Vzkazy

  • Letokruhy se znovu posunou

    Kamarádi a kamarádky!

    Vzhledem k vývoji celosvětové problematiky okolo pandemie corona viru se vyskytla i neúprosná nutnost jednoznačného rozhodnutí o konání LETOKRUHŮ, plánovaných původně na rok 2021 a přesunutých na červen 2022.  

    Situace v celém světě se opět rapidně zhoršila, Kanadu nevyjímaje. Proto, ač neradi, jsme museli jednoznačně konstatovat, že pořádání Letokruhů v roce 2022 je nereálné, a jsme nuceni ho posunout o další rok. Paradoxně se tak interval celosvětových trampských setkání posunul na pět let, jako tomu většinou bylo mezi celosvětovými potlachy. Naším záměrem bylo zkrátit tento interval na tři roky, ale jak vidno – člověk míní a život mění.

    Budeme doufat, že se nepříznivá situace během příštího roku změní k lepšímu a my vás budeme moci v roce 2023 přivítat na Bush River.

     

    Držte nám i vám palce!

    Za STOV Fony, Kanada 

     
  • Symbolika svíček na adventním věnci

    První svíčka, kterou zapalujeme první adventní neděli je svíčkou naděje a očekávání. Často se také nazývá svíčkou proroků, kdy Izaiáš předpověděl narození Ježíše Krista.

     

    Druhá svíčka se zapaluje na bronzovou neděli. Bývá dle některých tradic označována jako svíčka betlémská, má být symbolem jesliček a je považována za svíčku lásky.

     

    Třetí svíčka na adventním věnci je jediná v jiné barvě, a to v růžové. Představuje radost a často je pojmenována jako svíčka pastýřská

     

    Čtvrtá svíčka se nazývá jako svíčka andělská a je představitelkou pokoje a míru.

     

    Pátá svíčka (u věnců s pěti svícemi) se zapaluje na Štědrý den, kdy slunce zapadne a je v bílé barvě. Symbolizuje samotného Krista.

     
  • Adventní věnec zdraví hosty

    Advent správně začíná čtvrtou neděli před Vánocemi, každý rok je tak datum jiné.

     

    Je to období plné očekávání a těšení. Věřící se těší na příchod Spasitele a ostatní na nejpříjemnější svátky v roce.

     

    Katolická církev, z jejíhož repertoáru advent pochází, mu dala základní motto i barvu. Původní barvou adventu je fialová, podle barvy kněžského roucha. Fialová však bývala v minulosti velkou vzácností, a tak ji v domácím prostředí nahradila všudypřítomná, lehce dostupná červená.

     

    Pro adventní týdny křesťané doporučují pmírný půst, protože střídmost v jídle bystří rozjímání. Také touto tradicí se ateisté mohou inspirovat: k duhu půjde zejména těm, jimž Vánoce přinášejí mnoho neodolatelných gurmánských pokušení.

     
Dnes má svátek Blanka Zítra má svátek Svatoslav

Ačkoliv českobudějovická skupina Giant Mountains Band původně vznikla jen proto, že pár lidiček holdujících bluegrassu si chtělo zahrát pro vlastní potěchu a okruh svých přátel, dneska se tato kapela úspěšně prezentuje nejen na předních tuzemských, ale i zahraničních pódiích.

Od data zrodu uplynulo dvanáct roků a z původní sestavy, kterou tvořili Jan Ondřich, Martin Vojna, Petr Poláček, Jan Kadlec a o rok později ještě Zdenek Schwager, zůstali v dnešní kapele jen kytarista Poláček s nádherným barytonem a houslista Kadlec. Tuto dvojici pak doplnili banjista David Pažout Kažimír, který předtím fungoval v kapelách Daltons, Pergamen, Bluegrass Company a kontrabasista Petr Zbořil s podobnou muzikantskou minulostí v Landauru, Grassbandu a Pergamenu.

