Byl konec ledna tohoto roku a na chvíli napadlo tolik sněhu, že by se televizní přenosák nedostal k lesnímu divadlu v Řevnicích. Wabi doporučil interiér karlínského Charlestonu, chodíval sem dvacet let. Atmosféra amerického klubu z dvacátých let minulého století. Taky bych sem chodil, kdybych bydlel naproti.

Nečekaně otevřenou zpověď uvidíte v pátek 1 dubna od 21.30 na programu ČT1. Wabi Daněk ale současně říká, že se už nechce vracet do minulosti. Chce se dívat dopředu.

Dokumentární cyklus České televize Třináctá komnata podle námětu Ivety Toušlové měl mít původně třináct epizod. Běží už deset let týden co týden a tvůrci se rozhodili dát znovu slovo už jednou zpovídaným osobnostem. První byla Tereza Pergnerová, jejíž osud zůstal dramatický i po úspěšném návratu na televizní obrazovky. I další osobnosti přiznávaly po létech na kameru, že jejich život není selanka.

Wabi Daněk v prvním nahlédnutí do své minulosti mluvil hlavně o mládí - o odchodu ze Zlína, zpřetrhaných vazbách s rodinou, nových začátcích v Praze... Tentokrát se odhodlal k velmi otevřené výpovědi. Mluví o věcech, o kterých nevěděli ani lidé z branže, s kterými žije svůj profesní život.

Připomeňme si, že Stanislav Wabi Daněk se poprvé veřejnosti ozřejmil se sokolovskou skupinou Plížák vítězstvím na oblastním kole Porty v Kraslicích na jaře 1971. Tehdy nikdo nevěděl, jestli bude také finále - Porta vyrostla v Ústí nad Labem ve velký festival s mezinárodními přesahy, ale tamními normalizátory byla po úspěšném čtvrtém ročníku na jaře 1970 zakázána.

Pozdržené finále festivalu, v jehož pokračování už nikdo moc nevěřil, se nakonec konalo na podzim 1971 v Karviné - a v kategorii trampská píseň znovu zvítězili Plížáci. Autor jejich repertoáru Wabi Daněk byl porotou oceněn čestným uznáním. Dnes už to není důležité, ale tehdy byla - navzdory protestům tradicionalistů - definitivně prosazena tzv. moderní trampská píseň. Už nikdo nikdy ji na oficiální scéně nezpochybňoval. A to si Plížáci dovolil zvítězit mj. s lehkovážným Daňkovým popěvkem Tonka, to je kus.

Wabi Daněk se definitivně prosadil svou první LP deskou Rosa na kolejích, která byla natáčena v roce 1983 v rozhlasových studiích v Brně, a v Supraphonu vydána o rok později.  Aranžmá skladeb tehdy vznikalo na místě především zásluhou a talentem Iva Viktorina a Karla Markytána, tvůrců legendárního zlínského (tehdy ještě gottwaldovského) AG Fleku. Na desce mj. hrají Robert Křesťan, skladatel a klavírista Oldřich Lubich (to skvělé sólo v On the road), sbory zpívají muzikanti z Ozvěny, publicistky Irena Silence Přibylová a Aťka Chmelařová i autor těchto řádků.

Půlhodinový dokument vznikl v režii Vlastimila Šimůnka, s kamerou legendy Petra Peška a se zkušeným průvodcem Václavem Žmolíkem. Uvidíte tento pátek na ČT 1.

Foto autor