Zleva Pepa Malina, autorka článku Lilly Pavlak, Pavel “Pája” Peroutka, Luboš “Máča” Malina a Pavel ”Zajda” Malina

Koncem ledna se široké veřejnosti představila unikátní hudební formace výjimečně nadaných bratrů Malinových – Malina Brothers. Na koncertním turné ve vyprodaných sálech osmi  různých měst bratři představili a zároveň pokřtili své debutové album - Rychlejší koně.

Všichni čtyři se živí jako doprovodní hráči a ráda je přirovnávám  k nashvillským  Sidemen ze Station Inn. Perfektní muzikanti, kteří hrávají s hvězdami folk, country a bluegrassu a když se někdy sejdou a zahrají, je to malá senzace. Jejich repertoár je sestaven z písní, které od malička poslouchali a dodnes mají rádi. Kromě starých dobrých Greenhornů country, trampská muzika, swing a bluegrass a hlavně písničky od jejich kamaráda Mirka “Skunka” Jaroše.

Tradičně, již od roku 1982 , bráchové spolu hrávají na Boží hod v hospodě Peklo nedaleko Náchoda. Jinak moc příležitost se vídat a společně si zahrát při své pracovní vytíženosti nemají. Jejich kamarádi je již léta přemlouvali, že by někdy mohli uspořádat koncert v rodném Náchodě. Před třemi lety k tomu tedy konečně došlo a kapela byla na světě. Kvůli jejich brněnskému koncertu jsem zůstala v Česku víc než měsíc a moc se těšila na vystoupení v Dělňáku v Brně-Líšni.

Nejdřív vám je tedy představím. Jistě zjistíte, že jste je určitě jednotlivě viděli už v minulosti.

 Zleva Pepa Malina, Pavel ”Zajda” Malina, Pavel “Pája” Peroutka a Luboš “Máča” Malina

Multiinstrumentalista Luboš “Máča” Malina začínal s brněnskými Poutníky. V roce 1991 spolu s Robertem Křesťanem založili Druhou trávu, kde je v současnosti kapelníkem. Vede ale i kapelu Malinaband, doprovázející kdekoho. Posledních deset let spolupracoval s Pavlem Bobkem , natočil a produkoval s ním tři cédéčka.  Spolupracuje i se skupinou Garcia, Kon Sira, Wabi Daňkem, Peterem Rowanem, Tony Trischkou, Charlie McCoyem. Ten je mimochodem jediný zámořský host na křtěném cédéčku. Pochopitelně nemůže chybět ani  v Křesťanových Traperech. Teprve tahle bratrská kapela mu ale dává prostor předvést se jako sólový zpěvák…
 

 Luboš “Máča” Malina

Kytarista Pavel ”Zajda” Malina hrával, zpíval a nahrával s Věrou Martinovou, Lenkou Filipovou, Waldemarem Matuškou, Pavlínou Jíšovou, Fragmentem, Pavlem Bobkem atd. I on  je zakládajícím členem Druhé trávy. V současné době hraje ve skupině Žalman & spol. Také opravuje hudební nástroje ve své prodejně v Písku.

Houslista Pepa Malina, jejich asi o dvacet let mladší bratr,  hrával se skupinou Fifty Fingers, P.R.S.T. a plzeňským Copem. Nyní je členem pražského Monogramu a příležitostně působí v doprovodné kapele amerického zpěváka a písničkáře Jimmy Bozemana - Lazy Pigs. Také poměrně často hostuje v Druhé trávě a můžeme ho slyšet na jejích nahrávkách s Peterem Rowanem, Tony Trischkou, Pavlem Bobkem, Věrou Martinovou, atd. Nedávno také vydal svůj debutový sólový projekt s názvem Časosběr.

Pavel “Pája” Peroutka sice není jejich bratr, ale  také pochází z Náchoda. Už na lidušce se seznámil s Pepou. Začínal s pražskou bluegrassovou kapelou Monogram, potom se Zbyňkem Burešem založili Relief, v současnosti hraje se Spirituál kvintetem. Doprovázel také různé americké muzikanty na šňůrách po Evropě a několikrát zaskakoval za  basáka v Druhé trávě. Nesčetněkrát byl oceněný jako basista roku… Luboš nám pověděl, jak na jejich pražském koncertě za nimi přišel Jiří Tichota a prohlásil, že jsou si ze všech bratrů s Pájou nejvíc podobní...

 Zleva Pavel ”Zajda” Malina, Pepa Malina a Pavel “Pája” Peroutka

Brněnský koncert zahájili bluegrassovou instrumentálkou od Billa Monroa Shennandoah Valley Breakdown. Přidali i jeho další skladbu, neboť právě bluegrass je hudba, ze které vycházejí. Luboš  všechny pozdravil, představil kapelu a již zazněla titulní skladba křtěného cédéčka Rychlejší koně. Složil ji Tom T.Hall a česky otextoval jejich kamarád  Mirek Jaroš, zvaný Skunk. S ním se seznámili  v sedmdesátých letech na trampské osadě na Rabiši u Dvora Králové. Byla to velká osobnost východočeského trampingu a složil spoustu písniček, z nichž některé, jako třeba Montgomery či Guantanamo,  doslova zlidověly. Několik jich bylo natočeno na různých deskách, kterých se prodaly statisíce, bohužel s poznámkou “ autor neznámý” …