Za zásadní mezník v historii skupiny však lze považovat rok 2006, kdy do GMB přišel americký mandolinista Lucien G. Holmes. Ten nejenže ovlivnil sound kapely, ale zcela obměnil její repertoár díky své vlastní tvorbě. A přestože se pak situace zkomplikovala jeho odchodem do Prahy, stále zůstával s GMB ve spojení a zásoboval skupinu novými písničkami. A zásobuje vlastně až dodnes, i když své muzikantské působiště aktuálně přesunul na palubu záoceánské lodi. Dá se říci, že je jakýmsi čestným, ale aktivním členem kapely. Poslední změnou ve skupině je pak příchod mandolinisty Petra Šimka v květnu letošního roku.

Čitelný posun zaznamenal i hudební styl Giant Mountains Bandu, který se od původního klasického bluegrassu stále víc přesouvá k modernímu projevu. V minulosti měla kapela v repertoáru písničky vesměs převzaté, v některých případech s Pažoutovými českými texty. Ty ostatně přicházejí ke slovu i nyní při některých specifických koncertech. Většinou ale GMB prezentuje Lucienovy skladby s anglickými texty, na jejichž aranžích a úpravách se podílejí všichni členové skupiny.

„S angličtinou nám hodně Lucien pomohl. Jednak on zpíval své texty v americké angličtině, jednak opravoval naši dikci. Také služebně nejmladší člen – Petr Šimek umí slušně anglicky. A to je pro kapelu důležité, protože díky Lucienovi se nám otevřely dveře i na zahraniční pódia a festivaly,“ říká David Pažout Kažimír. A pravdou je, že v kapelním itineráři let minulých se jako koncertní místa opakovaně objevuje Slovensko, Rakousko, Německo, Holandsko, Francie a jako jeden z největších zážitkových dojmů Finsko, kde si GMB nemůže vynachválit jak zázemí a služby pro kapely, tak spontánní a nadšené publikum.

Co se týká domácí scény, naplňuje se v případě GMB staré přísloví, že doma není nikdo prorokem. Podle kapely je pro její vystupování v domovských Českých Budějovicích a okolí poměrně málo příležitostí. Sice téměř pravidelně hrají v salonu U Váňů, ale zcela zmizela sessionová scéna U Kapličky, od níž si skupina slibovala přitažlivost pro mladé skupiny tohoto žánru, zapadlo i následné krátkodobé hraní ve čtyřdvorské Atlantě.  

„Mrzí nás, že tady na jihu není žádná mladší kapela zajímající se o bluegrass, který je pro nás opravdu srdeční záležitostí. Ale naštěstí je jinde situace poněkud příznivější. To si ověřujeme na řadě festivalů, kterých se v tuzemsku opakovaně účastníme. Ať už jde o Banjo jamboree v Čáslavi, Bluegrassový maraton v Borovanech u Tachova, Bluegrass party v Neratovicích, v Praze, na Slovensku, také na Portě... Letos jsme si víc užili domácí půdu než zahraniční vystupování, takže jsme měli možnost se také víc věnovat rodinám a dětem, nemuseli jsme se tolik uvolňovat v zaměstnání,“ komentuje situaci D.Kažimír.

Nicméně pro příští rok už je v jednání koncertování v Rakousku, Německu, možná ve Francii, v oblíbeném Finsku. Zatím nenaplněným snem zůstává koncertní turné do Ameriky. Sny jsou ale od toho, aby se uskutečňovaly. Daleko konkrétnější obrysy mají ovšem plány k patnáctému výročí GMB v roce 2018. Tehdy by se mělo realizovat také jubilejní album (druhé v pořadí), v němž by se muzikantsky promítli všichni, kteří kapelou v průběhu onoho půl druhého desetiletí prošli. A zcela jistě do té doby přibudou i některá nová ocenění k oněm dosavadním, ať už je řeč o uznání za nejlepší českou kapelu v daném žánru z Banjo jamboree v roce 2010, cenu publika z White Stork v Lukách nad Jihlavou či reprezentace na nejvyšší evropské soutěži European World of Bluegrass z roku 2011. A na to všechno se příznivci GMB těší už nyní...

