Vzkazy

  • Roháčí jubilující

    Celý článek...  
  • Čapek show na Country radiu

    Pěkný den,

    máme pro Vás několik novinek a dobrých zpráv. Do dalších dílů stále populárnější Čapek show na Country radiu připravujeme rozhovory s těmito osobnostmi:

    září - BB Bowness - skvělá mladá banjistka progresivní kapely Mile Twelve (již tuto sobotu!)

    říjen - legendární foukačkář Charlie McCoy

    listopad - Chris Jones - kytarista a leader kapely The Nightdrivers

    Vysílací časy Čapek show: premiéra každou první sobotu v měsíci od 10:00, reprízy následující pondělí od 23:00 a třetí sobota od 10:00.

    Celý článek...  
  • FUSEKLÍCI J. K. Kučery

     

    _______________________

      

    Josef Kobra Kučera

    (1944–2015) byl člověk mnoha talentů, tvůrce i zkušený organizátor. Mimo jiné před více než deseti lety zakládající člen redakce tohoto listu. Dlouhá léta kreslil osobité stripy, jimž říkal Fuseklíci. Ze stránek různých novin a časopisů sdělovali národu svůj osobitý pohled na svět. Některé kresby jsou staré deset, dvacet, možná i třicet let. A přece jsou stále aktuální. Stále promlouvají k dnešku. Stejně jako Kobrovy články. Jak jste si jistě všimli, stojí za to je reprízovat.  (red.)

     
Dnes má svátek Erik Zítra má svátek Šarlota a Zoe

The Progress Organization - Pavel Váně, Emanuel Sideridis, Jan Sochor, Zdeněk Kluka

Mohlo to být jenom nevinné potkání talentovaných amatérů: na podzim podivuhodného roku 1968 se v Brně připojují k Pavlu Váňemu (kytara) a Zdeňku Klukovi (bicí) basák Emanuel Sideridis a Pavlův kamarád, inženýr a hráč na klávesy Jan Sochor. Vzniká The Progress Organization a jejich start je bleskurychlý. Díky manažéru Miloši Bernátkovi otvírají v květnu 1969 později legendární klub Na Šelepce (tehdy opravdu nikdo nemohl tušit, jaké dvě legendy se potkávají) a 19. června už dělají na brněnském Zimním stadionu předkapelu – americkým Beach Boys.

V roce 1970 vydávají první EP, tehdy obvyklý formát, něco mezi singlem a dlouhohrající deskou.
A v lednu 1971 vzniká další legenda – album Barnodaj, ke které se chlapci znovu museli sejít, protože už se stačili rozejít.

Těší mne, jak je Barnodaj znovuobjevován hudebními publicisty. V době českého bigbítu (mám ten výraz docela rád, ve svém omylném vzniku vystihuje dobu počátků českého rocku) je Barnodaj úsvit české rockové muziky, talentované hledačství, posunující žánr tam, kam u nás došel až o něco později.

 

Progresové (jak se jim potom léta bude říkat) se rozešli k dalším setkáváním a dalším rozchodům. Doprovázejí Marthu a Tenu Elefteriadu (vznikají nádherné pěvecké duety se Sideridisem), Jan Sochor je klávesistou ve skupině kytaristy a pozdějšího producenta Aleše Sigmunda, aby se vrátil k Progresům a pak se k Marthě a Teně znovu vrátil jako kapelník. Ale to už v zamotanosti dějů ty děje předbíháme.

V roce 1971 odcházejí Kluka se Sochorem od Marthy a Teny a odvádějí sebou raketově nastartovaného Boba Frídla. Sidi se stěhuje za rodinou do západního Německa a později do Řecka. Obě možnosti jsme mu tehdy velmi záviděli. Místo něho přichází baskytarista se zahraniční zkušeností Pavel Pelc. Pavel Váně hraje s bratislavským Collegiem Musikem a vrací se až v roce 1974.

