Dnes má svátek Soňa Zítra má svátek Taťána

Festival z nejstarších, nejtradičnějších, nej… jak vše popsat? Děly se tam věci, od počáteční Vlajky až po tradiční závěrečnou Kidovu No to se ví, zase se sejdem se návštěvníci 39. ročníku rozhodně nenudili. Festival má několik neměnných bodů, ani letos nechyběly: soutěž kapel, amatérská filmová soutěž, táborový oheň, countrybál a samozřejmě, spousta známých i méně známých kapel, několik představení nových CD. Tři dny plné muziky, dvě paralelní scény, řada stánků, tvůrčí dílny pro děti, prozpívané noci, prostě vše se stíhat nedalo.

Snad vám střípky z fotografií trochu přiblíží atmosféru i dění a napoví, co vše probíhalo koncem srpna v Mohelnici a okolí.

Předkoncert na hradě Bouzově probíhá vždy už ve čtvrtek, letos jsem ho nestíhala, nicméně Kofe@Vlna i Pavel Helan vystupovali poté ještě na Duhové scéně, takže jsem propásla pouze Sem-Tam z Týna nad Vltavou.

 

Kofe@Vlna vystupují v proměnlivém obsazení i složení. V Mohelnici se předvedli v pěti s vypůjčeným perkusistou z Bujabézy.

Pátek, 16:00, Dostavník začal tradičně Vlajkou, u které stoupali vlajky zúčastněných osad a následoval Pozdrav po hvězdách, kterým účastníci posílají vzkaz nahoru těm, kdo už tady v našich řadách chybí.

Poté ihned vypukla soutěž kapel, ta letošní měla 11 účastníků, výsledky vyhlašuje odborná porota vždy v sobotu kolem poledne.

 

Odborná porota ve složení : Josef Sandy Nosek, Milan Tesař, Aleš Quack Kubis, Petr Čechák, Jiří Moravský Brabec

Paralelně s ní už se rozjel i program na zadní louce, kde pátek na Duhové scéně nesl název Moravské hudební lahůdky. Aby toho nebylo málo, v 19:00 ještě v loštickém kostele sv. Prokopa probíhal akustický koncert skupiny Pouta. Ne, roztřetit se opravdu neumím.  Nicméně z doslechu vím, jak pan farář vysvětlil kapele, že křtít je možné pouze lidi. Takže odteď už se správně má říkat Uvedení desky do života, nikoli křest CD. Pouta byly k vidění poté ještě v sobotu dopoledne na hlavní scéně i se svým novým CD a později na Duhové scéně v kombinaci s projektem Eagles and Horses (vzpomínka na Johna Denvera).

 


Pardubická  Pouta i s  Andreou Troníčkovou (vlevo), za ní zleva Ivan Šmejda, Šárka Fuchsová, David Brom a Radek Novák.

Jedním z mála zahraničních účastníků byla polská kapela GG Aqustic. Ta dostala příležitost předvést se jak v soutěži kapel, tak i v sobotním hlavním odpoledním programu. Návštěvníky jejich produkce, čítající moderní country s úlety do tvrdších žánrů, rozdělila na dva tábory: jedni nadšeně aplaudovali, druzí kroutili hlavami, co na tak v podstatě trampsky orientovaném festivalu pohledávají metalové hity jako Highway to Hell. Inu, čas ukáže, kam Dostavník směřuje.

 

 Polští GG Aqustic hrají newgrass s přesahy do rocku, metalu a jiných žánrů.

Večerní Scénu Tv Noe na hlavním pódiu s bravurou uváděl Jirka moravský Brabec a protagonisti stáli za poslech, podium se hmýřilo Anděly nebo alespoň žhavými kandidáty. Ti se navíc nenápadně prolínali, takže jste mohli vidět dvojnásobné Anděle Žambochy, kteří představili své nové CD Pól nedostupnosti (tipuji, že bude žhavým kandidátem na příštího Anděla), jako hosta si pozvali i další „dvojnásobnou Andělku“ Jitku Šuranskou. Ta hostovala i v projektu Velký svět Ivo Cicvárka (spolu s Honzou Žambochem) a nakonec se představila i v triu se svým vlastním projektem.

