Dnes má svátek Rostislav Zítra má svátek Marcela

Před půl stoletím vrcholil rozchod nejslavnější skupiny světa

Konec minulého roku (1970, pozn. red. Music Open) dal jasnou odpověď na otázku, která už po mnoho měsíců trápila všechny fanoušky pop-music. Jaká je budoucnost Beatles? Různé nepotvrzené zprávy naznačovaly, že legendární anglická skupina je na rozpadnutí a skutečnost, že se čtyři „brouci“ neukázali již dlouhou dobu pohromadě, tyto zvěsti podporovala.

Na Silvestra minulého roku podal Paul McCartney žalobu u londýnského soudu, ve které požádal o formální zrušení partnerství čtyř hudebníků s tím, aby se budoucí příjmy skupiny dělily rovným dílem pro všechny. Že nejde jen o malé částky, dokazuje zpráva z Londýna, jež odhaduje současné příjmy firmy Beatles and Company na 17 milionů dolarů ročně. Formální krok k rozpadu skupiny byl učiněn, a tím zřejmě končí i čtrnáctileté přátelství čtyř chlapců z Liverpoolu, kteří obrátili svět vzhůru nohama a také ke štěstí a penězům přišli.

 

Setkali se poprvé před 14 lety a do světa pop music pronikli v roce 1963. Za sedm let spolupráce natočili desítky světových hitů, kterých se podle skromného odhadu prodalo na deskách 250 milionů kusů. V roce 1963 nebral ještě nikdo kapelu s legračním jménem a podivným zástřihem vlasů vážně. Jejich vystupování a svěží neotřelé skladby získaly zakrátko publikum a beatlemánie si mohla dobýt zeměkouli. V polovině šedesátých let Beatles patřili k této planetě stejně jako generál de Gaulle, Ho Či Min nebo anglická královna. Stali se pojmem, idolem, tvořili dějiny. Málokdo ovlivnil takovým způsobem život mládeže na západní polokouli jako Beatles a jejich hudba. Založili styl, jehož důsledky můžeme sledovat dodnes.

Paul McCartney, John Lennon, Ringo Starr a George Harrison se stačili oženit, mít potomky,opět se rozvést, natočit tři filmy ( Perný den, Pomoc a Nech to být), vydělat milióny, pobavit stamilióny a také zestárnout. Je jim již přes 28 let. Ztrátili nálepku nevinných teenagerů, nechali si narůst vousy, na jejich místo se vedrali jiní, jejichž zájem o hudbu právě Beatles vyvolali. Beatles ztratili také geniálního manažera Epsteina, který zemřel již v roce 1967. Jak se s odstupem doby zdá, byl to jeden z uzlových bodů jejich kariéry. Ztrátu manažera se na čas podařilo překonat, Beatles natočili ještě řadu velmi úspěšných desek, založili i vlastní produkční společnost The Apple, nicméně byla to právě Epsteinova smrt, jež předznamenala rozpad společenství.

 

Vloni v září navštívil reportér amerického magazinu Newsweek budovu firmy Apple v londýnské Savile Row. Na budově visela černá vlajka a na otázky o budoucnosti „brouků“ odpovídali zaměstnanci firmy „ bez komentáře“. Černá vlajka věštila rozchod skupiny, která už v té době byla spíše umělým, finančními důvody udržovaným kolektivem.Každý ze čtveřice měl již tehdy, i dlouho před tím, své vlastní zájmy. Paul McCartney vydal již v květnu 1970 svou vlastní desku a žil se svou ženou a dvěma dětmi na farmě ve Skotsku. George Harrison byl v Londýně a v novém apartmá připravoval svou novou desku , John Lennon, který také tvoří nezávisle na skupině, byl s Yoko v Los Angeles. Reportéři je několikrát viděli v blízkosti jakéhosi obskurního psychologa Janowa, jehož kniha „ První výkřik „ se stala na západě Spojených států bestsellerem. Jediný, kdo se v té době ještě staral o firmu, byl Ringo Starr. Pravidelně dojížděl ve svém mercedesu do sídla Apple a řídil obchodní záležitosti skupiny. Avšak i Ringo vydal svou samostatnou desku. Vyšla v Nashvillu ve Spojených státech ve středisku country a western hudby, kde měla velký úspěch.

Snaha o osamostatnění byla zřejmá tedy u každého ze čtyř Beatles. Zdá se však, že hlavním iniciátorem rozchodu byl přece jenom Paul. Se skupinou se postupně loučili jak John, tak Ringo, tak i George. Paul, který byl experty odjakživa považován za nejlepšího hudebníka čtyřky, vydal prohlášení nezávislosti loni v dubnu. Zpočátku to nikdo nebral dost vážně, a interview s Ringo Starrem tomu nasvědčuje. Také Ringo se zpočátku domníval,že i v Paulově případě jde jen o dočasný temperamentní výbuch, který musí přijít na každého, kdo žije dlouhá léta pohromadě se stejnými lidmi. Ringo doufal, že se vše urovná, jako v případech, kdy odešel on, George či John. Nestalo se tak , a v srpnu 1970 se objevil v populárním anglickém časopise Melody Maker v rubrice Poštovní schránka i dopis od Paula, ve kterém jednoznačným „ Ne“ odpovídá na otázku, zda se Beatles dají ještě někdy dohromady. Pod jeho podpisem se objevila malá kresbička, na které Paul znázornil smějící se obličej. Byl to úsměv, jehož význam byl pochopen v plné míře až v prosinci.

