Vzkazy

  • Bylinková krabička první pomoci

    Ačkoli máme zásoby různých chemických léků z lékáren, stejně tak účinné mohou být alternativní léky z bylin. Kuchyňská spíž nám tak může lecčím přispět, od obyčejně neobyčejného česneku, až po sušené bylinky. Pomoci nám mohou i různé oleje a extrakty ze speciálních prodejen.

     

    Měsíčkový krém

    Krém má antiseptické a protiplísňové účinky, používá se na různé řezné rány, odřeniny a suchou pokožku.

     

    Ptačincový krém

    Tento krém je jako dělaný při vytahování třísek. Používá se také na nežity, místa po bodnutí hmyzem, dále rovněž na zklidnění popálené pokožky, opařeniny a ekzémy.

     

    Česnek

    Potírání čerstvým stroužkem by mohlo pomoci akné a dalším pupínkům. Rozdrcený česnek se používá na vytažení kuřího oka. Vnitřně je vhodný při průduškových infekcích a zánětech pochvy.

     

    Med

    Med vytahuje hnis a jedovaté látky z ran. Při nachlazení je vhodný přidat do čaje, který nám nejenže příjemně osladí, ale i dokonce dodá potřebné vitamíny a další složky pro naše zotavení.

     

    Aloe pravá

    Používá se ke zklidnění menších popálenin, opařenin a také při popálení na slunci. K tomu je nápomocný hustý gel, který dostaneme po rozříznutí listu rostliny.

     

    Extrahovaný habr obecný

    Tento extrát se používá na menší popáleniny, spálení od slunce či k zástavě krvácení z ran. Jako zmražený zklidňuje místa po bodnutí hmyzem, křečové žíly a pohmožděniny.

     

    Levandulový olej

    Pokud nás bolí hlava, je dobré mít při ruce tento olej. Stačí, když si budeme s tímto olejem masírovat spánky a šíji. Migrény a úporné bolesti hlavy brzo odstoupí. Je vhodný i při popáleninách a odřeninách.

     

    Olej z kustovnice cizí

    Jeden z olejů, který má silné antiseptické a protiplísňové účinky. Použít jej tak můžeme na řezné rány, odřeniny a bradavice.

     

    Netřesk a okurka

    Vyluhováním lístků netřesku a oloupané salátové okurky získáme osvěžující pleťovou vodu, která je vhodná jako obklad na pokožku spálenou sluncem. Při horečně a zahleněných cestách dýchacích tuto vyluhovanou směs můžeme i pít. Nedoporučuje se však v těhotenství a při kojení.

     

    Sušené bylinky

    Mějte doma vždy při ruce směs různých usušených bylin, ze kterých můžete připravit nálevy. Ty nám pomohou při různých nemocech, očistách organismu a nepříjemných bolestech.

     

    Tablety z jilmu plavého

    Užíváme při poruchách trávení, gastritidě či žaludeční nevolnosti, uklidňuje žaludek a zmírňuje kapsle.

     

    Zázvor

    Tento přírodní všelék je vhodný pro zmírnění nevolností v těhotenství, vhodný je také při prevenci proti chřipce a dalším onemocněním.

     

    Cibule

    První pomocí při chřipce a nachlazení je cibule nakrájená s citronem a medem.

     

     

Dnes má svátek Lubomír Zítra má svátek Petr a Pavel

Z natáčení televizního písničkového filmu - Minnesengři se štábem. Vlevo ležící režizér Vít Hrubín, uprostřed za stativem kameraman Jan Seidel.

Do sedmdesátých let vpluli Minnesengři, navzdory přituhující politické situaci, pod plachtami naděje a nadšení. Možná i neodbytný tlak konsolidace měl vliv na to, že se v repertoáru skupiny stále více usazuje lidová písnička. A ta, zejména pak jihočeská, se také nejčastěji objevuje na seznamu rozhlasových nahrávek. Ačkoliv skupina je svým působením ještě poměrně mladá, začíná se o ní již mluvit jako o české folkové špičce. Nezbytnou součástí tohoto procesu tvůrčího i interpretačního zrání se samozřejmě stává setkávání s osobnostmi tohoto žánru a postupně tak vznikají vazby, které přežily celá desetiletí.

„Vybavuji si Portu v Ústí nad Labem v roce 1969 – sedíme s Hoboes na galerii a těšíme se na Minnesengry. Potom společně s publikem vybuchujeme nadšením, kapela válí Glory Mississippi a Zvedni pravici na Portě s dosud neslýchaným nasazením a drajvem. Máme radost ze stejné krevní skupiny a jsme drobet pyšní, jak to Jihočeši válej...“ vzpomíná na první oficiální setkání s Minnesengry jeden ze zakladatelů moderní trampské písničky Miki Ryvola. Podle jeho slov znamenalo pro ně setkávání s touto kapelou nejen poslech dobré muziky, ale i otevírání brány k jižním Čechám.