 

Ivo Cicvárek představil své nové CD i projekt s názvem Velký svět. Zleva: vzadu Pospe, Ivo Cicvárek, Jakub Šimáně, Jitka Šuranská, Jan Žamboch

Hudební část hlavní scény uzavřela ostravská trampská kapela Tempo di vlak, následovala filmová soutěž. Na zadní Duhové scéně muzika vydržela přes půlnoc. Počasí sice trošku zlobilo, chvílemi pršelo docela intenzivně, to však neodradilo ani návštěvníky, ani kameramany z Tv Noe i místní mohelnické televize, kteří poctivě celé dění na hlavní scéně natáčeli.

 

Sice se dost rozpršelo, ale místa neopustili ani diváci, ani kameraman

Sobota zas byla plná dění už od rána. Na hlavní scéně se po pozvánce na večerní táborový oheň, kterou obstarala pražská Sekvoj, představily dvě kapely s novými CD. Již zmíněná Pouta uvedla do života svou desku Mozaika, po nich se ukázal Folk team se svou live deskou ke 40 letům působení kapely. Aligátor poctivě zaléval střídavě dostavnickou slivovicí nebo medovinou.

 

Folk Team slaví 40 let, Pavel Kopřiva přidržuje CD live 40, které Pavel Aligátor Nenkovský právě polil dostavnickou medovinou.

Na zadní louce paralelně jela už od devíti hodin Duhová scéna, sobotní dopoledne neslo název Bonbonky folkových juniorů. Jak název napověděl, představili se nejmladší muzikanti. Mě osobně nejvíc zaujala kapela Nautica z Jablonce nad Nisou. Nutno podotknout, že nejen mě, tyto děti vě věku 11-15 let už mají na kontě vítězství v soutěži Zlatý oříšek v České televizi, v Dětské portě, v autorské portě i ve Folkovém kvítku. Do Mohelnice přivezli své nové CD Nautica.

 

Nautica zpívá i pár převzatých písní, např. House of Rising Sun, ale s vlastním vlkadem a nadšením, na kontě mají ale i dostatek vlastní tvorby a stojí za poslech.

Před polednem vypuklo vyhlášení soutěže kapel, výsledky se dozvíte v rychlém sledu:

Mladá kapela Pouliční lampa z Klenčí pod Čerchovem získala Cenu Mohelnického spolku ručních řemesel

 

 Pouliční lampa z Klenčí (nebo také občas uváděna z Domažlic), je skupinou středoškoláků, kapelník s je synem kapelníka skupiny Zrcadla.

Kupodivu z Brna si odnesli Cenu televize NOE,  zároveň se umístili i na  2. Místě v hodnocení odborné poroty

 


Mladá kapela vznikla v roce 2010, na snímku zleva Jaroslav Pilný a Šimon Athaj, cenu předává Jiří moravský Brabec.

Stoptime z Vysočiny získali Cenu Českého rozhlasu Olomouc, což pro ně znamená pozvánku na nahrávání do studia a zároveň získali 3. místo u odborné poroty spolu s další kapelou.

 


Josef Sandy Nosek předává kapele Stoptime zatím imaginární cenu, tj. nahrávací čas v Českém rozhlase Olomouc.

Ostravská rodinná kapela Marod (název nenaznačuje nemocnost členů, jde o zkratku pojmu Matláškovic rodina) získala prvenství v internetovém hlasování, které probíhá už několik měsíců předem na webu www.mohelnickydostavnik.cz, i Cenu diváků přímo na festivalu. Zkrátka, jejich muzika a nadšení lidi baví.

