Vzkazy

  • Barborka čeká na ženicha

     

     

     

     

     

     

     

    Na svatou Barboru se, stejně jako kdysi, soustředí především slečny, které myslí na vdavky. Dodnes si na její svátek, tedy 4. prosince, dávají do vázy čerstvě utrženou třešňovou větvičku a čekají, jestli do Vánoc rozkvete. Pokud ano, mohly by se do roka vdát.

    Tato předpověď nebývá vždy zcela spolehlivá, což je třeba připsat na vrub neodbornému přístupu některých dívek k prognostickému procesu. Má-li být odhad přesný, musí se větvička trhat až po setmění. Autorka výzkumu ji musí umístit na teplé místo a každý den zalévat mírným prsknutím. Na kterou stranu se větvička otočí, z té strany přijde ženich.

     
  • Adventní věnec zdraví hosty

    Advent správně začíná čtvrtou neděli před Vánocemi, každý rok je tak datum jiné.

     

    Je to období plné očekávání a těšení. Věřící se těší na příchod Spasitele a ostatní na nejpříjemnější svátky v roce.

     

    Katolická církev, z jejíhož repertoáru advent pochází, mu dala základní motto i barvu. Původní barvou adventu je fialová, podle barvy kněžského roucha. Fialová však bývala v minulosti velkou vzácností, a tak ji v domácím prostředí nahradila všudypřítomná, lehce dostupná červená.

     

    Pro adventní týdny křesťané doporučují pmírný půst, protože střídmost v jídle bystří rozjímání. Také touto tradicí se ateisté mohou inspirovat: k duhu půjde zejména těm, jimž Vánoce přinášejí mnoho neodolatelných gurmánských pokušení.

     
  • Odkud přišel Mikuláš?

    Starší pán s velkými bílými vousy a v červeném oblečení, který nosí dětem sladkosti. Takto jednoduše by se dal popsat Mikuláš, který navštěvuje naše domy v předvečer svátku svatého Mikuláše, který připadá na 6. prosince. Kde se tato tradice vzala a odkud Mikuláš přišel?

     

    Tři legendy

    Postava svatého Mikuláše (dle historických zápisků měl i jména jako Ágios, Nikólaos, Mikola) je opředena legendami, ale přece se zachovaly i nějaká fakta. Sv. Mikuláš byl biskupem v Myře, městečku na území dnešního Turecka. Vykonával dobré skutky a pomáhal lidem v nouzi. Nejznámější legenda praví, že do okna v jednom příbytku dal měšec peněz a zajistil tak třem dcerám jistého otce dobré ženichy. Právě odsud pochází jedna nejmilejší tradice – děti s napětím očekávají, co najdou v punčoše za oknem.

     

    Svatý Mikuláš je i patronem námořníků, k čemuž se váže další legenda. Podle té zachránil tři námořníky na rozbouřeném moři, když je zastihla bouře, hromy a blesky. Říká se, že je dokonce vzkřísil k životu.

     

    Třetí legenda o svatém Mikuláši má v sobě také číslo tři. Podle ní Mikuláš opět zachránil tři mladíky, kteří byli ubytováni v hostinci. Hostinský je však chtěl zabít, a to tak, že je uložil do sudů a zavřel je tam. Jak se zdá, Mikulášovi je velmi blízké číslo tři. Ne nadarmo se na obrazech velmi často zobrazuje se třemi měšci nebo třemi sudy.

     

    Mikuláš, co nám dáš?

    I přesto, že Mikuláš pocházel z bohatší rodiny, sláva mu nestoupla do hlavy, právě naopak. Jeho rodiče mu po smrti zanechali všechen majetek a Mikuláš se rozhodl, že bohatství rozdá chudším. Samozřejmě, že v té době nešlo o sladkosti, z těch by se obdarovaní chudí nenasytili.

     

    Tradice rozdávání sladkostí se rozšířila z Holandska do Severní Ameriky. Druhá možnost je ta, že přišla z Německa. Právě tam se den sv. Mikuláše spojoval s hrou na biskupa z Myry, tedy svatého Mikuláše. a tato hra se později přesunula na 6. prosince. A toto datum se zachovalo až do dnešních dob.