 

 

Rozpad Beatles oznámil Daily Mirror na titulní straně v pátek 10.4.1970

Současně s oznámením z Londýna, že Beatles mají přestat i právně existovat , přišla zpráva ze Spojených států, která dává najevo, že se skupina nerozchází zrovna v nejlepším. John Lennon v rozhovoru s časopisem Rolling Stones, který natočil na magnetofonový pásek počátkem prosince a zveřejnil v den, kdy v Londýně Paul předstoupil před soud, říká, že to byl on, kdo první definitivně opustil skupinu. Prohlásil doslova, že stejně jako ostatní členové skupiny „měl plné zuby být stále ve stínu Paula“. Obvinil Paula Mc Cartneye, že po smrti Epsteina „ chtěl strhnout vládu nad skupinou na sebe“.

Nejzávažnější však jsou v Lennonově interview pasáže o životě Beatles v dobách jejich největší slávy. John Lennon prohlašuje, že celá skupina pořádala při zájezdech sexuální orgie a užívala těžké drogy. Lennon říká doslova „ zájezdy Beatles se podobaly Felliniho filmu Satyricon“. Sám se přiznává, že užíval léta heroin. Redaktor časopisu se Lennona zeptal, proč tyto skutečnosti neuvedl v autobiografii o Beatles, která vyšla. John se vymluvil na manželky, „ jejichž citů by se pravda velmi dotkla.“

 

Na všech výrocích Johna Lennona je nejzajímavější právě skutečnost, že veřejnost o podobných poklescích legendárních zpěváků nic nevěděla. Dojem, který Beatles dělali, byl právě opačný a často se o nich dokonce v tisku psalo, že právě jenom díky klidnému rodinnému životu se čtveřice udržela takovou dobu na vrcholu popularity. Smrt manažera skupiny Epsteina byla sice jedním signálem o tom, že ve skupině není něco v pořádku – Epstein zemřel pravděpodobně tím, že si vzal větší dávku drogy, než bylo únosné , o čemž se už před třemi roky psalo. Ale později se objevily i jiné důvody smrti, které tvrzení části tisku přehlušily ( nešťastná náhoda s léky či sebevražda).

Jedna legenda tedy končí, i když v srdcích fanoušků bude existovat i nadále. Rodí se legenda nová, podstatně odlišná od té, kterou jsme znali my a většina našich čtenářů. Při „ praní špinavého prádla“ se jistě dozvíme řadu nových skutečností. V jejich světle se pravděpodobně objeví Beatles v poněkud jiné podobě. Odhalí se pozadí výroby idolů miliónů, hvězd filmového plátna a obrázkových časopisů, jimž k prosazení nestačí jen jejich umění. Fantastická mašinerie manažerů, disc-jockeyů a novinářů určuje „ image“ – obraz hrdinů moderní doby. Idol je vyráběn pro určité vrstvy, a Beatles zpívali jak pro beatniky, tak pro britskou královnu, která jim udělila Řád Britského imperia. Ale již tehdy si v Buckinghamském paláci „ kluci z Liverpoolu“ odskočili na záchod, aby si mohli dát zakázaného šluka z marihuanové cigarety. Život a představa se, jak vidět, často liší. Hudba a skladby Beatles budou bavit dál. I když ty nejnovější budou podepsány jen jedním jménem z těch čtyř.

Aleš Benda, Mladý svět 5/1971

 

 

Poslední společné živé vystoupení Beatles

Foto týdne

Jste náš host číslo

9564894

Tiráž

Music Open
hudební časopis nejen o muzice


Editor:
  Fedor Skotal

Redakce: Marty Newton

Grafika: Jana Skotalová

 

Autoři:  Jiří Černý, Mirek Černý, Jaroslav Čvančara, Ivan Doležal, Svatoslav Fiala (foto), Jiří Hampl (foto), František Heřman (foto), Hanka Hosnedlová, Vít Hrabánek, Jan Krůta, Miloslav Jakub Langer, Jaroslav Samson Lenk, Jindřich Marek, Stanislav Motl, Petr Vokoun Náhlík, Míra Navara, Zdeněk Nossberger, Sandy Nosek,Lucia Nováková (foto), Lilly Pavlak, Jan Plachetka, Milan B. Plch, Radovan Rakus, Jan J. Vaněk, Jerry Pupál Vecka, Ladislav Vencálek, Karel Cimbura Vidímský

 

Kontakt: musicopen@email.cz