 

Marod, rodinná kapela z Ostravy, si získala diváky svým bezprostředním vystupováním a vtipnými písničkami

Skupina Dunibuch z Dlouhé Loučky  si odnesla Cenu Olomouckého kraje a zároveň 3. místo u odborné poroty

 

Kapela Dunibuch (vpravo) na snímku i s představiteli olomouckého kraje, kteří cenu předávali

Hlavní cenu odborné poroty získala pražská kapela Passage. Vítězové se ovšem příští rok na Dostavníku představí zřejmě v novém složení, manželé Markéta a Jan Klupkovi se totiž z časových i rodinných důvodů rozhodli spolupracovat už pouze s kapelou Devítka, takže zde absolvovali jedno z posledních vystoupení v tomto obsazení. Nicméně kapela určitě bude pokračovat a už chystá svým příznivcům nějaké překvapení.

 


Kapela Passage naposledy ve složení : zleva Jaroslav Kuchař, Jan Klupka, Markéta Klupková, Martin Kasa, David Watzl

Oficiální a slavnostní zahájení Dostavníku pravidelně vypuká v sobotu úderem druhé hodiny odpolední.  Špalírem diváků projíždí kůň s váženým hostem. Letos se pocty dostalo Romanu Féderovi z bratislavské kapely Funny Fellows, která vystupovala zde již loni s velkým úspěchem. Letos přivezli nový pořad Švejkoviny, věnovaný Jaroslavu Haškovi a stému výročí 1. světové války.

 

Roman Féder z Funny Fellows v slušivé uniformě prvorepublikového vojáka

Jeden kůň je ovšem málo, to dá rozum, musí přijet i ten dostavník, aby festival dostál svému jménu. Tradičně se na něm přivezou lonští vítězové, pro tentokrát to tedy byla brněnská skupina D.N.A.

 

 D.N.A. z Brna přijíždí v dostavnickém kočáře

Odpolední Galapřehlídka hostů chrlí jednu pecku za druhou. Po Funny Fellows rozproudí diváky pražská folk-rocková skupina Načas, v rytmu i hlasitosti ještě přidají polští GG Aqustic. Zklidnění a pohodu svými písněmi vnesou pardubičtí Marien, kteří si ke svým 10 letů účinkování nadělili CD Ze skla. Po nich také potěší diváky vítězové 38. ročníku - D.N.A. Devítka si v rámci vystoupení užije také trochu slávy. Jejich zpěvačka Jindřiška Brožová si se zpožděním konečně přebere loňskou cenu za vítězství ve filmové soutěži za snímeček Zkouška kapely, který vyprávěl dojmy očima kapelního psa Nea.

 

Aligátor předává Jindřišce Brožové cenu za nejlepší film roku 2013

Nových desek se letos zas urodilo. Někdo ovšem v rámci tradice nezapomíná na klasické nosiče. Zrcadla z Klenčí pod Čerchovem dovezla svůj produkt ve formě již moc nevídaného LP, které ovšem obsahuje i nezbytné moderní CD. Desku Večírek Hitachi pokřtila pro změnu manželka hlavního organizátora paní Nenkovská.

 

Nové LP a CD Kapely Zrcadla, na snímku Pavel Morysek, Marcela Nenkovská, Josef Mlok Grim, v pozadí další členové kapely a malá Smolinka Elenka Nenkovská (Smolinky jsou děvčátka, která nosí účinkujícím květiny).

Recesistická královéhradecká Lokálka už taky rozesmívá diváky 40 let. Letos si kromě jiného nachystala i hromadné provedení nové písně Orlice. Na pódiu se přidalo i několik členů jiných spřízněných kapel, v obecenstvu se mohl přidat kdokoliv, text i s notami vyšel v Dostavník Times, což jsou noviny, které každý obdrží zároveň s nákupem vstupenky.