     

    A ještě jedna zajímavost – Mikuláš jak jej známe dnes, získal svou podobu kde jinde než ve Spojených státech. Do červeného kostýmu a bílých vousů ho oblékl v roce 1931 americký koncern Coca-Cola.

     
  • Nepořádek potrestá Lucie

    Valašskem i některými dalšími kraji dodnes 13. prosince obchází tajemné bílé postavy, kterým se říká Lucky.

     

    Patrně si ani neuvědomují, že jdou poněkud nevhod. Před změnou juliánského kalendáře na gregoriánský totiž chodily až 23. prosince, kdy už mohly jednak trochu upít noci, jednak plnit své poslání, totiž trestat nepořádek v domácnosti. V den svaté Lucie musely být domy jako ze škatulky, jinak se prý dotyčná neznala.

     

    Dnes chodí Lucky trochu brzo, protože většina domácností má předvánoční úklid teprve před sebou. Navíc doba se mění, a tak bílé slečny ani úklid už většina lidí nebere tak vážně jako dřív.

     
Dnes má svátek Blanka Zítra má svátek Svatoslav

Dříve možná folkrocková, dnes spíše art folková skupina Spolektiv vznikla ze studentů Pedagogické fakulty v Českých Budějovicích v dubnu 1988. Na konci 80. a v první polovině 90. let vystupovala v klubech i na velkých folkových festivalech (Porta, Zahrada Strážnice, Prázdniny v Telči, Folkové prázdniny Náměšť nad Oslavou, Horácký džbánek Žďár nad Sázavou, Folková růže Jindřichův Hradec, Olomoucký tvarůžek, Sportovní hala v Praze…)

Skupina se zaměřovala vždy na bohatě proaranžovaný folk, všech šest hráčů střídalo několik hudebních nástrojů. Důraz se kladl na kvalitní texty. V roce 1993 získala v Brně celostátní interpretační Portu. O rok později natočila CD …a ticho v sobě (Křest CD proběhl v DK Metropol České Budějovice 22.11.1994). Poslední koncert byl v prosinci 1995 na Malé scéně DK Metropol.

16.11.2013 na jednom z nepravidelných srazů členů Spolektivu zazněl návrh kapelu obnovit. Návrh byl s nadšením přijat a od 5. ledna 2014 Spolektiv začal intenzívně zkoušet ve složení Jarda Hnízdil, Martin Jančura, Renata Švecová a Tonda Vidlák. V červnu 2014 se jako nový člen připojil hráč na baskytaru Jirka Regásek. Zkoušky probíhají střídavě v Táboře, v Třešti, v Českých Budějovicích a nejčastěji v obci Příbraz nedaleko Jindřichova Hradce. Od 5. června 2014 Spolektiv tedy opět vystupuje (např. Letní Slunowrat Tábor, Folková růže Jindřichův Hradec, hrad Roštejn, hrad Lipnice…)

Skupinu můžete vidět v tomto složení: Renata Švecová – zpěv a perkuse; Jarda Hnízdil – zpěv, kytary, akordeon; Martin Jančura – zpěv, kytary, perkuse; Tonda Vidlák – saxofony, klarinet, flétny, dechový syntezátor; Jirka Regásek – baskytara.

Tomáš Hrubý

 

 

  

Foto týdne

Hezký a klidný adventní čas

 

Jste náš host číslo

6751405

Melanž

  • Perníčky, oblíbená klasika

    Perníčky jsou velmi oblíbenou klasikou, která k vánočnímu cukroví neodmyslitelně patří. Protože se pečou nejenom u nás, existuje mnoho různých receptů a občas je problém najít ten správný. Jak na to, aby perníčky byly krásně měkké a rozplývaly se na jazyku? 

    Celý článek...  
  • Symbolika svíček na adventním věnci

     

     

    První svíčka, kterou zapalujeme první adventní neděli je svíčkou naděje a očekávání. Často se také nazývá svíčkou proroků, kdy Izaiáš předpověděl narození Ježíše Krista.

     

    Druhá svíčka se zapaluje na bronzovou neděli. Bývá dle některých tradic označována jako svíčka betlémská, má být symbolem jesliček a je považována za svíčku lásky.

     

    Třetí svíčka na adventním věnci je jediná v jiné barvě, a to v růžové. Představuje radost a často je pojmenována jako svíčka pastýřská

     

    Čtvrtá svíčka se nazývá jako svíčka andělská a je představitelkou pokoje a míru.