Skupina Jana Sochora si skvěle rozumí s folkovým repertoárem Boba Frídla, dokonce ty skladby Dylana, Donovana a dalších folk-singerů převádějí do rockového půdorysu ještě dřív, než k tomu přikročil sám Dylan. Bob Frídl se dostává mezi absolutní špičku české hudební scény, je čtvrtý ve Zlatém slavíkovi, trochu to tomu krásnému a hodnému chlapci z jihu Moravy asi stoupá do hlavy, a od roku 1978 pokračuje sám

Dovolte odbočení:  V polovině sedmdesátých let jsme slavili příchod Nového roku na chalupě Váněových v Pavlově na svahu stejnojmenných vrchů. Nikdo z muzikantů sebou neměl nástroj – až na mou foukací harmoniku. Půjčovali jsme si ji dokola a s Honzou Sochorem jsme při ní zpívali moravské lidové a taky trampské písničky. Ne že bych si s tím tehdy lámal hlavu, ale překvapilo mne to, trampské písničky v té době patřily k přísně střeženému dědictví.

Pak mi řekl Bob Frídl – ale my jsme přece jezdili s Honzou na čundry!

 

Klasikové po čtyřiceti letech, setkání ke čtyřicátinám Progress Organization. Zleva Jan Sochor, Emanuel Sideridis, Zdeněk Kluka, Pavel Váně

Nikoliv Olympic, ale Progres 2 uvedl na scénu první českou rockovou operu Dialog s vesmírem. Ještě na konci 80. let staví Zdeněk Kluka nový Progres, kam mj. zve Milana Nytru (AG Flek, dodnes Buty) a nečekaným komickým talentem obdařenou Pavlu Dvořáčkovou, zpěvačku brněnské trampské Ozvěny. Hrají častušky a parafráze budovatelských písní; je to skvělá muzika a ta doba to už umožňuje.

Honza Sochor odchází počátkem 80. let hrát do zahraničí. Jako tolik skvělých českých muzikantů. Těžko už dnes někdo spočítá, kolik špičkových avšak zapomenutých umělců hrálo po zahraničních barech a na příbřežních či zaoceánských lodích. Vrcholem sokolovského Festivalu politické písně, když dodnes dýchající mumie socialistické kultury vytlačily důvěřivé amatéry se srdcem na dlani, tedy uměleckým vrcholem festivalu za účasti absolutní špičky československé hudební scény bylo, když se v noci po koncertu šlo do nočního klubu v hotelu Ohře. Každý rok zde hrávala nějaká tak úžasná česká barová kapela, že se na to novináři ani muzikanti nemohli vynadívat.

 

Brno, zákulisí Semilassa, rok 2008. Jan Sochor (uprostřed) v rozhovoru s Petrem Ulrychem.

Jan Sochor, k němuž téma směřuje, hrával po odchodu do zahraničí ve skupinách Hurricanes a Key Band pod vedením Ladi Kerndla, sedm let hrál v mezinárodně obsazené kapele The Soulband, s kterou koncertovali po Evropě, vystupoval také sólově.

Zemřel v roce 2013 v Berlíně, v kterém žil posledních třicet let. Už je to pět let.

Rockový historik Petr Gratias tehdy napsal v Deníku: „Účinkoval jako instrumentalista, zpěvák, skladatel, textař, kapelník, ale mnohdy i jako aranžér a producent. Patřil mezi ty muzikanty, kteří dokázali hrát stejně přesvědčivě na klavír jako na varhany (...) Hrál také na saxofony, akustickou kytaru a částečně na lesní roh.“

A na mou foukací harmoniku, dodávám se smutkem.


Foto: Svatoslav Fiala

 

 

 

Foto týdne

Jste náš host číslo

7550098

Melanž

  • Trampský guláš

    Ingredience

    - 600 g zadního hovězího masa
    - 150 g pikantnější klobásy
    - 2 lžičky sladké mleté papriky
    - 1 větší cibule
    - 2 špetky pepře
    - 1 lžička soli
    - 400 g brambor
    - 200 g čerstvých hub (nebo nakládané žampiony, případně větší hrst předem namočených sušených hub )
    - tuk

     

    Postup

    Cibuli nakrájíme na drobné kostičky a usmažíme na oleji (případně na sádle) dozlatova. Přidáme na kostky nakrájené hovězí maso a zprudka je i s cibulí po dobu asi 2 - 4 minuty opékáme za stálého míchání. Posolíme, zasypeme sladkou paprikou, zalijeme vřelou vodou a dusíme zhruba 40 minut (v papiňáku o 10 - 15 minut méně). Přidáme houby, klobásu nakrájenou na kolečka a brambory (syrové) nakrájené na menší kostky. Vše spolu dusíme do změknutí brambor (zkoušíme vidličkou, brambory změknou dost brzy). Správný trampský guláš se nezahušťuje, ale když máme chuť .....

