabi, který měl první part i v Mikiho autorských písních. Postupný příchod dvou krásných, ale patetických dámských altů vymezil Mikimu roli spíš ve sboru, se svým tenorem zpíval zpravidla nahoře nad Jarkou a Marcelou. Přiznávám, že nejvíc se (nejen mě) líbila původní pánská sestava Hoboes s Mírou Navarou a Pedrákem Pitrou, potažmo s Hankou Křížkovou – Homolkovou, neprávem zvanou Bandita.

Studiové nahrávky z té doby (např. z brněnského studia Čs. rozhlasu) se nezachovaly, jen zvukový záznam prvních Port, který pořídil tehdejší hudební redaktor Čs. rozhlasu v Ústí Jan Oliva. Mimochodem, je to zajímavý příběh. V 70. letech jsem si od Honzy Olivy vyžádal tyto nahrávky do brněnského studia Čs. rozhlasu, a o pár let později jejich kopii předal jako částečný honorář zvukaři Petru Beneschovi. Po listopadu byly původní pásy v Ústí i v Brně smazány. S Beneschovými pásy ale dále pracoval Mirek Černý v nedokončené antologii Porty na CD.

Miki je výjimečný a osobitý autor. Nemá cenu ho srovnávat s o sedm let starším bratrem Wabim, jsou jiní lidsky i autorsky. Nemá cenu ho srovnávat ani s jinými osobnostmi české písničkářské scény. Jeho tvorba stojí ve svém žánru kvalitativně tak vysoko, že vlastně ani nemá epigony. Na druhé straně inspirovala jiné tvůrce: přiznával to třeba Wabi Daněk. otevřené se k tvorbě bří Ryvolů hlásí talentovaní autoři Richard Zika a Martin Černý z Hoboes Revival Alva...

Hudební kritik Jiří Černý řekl v dokumentu České televize Zvláštní znamení touha: „U Mikiho Ryvoly platí to, co se říkává o precizních autorech. On píše do tečky. A když za tím textem nebo básní udělal tečku, věděl, že na tom už nemůže nic změnit.“

Když Jiří psal v 80. letech minulého století předmluvu ke zpěvníku Mikiho písniček, který tehdy připravil Milan Kolář a vydal jihlavský Okresní klub mládeže, nazval ji tento velký, avšak sršatý český kritik S šerifskou hvězdou poezie. Platí to dodnes.

Tunel jménem čas, Miki Ryvola a orchestr. Hudební režie a produkce Marek Rejhon, aranžmá Petr Pospíšil, nahráno ve Zvukovém studiu HAMU. Vydal Jiří Mašek - Good Day Records v dubnu 2016.