     

    Pátá svíčka (u věnců s pěti svícemi) se zapaluje na Štědrý den, kdy slunce zapadne a je v bílé barvě. Symbolizuje samotného Krista.

     
  • Tři recepty na perníčky, které jsou hned měkké

    Měkké medové perníčky I

     

    Suroviny na těsto

    400 g hladké mouky,

    2 vejce,

    1 lžička jedlé sody,

    2 lžičky perníkového koření,

    140 g moučkového cukru,

    100 g Hery,

    2 lžíce medu

     

    Postup přípravy receptu

    Cukr utřeme se 2 vejci a změklým tukem na pečení, poté přidáme med a koření. Do této kašičky vmícháme mouku se sodou. Medu nedáváme víc, perníčky by byly tvrdé!

    Vypracujeme těsto a necháme 30 minut odpočinout v lednici.

    Těsto rozválíme na silnější plát a vykrajujeme libovolné tvary, které klademe na plech vyložený pečicím papírem.

    Medové perníčky pečeme ve vyhřáté troubě na 180 °C asi 8 minut.

    Měkké medové perníčky užijeme při každé příležitosti. Můžeme je péct o Vánocích, Velikonocích nebo takhle krásně zdobené třeba na Valentýna.

     

    Měkké medové perníčky II

     

    Suroviny na těsto:

    200 g máslo (může být i olej, nebo jiný tuk)

    900 g hladká mouka (dát napřed 800 g a postupně přidávat)

    4 ks vejce

    300 g moučkový cukr 250 g med teplý

    1 lžička jedlá soda

    1 balení koření do perníku

     

     Poleva:

     Rozmixujeme přesátý moučkový cukr s bílkem a přidávám šťávu s citronu. Hustota se musí vyzkoušet. Poleva by neměla ze lžičky stékat, jen mírně jakoby padat.

     

    Postup přípravy receptu

    Důkladně zpracujeme všechny ingredience a necháme odležet v chladu do příštího dne. Pokud nevydržíte, stačí nechat i 1hod.

    Potom si na vále rozválíme placku silnou asi 2-3mm a vykrájíme tvary, které klademe na pomoučený plech, nebo na plech s pečícím papírem.

    Pečeme při 200C/7-10min, potíráme rozšlehaným vejcem.

     

    Měkké medové perníčky III


    Suroviny na těsto

    50 g másla

    650 g hladké mouky

    6-7  lžic mléka 

    250 g moučkového cukru

    4 ks žloutků

    150 g medu

    2 lžičky perníkové koření

    2 lžičky jedlé sody

    1 žloutek na potření těsta

     

    Poleva

    170 g moučkového cukru

    1 bílek

    pár kapek citrónové šťávy

     

    Postup přípravy receptu

    Do mísy dáme mouku, cukr, sodu, a perníkové koření. Vše promícháme, přidáme máslo, žloutky, med a mléko a vypracujeme těsto. Nemusíme ho dávat do chladna rozležet, můžeme ho hned vyválet na asi 0,5 cm tlustý plát a vykrajovat nejrůznější tvary. Pečeme na 170 °C asi 10 minut.

    Upečené perníčky hned potřeme žloutkem. Zdobíme bílkovou polevou.

    Perníčky se dají konzumovat hned po upečení, aniž by se musely nechat 14 dní rozležet.

     
  • Svatební věštby na svátek svatého Ondřeje

    Počátek adventu se spojuje se svátkem sv. Ondřeje (30. 11)., během nějž se lidé pokoušeli věštit svůj budoucí osud. Jejich snaha byla logická, podle dávné církevní tradice začínal právě tímto svátkem nový liturgický rok. Svatý Ondřej je navíc církevním patronem šťastných svateb a nevěst, proto se s jeho svátkem spojovalo věštění, které mělo svobodným dívkám prozradit, jak to bude se svatbou.

    Celý článek...

Tiráž

Music Open
hudební časopis nejen o muzice


Šéfredaktor:
Fedor Skotal
Redakce:
Hanka Hosnedlová,
Lilly Pavlak (Švýcarsko),
Jana Skotalová

Grafika a web: Jana Skotalová

Kontakt:
musicopen@email.cz