    Při přípravě tohoto typu guláše můžeme k přípravě použít i např. zeleninu, zbytky dalších mas i uzenin. Je rychle hotový, což oceníme, když přijde nenadálá návštěva.

     

    Doporučená příloha

    • knedlík nemusí být, podle chuti čerstvý chléb nebo pečivo.
     
  • Velký trampský guláš

    Suroviny:

    - 2 vepřová kolena
    - hovězí kližka (množství podle počtu lidí)
    - vepřová kýta nebo ramínko (tolik, co hovězího)
    - 1,5 kostky škvařeného vepřového sádla
    - cibule (polovina váhy masa)
    -1/2 sáčku kmínu
    - 1 sáček gulášového koření
    - mletý pepř
    -3 chilli papričky
    - 5 stroužků česneku
    - 8 větších brambor

     

    Postup:

    Do velkého kotle na prudkém ohni vhodíme sádlo a po rozpuštění vmícháme cibuli a kmín. Těsně před zezlátnutím vhodíme 3-centimetrové kostky hovězího, které jsme předtím máčeli v osolené vodě. Přisypeme gul- ášové koření, podle chuti pepř, chilli papričky, česnek a přidáme čerstvou snítku větvičky smrčku. Dále přidáme nadrobno nakrájené 4 brambory, promícháme, přidáme trochu vody a vložíme rozseknutá, omytá kolena i s kůží. Kotlík přikryjeme a oheň udržujeme tak, aby směs vařila mírným varem. Občas ode dna zamícháme. Vaříme aspoň dvě hodiny. Mezitím si nakrájíme na cca dvoucentimetrové kousky libové vepřové maso, přidáme větší kostky zbylých brambor. Tuto sestavu vložíme do kotle, až když vyjmeme a jíme kolena. Guláš uvaříme do měkka a máme druhý chod.

    Nezapomeneme na křen, hořčici, chléb a pivo.

     
  • Kotlíkový guláš

    Suroviny

    anglická slanina 120 g
    brambory 200 g
    nať z celeru a petržele svázané do otýpky
    cibule 3 ks
    čenek 3 stroužky
    přední hovězí 200 g
    skopové z plecka 200 g
    kmín podle potřeby
    majoránka 2 lžičky
    mletá sladká paprika 1 lžička
    zelená paprika 1 ks
    rajče 4 ks
    sůl podle potřeby
    světlé pivo 1 dcl
    hovězí vývar dle potřeby

     

    Postup:

    Slaninu nakrájíme na kostičky, rozškvaříme, přidáme drobně nakrájenou cibuli a zpěníme. Přimícháme mletou červenou papriku, hovězí maso nakrájené na menší kostky a opečeme. Později přidáme skopové maso nakrájené na větší kostky, osolíme, opepříme. Přidáme zelenou papriku bez jadérek nakrájenou na nudličky a zelenou celerovou a petrželovou nať svázané do otýpky, podlijeme vývarem a udusíme do poloměkka. Brambory očistíme, nakrájíme na čtvrtky, přidáme k masu a podlijeme vývarem. Nakonec přidáme oloupaná a nakrájená rajčata, rozetřený česnek, kmín a dodusíme. Hotový guláš ochutíme majoránkou. Podáváme s chlebem.

Tiráž

Music Open
hudební časopis nejen o muzice


Editor:
  Fedor Skotal

Grafika: Jana Skotalová

 

Autoři:  Jiří Černý, Mirek Černý, Jaroslav Čvančara, Ivan Doležal, Svatoslav Fiala (foto), Jiří Hampl (foto), František Heřman (foto), Hanka Hosnedlová, Vít Hrabánek, Jan Krůta, Miloslav Jakub Langer, Jaroslav Samson Lenk, Jindřich Marek, Stanislav Motl, Petr Vokoun Náhlík, Míra Navara, Marty Newton, Sandy Nosek, Zdeněk Nossberger, Lucia Nováková (foto), Lilly Pavlak, Jan Plachetka, Milan B. Plch, Radovan Rakus, Jan J. Vaněk, Jerry Pupál Vecka, Ladislav Vencálek, Karel Cimbura Vidímský

 

Kontakt: musicopen@email.cz