 

 

Foto týdne

Železná neděle zahájila

28. listopadu letošní advent

 

Jste náš host číslo

7625257

Melanž

  • Tři recepty na perníčky, které jsou hned měkké

    Měkké medové perníčky I

     

    Suroviny na těsto

    400 g hladké mouky,

    2 vejce,

    1 lžička jedlé sody,

    2 lžičky perníkového koření,

    140 g moučkového cukru,

    100 g Hery,

    2 lžíce medu

     

    Postup přípravy receptu

    Cukr utřeme se 2 vejci a změklým tukem na pečení, poté přidáme med a koření. Do této kašičky vmícháme mouku se sodou. Medu nedáváme víc, perníčky by byly tvrdé!

    Vypracujeme těsto a necháme 30 minut odpočinout v lednici.

    Těsto rozválíme na silnější plát a vykrajujeme libovolné tvary, které klademe na plech vyložený pečicím papírem.

    Medové perníčky pečeme ve vyhřáté troubě na 180 °C asi 8 minut.

    Měkké medové perníčky užijeme při každé příležitosti. Můžeme je péct o Vánocích, Velikonocích nebo takhle krásně zdobené třeba na Valentýna.

     

    Měkké medové perníčky II

     

    Suroviny na těsto:

    200 g máslo (může být i olej, nebo jiný tuk)

    900 g hladká mouka (dát napřed 800 g a postupně přidávat)

    4 ks vejce

    300 g moučkový cukr 250 g med teplý

    1 lžička jedlá soda

    1 balení koření do perníku

     

     Poleva:

     Rozmixujeme přesátý moučkový cukr s bílkem a přidávám šťávu s citronu. Hustota se musí vyzkoušet. Poleva by neměla ze lžičky stékat, jen mírně jakoby padat.

     

    Postup přípravy receptu

    Důkladně zpracujeme všechny ingredience a necháme odležet v chladu do příštího dne. Pokud nevydržíte, stačí nechat i 1hod.

    Potom si na vále rozválíme placku silnou asi 2-3mm a vykrájíme tvary, které klademe na pomoučený plech, nebo na plech s pečícím papírem.

    Pečeme při 200C/7-10min, potíráme rozšlehaným vejcem.

     

    Měkké medové perníčky III


    Suroviny na těsto

    50 g másla

    650 g hladké mouky

    6-7  lžic mléka 

    250 g moučkového cukru

    4 ks žloutků

    150 g medu

    2 lžičky perníkové koření

    2 lžičky jedlé sody

    1 žloutek na potření těsta

     

    Poleva

    170 g moučkového cukru

    1 bílek

    pár kapek citrónové šťávy

     

    Postup přípravy receptu

    Do mísy dáme mouku, cukr, sodu, a perníkové koření. Vše promícháme, přidáme máslo, žloutky, med a mléko a vypracujeme těsto. Nemusíme ho dávat do chladna rozležet, můžeme ho hned vyválet na asi 0,5 cm tlustý plát a vykrajovat nejrůznější tvary. Pečeme na 170 °C asi 10 minut.

    Upečené perníčky hned potřeme žloutkem. Zdobíme bílkovou polevou.

    Perníčky se dají konzumovat hned po upečení, aniž by se musely nechat 14 dní rozležet.

Tiráž

Music Open
hudební časopis nejen o muzice


Editor:
  Fedor Skotal

Grafika: Jana Skotalová

 

Autoři:  Jiří Černý, Mirek Černý, Jaroslav Čvančara, Ivan Doležal, Svatoslav Fiala (foto), Jiří Hampl (foto), František Heřman (foto), Hanka Hosnedlová, Vít Hrabánek, Jan Krůta, Miloslav Jakub Langer, Jaroslav Samson Lenk, Jindřich Marek, Stanislav Motl, Petr Vokoun Náhlík, Míra Navara, Marty Newton, Sandy Nosek, Zdeněk Nossberger, Lucia Nováková (foto), Lilly Pavlak, Jan Plachetka, Milan B. Plch, Radovan Rakus, Jan J. Vaněk, Jerry Pupál Vecka, Ladislav Vencálek, Karel Cimbura Vidímský

 

Kontakt: musicopen@email.cz