 

Členové Lokálky, Pout, Eagles&Horses v nadšeném projevu k písni

Lokálka tvoří svůj repertoár z parodií na známé folkové a trampské písničky. Už léta chrlí perly typu „Kdyby tady byla taková panenka, která by mě chtěla, ta by musela mít 20 dioptrií a být podnapilá“ či

„Když přijde hlad, jedině Indulona je přítel nejlepší ze všech, co znám“, „Když jde blizard s vichřicí, dám si ovar s hořčicí a zalezlej jsem doma celej den“. Kdo jiný by si tedy zasloužil více ocenění za nejvtipnější kapelu?

 

 František Zapadlo zkoumá obsah Mohlenického zelňáku, který předává Pavel Aligátor Nenkovský

Jedním z očekávaných vrcholů večera byli samozřejmě Žalman&Spol. Kapela v neutichajícím potlesku musela 3x přidávat a moderátor Václav Souček se snažil nadšené diváky nějak uklidnit a přesvědčit, že večer ještě nekončí a další kapely čekají a není vhodné nabírat příliš velký skluz. Leč nedá se svítit, Žalmani prostě patří k těm nejoblíbenějším stálicím.

 

Žalman&Spol na Dostavníku nesmí chybět. Zleva: Pavel Malina, Pavel Žalman Lohonka, Michaela Hálková, Petr Novotný

Večer zdaleka nekončil, na hlavní scéně ještě odehráli známé tváře – Rangers a Cop, poté vypukl country bál, na Duhové scéně také zněla muzika snad do dvou do rána a v kempu se zpívalo ještě mnohem déle u táborového ohně i na mnoha dalších místech. Kdo nechtěl, nemusel jít spát třeba vůbec, kdo šel pozdě, možná měl problém vstát na nedělní program.

 

Děti se svými rodiči pozorně sledují nedělní pohádku

Kdo se vstáváním problém neměl, možná k malé radosti svých rodičů, byli jistě děti. A že jich tam bylo požehnaně. I na ně ovšem dramaturgie pamatovala. Nedělní ráno na Dostavníku totiž patří na zadní louce nejdříve ekumenické bohoslužbě a poté pohádce pro děti. I letos ji obstarali Funny Fellows, tentokrát s přestavením Horííí.

 

Pohádku Horííí zahráli i zazpívali dětem Funny Fellows

Hlavní scénu má v neděli pod patronací Radio Proglas. Moderátor Milan Tesař uvádí zajímavé objevy a kapely hodné pozornosti. I v nedělním ránu ještě došlo na rozdávání cen. Krásnou vyřezávanou plastiku, kterou každoročně pro tuto příležitost vyrábí Jirka Krbeček, též člen skupiny Alibaba, si letos odnesla pražská kapela Hluboké nedorozumění.

 

Hluboké nedorozumění, zleva: Láďa Černý, Mária Krsková, PetrKlokan Vratný, Eliška Krausová, Pavel Škop

Každoročně vyhlašovanou cenu Radia Proglas Za krásu slova si měl letos odnést Jiří Smrž. Jeho texty si to opravdu zasluhují. Bohužel, z důvodu nemoci musel na poslední chvíli účast na Dostavníku odříct a tak byla cena pouze představena obecenstvu ředitelem radia Martinem Holíkem a bude majiteli doručena v dohledné době.

 

Ředitel radia Proglas Martin Holík s cenou pro Jiřího Smrže, uvádí Milan Tesař

Zmínila jsem, že na Dostavníku lze najít spoustu stánků. Samozřejmě, prodávají se tady CDčka, batikované oblečení, ozdoby, výrobky z kůže. Nelze opomenout stánek občanského sdružení Sklíčko, které pomáhá handicapovaným a nabízí k prodeji dřevěné visačky s podpisy účinkujících. A, pochopitelně, nechybí stánky s občerstvením, loni se například nabízely rybí speciality, letos zvěřinové dobroty jako dančí guláš, srnčí kýta se šípkovou omáčkou a podobně. Nejvíc mě ovšem zaujal stánek s topinkami, svým vzhledem naprosto nepřehlédnutelný.