Také nekompromisní hudební kritik Jiří Černý Minnesengry chválí a přisuzuje jim velký talent, ale prorokuje i další úspěch díky tomu, že hrají a zpívají „srdcem“. A to o tomto jihočeském hudebním zjevení tvrdí v té době téměř všichni. Dokonce i samotní Minnesengři přiznávají, že berou svoji hudbu vysloveně jako srdeční záležitost.

Mirek Kovářík s Evou Zichovou

Loučení s Evou Zichovou

„Pro mne a myslím, že i pro Ivana, byly ty roky nejkrásnějším životním obdobím, i když to byl docela maraton – všechny ty zkoušky, ježdění a vystoupení, a to všechno při zaměstnání. Byli jsme perfektní parta a drželi jsme spolu i mimo hraní, jako jedna velká rodina,“ říká někdejší minnesengrovská zpěvačka Eva Zichová. „A co všechno jsme zažili, to by bylo na knížku. Vzpomínám si na krásné chvíle na Portě, na koncertech a na ty nekonečné sejšny po vystoupeních, na výjezdy za hraním, nejen do měst, ale i třeba do pohraničí do vojenských posádek. Tak třeba jednou v zimě jsme vystupovali na zapadlé posádce v pohraničí, kde publikum tvořili vojáci, kteří právě přišli uondaní a promrzlí z terénu. Hrajeme a zpíváme a najednou koukáme, ti kluci v teple místnosti únavou usnuli. Nemohli jsme jim to mít za zlé... Jindy jsme hráli v Boleticích při vojenském cvičení. Bylo to jako v nějaké fantasy – mezi čtyřmi tisícovkami vojáků jsem tam byla jediná ženská!“

K prodlužující se šňůře úspěchů přibývají další portovní vavříny s datem roku 1973, o rok později pak čestné uznání pro Žalmanovu písničku Zelené oči a třetí místo ve Zlaté kytaře, kterou každoročně vyhlašoval Folk country klub. V roce 1975 už to ale bylo místo první. Ve stejném roce se prezentují na prestižní folkové přehlídce v pražské Lucerně a dokázali si bezvýhradně získat i spontánní slovenské publikum v Martině. K popularitě skupiny nepochybně přispěly také rozhlasové nahrávky a několik televizních natáčení, která Minnesengři brali nesmírně odpovědně. Paradoxně se pak ale na obrazovce neobjevil právě šot s nahrávkou písničky Kdyby tady byla taková panenka, která se tehdejším cenzorům zdála prý moc odvážná – snad díky tomu žebříku do nebeské výše. Ale o televizní film Minnesengři ´72 projevili zájem dokonce i na mezinárodní přehlídce v Montreaux.

Žalman s Lídou Pouzarovou

Nová sestava s Lídou Pouzarovou

Minnesengrovské písničky se sice hrály v celostátním Studiu mladých, v Mikrofóru, hlasy Minnesengrů zazněly mimo jiné také v rozhlasové hře Jan Hus a na Wolkerově Prostějově, objevily se na pár singlech a EP deskách, ale samostatného alba se kapela přes veškeré sliby v tomto období ještě nedočkala. To první vyšlo až v roce 1976, vydal ho Panton a neslo název Nezacházej slunce.

V sérii vystoupení se pak každý měsíc hned dvakrát objevuje domovské Divadélko D111, kde kapela pravidelně vystupovala a zvala si hudební hosty. Takovým bonbónkem bylo například uvedení pořadu Collegium cantorum, který nastudovali společně s jihočeskými herci a v němž věrnému publiku naservírovali nevšední zážitek v podobě madrigalů. Nejčastěji však hudební odborníci hodnotili přínos Minnesengrů pro návrat lidové písničky na výsluní zájmu mladé generace.

Postupem času se však měnila i personální sestava Minnesengrů. Právě v době pětiletého výročí skupiny, v roce 1973, se s pódiovým vystoupením rozloučila Eva Zichová, která očekávala přírůstek do rodiny. Ovšem do kapely se pak ještě při různých nahrávkách a jiných příležitostech opakovaně vracela. Místo ní nastoupila mladičká Lída Pouzarová. Jako zpěvačka byla velice tvárná a úspěšně se snažila přizpůsobit celkovému soundu skupiny. Trvale pak zakotvil v kapele Andělův o rok starší bratr - Ivan Dědek Pokorný, který vnesl do nástrojového obsazení kromě kytary navíc i flétny a foukací harmoniky. Při představování kapel se ale často zapomíná na ty, kteří stojí sice v pozadí, ale bez nichž by to nešlo – v našem případě na technika a zvukaře Milana Čerkla, který Minnesengry provázel řadu let.

Pokračování

Foto: archiv Hanky Hosnedlové

Foto týdne

Jste náš host číslo

8146497

Melanž

  • Letokruhy se znovu posunou

    Kamarádi a kamarádky!

    Vzhledem k vývoji celosvětové problematiky okolo pandemie corona viru se vyskytla i neúprosná nutnost jednoznačného rozhodnutí o konání LETOKRUHŮ, plánovaných původně na rok 2021 a přesunutých na červen 2022.  

