Skupina Kati

Na tenhle „festival“ jezdím  už léta, někdy v roli muzikanta a jindy jako „pouhý“ posluchač. Letos to bylo v roli posluchače a dost jsem se na tenhle ročník těšil, protože jsem rodilý provokatér, zvláště co se hudby a zejména té „trampské“ týká. Letos mě totiž Pupa-Vladimír Chromeček, jeden z organizátorů a dramaturg téhle přehlídky, kápl do noty. Když jsem se na plakátě dočetl, že letošním VIP hostem je skupina Fleret, má provokatérská dušička se zatetelila blahem. Publikum Babických písniček,nebo aspoň jeho značná část, jak známo, by se dalo s mírnou nadsázkou označit za konzervativní. Zažil jsem zde mnoho vášnivých debat na téma trampské – netrampské při  vystoupení  kapel vybočujících ze zavedeného standardu.Tedy aspoň  až donedávna tomu  tak bylo. Nápad předhodit těmhle „trampským  ortodoxákům“ folkrockovou kapelu mě přímo nadchl. A  tak jsem  se nemohl dočkat, až ti valašští ogaři vlezou na podium.

Akustický Fleret

Old Boys Poutníci

Ostatní účinkující kapely (které asi zhodnotí jiný dopisovatel) podaly standardní výkon a více či méně uspokojily početné diváctvo. Když přišel, tedy aspoň pro mě, vrchol večera, začaly se dít věci  donedávna nevídané.Trojice odvážných věrozvěstů valašského folkrocku se pustila do díla, i když v poněkud mírnější akustické podobě. Jejich typický sound a valaština se rozlehly sálem a babické publikum, k mému radostnému překvapení, nejen že neprotáhlo obličeje a nepočalo odcházet ze sálu, ale naopak reagovalo víc než pozitivně. A když pak flereťácký superhit „Zafúkané“ zpívalo třičtvrtě sálu společně s muzikanty, musel jsem s uspokojením konstatovat, že se divácké ledy pohnuly i v téhle baště trampské muziky a že se konečně i tady dělí hudba na dobrou a špatnou a ne na trampskou a ostatní.

Díky tobě, Pupo, za dramaturgickou odvahu a díky vám, diváci a kamarádi, za vaše Umí muzice, která si to zaslouží.

Ahoj  Jordán

...závěr

Po koncertě se muzikanti sešli v Pekle

Foto Lilly Pavlak