 

Stánek s topinkami, vpravo rovněž velmi oblíbená Kafekára

Ještě zbývá zmínit tradici pro děti: Aligátor každoročně vybírá náhodně z diváků děti, které si odnesou titul Anděl Mohelnického dostavníku a krásné tričko k tomu.

Letošní dva andílky, holčičku i kluka, si můžete prohlédnout na fotkách:

 

Letošní anděl číslo 1 - holčičí

 

Letošní anděl číslo 2 - klučičí

Nedělní finále obstarala kapela Pavlína Jíšová a přátelé. A přivezla divákům hned dvě překvapení. Po odzpívání části koncertu náhle Pavlína pozvala na pódium nečekaného hosta – písničkáře Reného Součka z Frýdku-Místku. Tím také  zdůvodnila název kapely, protože ve složení, v jakém nastoupily, by se mohlo sdružení přejmenovat na … a přátelky. A to by prý byla škoda, přátelé zní lépe.

 

 Pavlína Jíšová a přátelé, v popředí zleva Pavlína Jíšová, René Souček, Adéla Jonášová, v pozadí Romana Tomášková a Petra Šany Šanclová

René odzpíval pár písní s Pavlíninou kapelou a pár také zcela sám, velký prostor ale zvládl skvěle a diváky strhl. Poté se ovšem kapela vrátila a přestavila ještě své nové CD To já, písnička.

 

Adéla představuje divákům nové CD To já, písnička

Polední odbíjení z věžních hodin místního kostela vždy značí konec celé akce. Na scénu se ke dohravší kapele dostaví ještě místní Smolaři a společně s celým publikem zazpívají závěrečné tóny. Symbolem zakončení Dostavníku se stala píseň kapitána Kida No to se ví, zase se sejdem.

 

 Pódium se zaplnilo - Pavlína s přáteli, Smolaři Mohelnice, Mlok, i pár pořadatelů a závěrečná píseň festivalu

A věřte, valná většina zúčastněných se opravdu sejde zas příští rok, protože Dostavník je prostě nakažlivá nemoc srdce. Poslední výstřel z mušket hlídačů v uniformách a mohutné Ahoj z řad diváků jsou posledními oficiálními zvuky festivalu. Poté už následuje mohutné loučení, protože spousta lidí se za ta léta zná a považují se za kamarády a loučí se opravdu s nadějí, že příští rok zas ve stejný čas…

 

 Strážci a hlídači pořádku na festivalu – Sdružení přátel historie Brno - 9th New York Regiment Militia  - zakončují výstřelem z mušket.

Ten příští ročník už bude jubilejní 40. A určitě bude stát za to, přijeďte se přesvědčit.

 

Foto Lucia Nováková-Lucy

 

 

 

 

Foto týdne

Jste náš host číslo

9520079

Tiráž

Music Open
hudební časopis nejen o muzice


Editor:
  Fedor Skotal

Redakce: Marty Newton

Grafika: Jana Skotalová

 

Autoři:  Jiří Černý, Mirek Černý, Jaroslav Čvančara, Ivan Doležal, Svatoslav Fiala (foto), Jiří Hampl (foto), František Heřman (foto), Hanka Hosnedlová, Vít Hrabánek, Jan Krůta, Miloslav Jakub Langer, Jaroslav Samson Lenk, Jindřich Marek, Stanislav Motl, Petr Vokoun Náhlík, Míra Navara, Zdeněk Nossberger, Sandy Nosek,Lucia Nováková (foto), Lilly Pavlak, Jan Plachetka, Milan B. Plch, Radovan Rakus, Jan J. Vaněk, Jerry Pupál Vecka, Ladislav Vencálek, Karel Cimbura Vidímský

 

Kontakt: musicopen@email.cz