    Situace v celém světě se opět rapidně zhoršila, Kanadu nevyjímaje. Proto, ač neradi, jsme museli jednoznačně konstatovat, že pořádání Letokruhů v roce 2022 je nereálné, a jsme nuceni ho posunout o další rok. Paradoxně se tak interval celosvětových trampských setkání posunul na pět let, jako tomu většinou bylo mezi celosvětovými potlachy. Naším záměrem bylo zkrátit tento interval na tři roky, ale jak vidno – člověk míní a život mění.

    Budeme doufat, že se nepříznivá situace během příštího roku změní k lepšímu a my vás budeme moci v roce 2023 přivítat na Bush River.

     

    Držte nám i vám palce!

    Za STOV Fony, Kanada 

     
  • První jarní životabudič: Medvědí česnek

     

    Roste pouze na jaře a vychutnávat si ho můžete jen necelé dva měsíce. Kromě první jarní energie nabízí medvědí česnek i vynikající léčivé schopnosti. V posledních letech se z něj stal fenomén. Nejenže výborně chutná, ale obsahuje i řadu prospěšných látek. Je bohatým zdrojem vitamínu C a železa. Je to výborný prostředek při chřipce, nachlazení i dalších infekcích. Upravuje vysoký krevní tlak, reguluje hladinu cholesterolu v krvi, zabraňuje vzniku trombózy a zlepšuje průtok krve, celkově posiluje organismus, paměť a imunitní systém, má protiplísňový, protiparazitární a protibakteriální účinek a pomáhá rovněž při dlouhotrvajícím kašli.

     

    Jak ho v lese bezpečně poznat a odlišit ho od konvalinky? V první řadě je dobré vědět, že medvědí česnek v přírodě roste v lužních listnatých lesích či spíše hájích, tedy tam, kde je vlhko a v létě stín. Stejné podmínky k růstu potřebují například i konvalinky a některé áronovité byliny, které jsou však na rozdíl od medvědího česneku jedovaté. Tyto rostliny mají velmi podobné listy, dlouhé, zelené, s podlouhlou žilnatinou. Spolehlivě od sebe rozeznat například rašící listy medvědího česneku a mladých konvalinek je velmi obtížné. Rady typu, že listy konvalinky jsou bez vůně a medvědí česnek má intenzivní aroma, jsou sice pravdivé, ale při sklizni zřejmě nezkoumáte každý list zvlášť. Na to, že je třeba si vůni ověřit, vás musí upozornit jako první oči.

     

    Jak tedy poznat medvědí česnek a odlišit ho od konvalinky?

     

     

    Podle listů:
    • Medvědí česnek: Listy vyrůstají samostatně přímo ze země.
    • Konvalinka: Listy jsou dva a rostou proti sobě a vyrůstají ze společného stonku.
    Podle květů:
    • Konvalinka: Má květ vzhledu klasu s typickou vůní.
    • Medvědí česnek: Má kulovitý květ, který voní po česneku.
    Podle vůně:
    • Konvalinka: Voní pouze květ.
    • Medvědí česnek: Po česneku voní celá rostlina.
    Dále:
    • Konvalinka má oddenek
    • Medvědí česnek cibulky.

     

    Jak medvědí česnek pěstovat?

     

     

    Ve stínu a vlhku Česnek medvědí je náš domácí druh vyskytující se ve světlých bukových lesích. Daří se mu ve vlhké humózní půdě, ale pokud je pravidelně zaléván, roste téměř všude. Na zahradě mu prospívá polostín pod keři nebo pod okraji živého plotu. Dobře se mu daří i na severní straně domu. I když se názory na výsadbu medvědího česneku různí, nejlepší výsledky jsou s pěstováním z cibulek vysazených na podzim. Medvědí česnek se lépe ujímá a roste, neboť využije zimní vláhu. Je to v podstatě stejné jako u pěstování klasického česneku z podzimní sadby. Ale nečekejte zázrak hned první rok. Chvíli potrvá, než se záhon promění v hustý zelený koberec, který v květnu ještě ozdobí krásné bílé květy.
    Listy medvědího česneku se sbírají jen dva měsíce, do doby než začne kvést. Období sběru začíná obvykle v druhé půli března a končí zhruba v půli května. Potom se rostlina zatáhne, a zbytek roku čeká ukrytá v zemi na další jaro.

     

Tiráž

Music Open
hudební časopis nejen o muzice


Editor:
  Fedor Skotal

Grafika: Jana Skotalová

 

Autoři:  Jiří Černý, Mirek Černý, Jaroslav Čvančara, Ivan Doležal, Svatoslav Fiala (foto), Jiří Hampl (foto), František Heřman (foto), Hanka Hosnedlová, Vít Hrabánek, Jan Krůta, Miloslav Jakub Langer, Jaroslav Samson Lenk, Jindřich Marek, Stanislav Motl, Petr Vokoun Náhlík, Míra Navara, Marty Newton, Sandy Nosek, Zdeněk Nossberger, Lucia Nováková (foto), Lilly Pavlak, Jan Plachetka, Milan B. Plch, Radovan Rakus, Jan J. Vaněk, Jerry Pupál Vecka, Ladislav Vencálek, Karel Cimbura Vidímský

 

Kontakt: musicopen@email.cz