Když zakládali kapelu, tvořily právě jeho písničky základ jejich repertoáru.  Zaslouží si,  aby se na něho  nezapomínalo. Většinu  z nich již nazpíval s Malinabandem Wabi Daněk na svých dvou deskách, Nech ať svět se točí dál a Život běží dál. Ty nejmilejší z nich ale hoši zařadili i na své cédéčko. Ke Skunkovi mají silný osobní vztah,  i když on v roce 1979 emigroval do Německa a  věren svým principům, se již nikdy zpátky nepodíval. Luboš s Pavlem ho ale sem tam navštěvují. Luboš  pak  zazpíval  další jeho krásnou píseň A život běží dál…

Následovala nádherná instrumentálka Flowers of Edinbourg - Edinburgské květiny. Tuhle skladbu do kapely přinesl Zajda a Luboš v ní exceloval na irskou flétnu. A pak již nastala ta očekávaná slavnostní chvíle a bratři se připravovali pokřtít cédéčko.

 Pepa Malina, Pavel ”Zajda” Malina, Robert Křesťan, Pavel “Pája” Peroutka a Luboš “Máča” Malina

Na podium si pozvali kmotra.Nebyl jim nikdo jiný, než Lubošův spoluhráč  po víc než třicet let  - Robert Křesťan. Ale nejen Luboš, ale i ti další tři v minulosti hráli s Druhou trávou. Robert prohlásil, že je moc rád, že na stará kolena má konečně příležitost zažít Luboše jako sólového zpěváka. (K čemuž Luboš poznamenal, že ho k tomu v Druhé trávě nikdy nepustí…) Robert bouchl flašku šampaňského, kapela si připila a pokřtěné cédéčko letělo do sálu. Zbytek šampusu také nechali kolovat v obecenstvu.Kapela požádala Roberta, aby si s nimi aspoň jednu písničku zazpíval a než odešel do zákulisí, zazněla velmi aktuální Pojďme se napít….

Zpěvu se ujal Pája Peroutka, anglicky  předvedl pár anglických věcí a jako poslední před přestávkou zazněla Skočná z Prodané nevěsty. To byla nádhera na druhou a lid se mohl utleskat… Začátek druhé části koncertu hoši věnovali vzpomínce na Pavla Bobka, se kterým všichni spolupracovali a který se před Vánocemi, bohužel,  odebral do nebeské kapely…Zazněly melodie Dívka N,  Nedělní ráno, Ruby, a Zajda zazpíval Jackson. Mnoho přítomných si utíralo oči….

Pak  Luboš zazpíval  další  nádhernou skunkovku Lady Yesterday. To je má nejoblíbenější. Melodii na ni napsal Richard Friedman. Luboš také připomněl svůj největší banjový vzor - Tonyho Trischku, který ovlivnil bluegrassovou scénu nejen v Americe, ale i u nás..Luboš ho poprvé slyšel,  když mu bylo dvacet, a pak prý už neposlouchal nic jiného…Tak  zahráli jednu z jeho instrumentálek.

Pája  anglicky zazpíval další krásnou píseň When you come back down od Timothy Page O’Briena, pak se kapela  opět vrátila zpět do bluegrassové prehistorie a zazněla instrumentálka Foggy Mountain Breakdown, o které Luboš prohlasil,  že může za to, že začal hrát na  banjo. A v tom dávnověku jiz zůstal. Pověděl, jak když mu bylo asi 13-14 let, začal hrát na housle  s náchodskou country kapelou Kliďánko. S ní hrávali také písničky další východočeské trampské osobnosti  Standy Šandyho, zvaného Huňáč. Jednu z nich také  v původním znění zahráli,  jmenovala se Stín staré řeky. Její text vyloudil mnohý usměv na tvářích.  O další písničce si prý Luboš taky dlouho myslel, že ji složil  Huňáč, ale byla to  skunkovka o tragedii na šachtě McLaren v kanadské Albertě.  Zpíváme ji i v Brně dlouhá léta, ale vsadím se, že většina trampů neví, kdo ji složil…

A dost nostalgie. Zazněla instrumentálka  Irish Banjo Medley, která všem rozproudila krev. Zajda  zazpíval o tom,  jak utekl z domova, když byl ještě kluk a  koncert se pomalu blížil ke konci. Ještě skunkovka Nech svět, ať se točí dal a poslední měl být Návrat od Míry Navary, kde se zpívá …Jen já s bráchou… Následující potlesk div nezbořil dům, tak se kapela pochopitelně vrátila a Zajda se  předvedl s nástrojem zvaným autoharfa, který si přivezl z Ameriky. Nezapřelo se prý v něm jeho češství a zahrál  úvodní tóny Smetanova Vyšehradu. Kapela plynně přešla na Home Sweet Home, a pak už byl opravdu konec.

 Malina Brothers

Doma jsem si jejich Rychlejší koně hned pustila. Natáčeli je u zvukaře Druhé trávy Jirky Maška ve studiu Good Day Records. Nevyndala jsem cédéčko z přehrávače do odjezdu do Švýcarska další den a bohužel je tam i zapomněla. Mohu vám je ale všem vřele doporučit. Jistě se vám bude líbit stejně jako mně. A já se můžu těšit, jak si jejich cédéčko pustím až zase budu zpátky v Brně…
 

 Foto Lilly Pavlak