Vzkazy

  • Letokruhy se znovu posunou

    Kamarádi a kamarádky!

    Vzhledem k vývoji celosvětové problematiky okolo pandemie corona viru se vyskytla i neúprosná nutnost jednoznačného rozhodnutí o konání LETOKRUHŮ, plánovaných původně na rok 2021 a přesunutých na červen 2022.  

    Situace v celém světě se opět rapidně zhoršila, Kanadu nevyjímaje. Proto, ač neradi, jsme museli jednoznačně konstatovat, že pořádání Letokruhů v roce 2022 je nereálné, a jsme nuceni ho posunout o další rok. Paradoxně se tak interval celosvětových trampských setkání posunul na pět let, jako tomu většinou bylo mezi celosvětovými potlachy. Naším záměrem bylo zkrátit tento interval na tři roky, ale jak vidno – člověk míní a život mění.

    Budeme doufat, že se nepříznivá situace během příštího roku změní k lepšímu a my vás budeme moci v roce 2023 přivítat na Bush River.

     

    Držte nám i vám palce!

    Za STOV Fony, Kanada 

     
  • Symbolika svíček na adventním věnci

    První svíčka, kterou zapalujeme první adventní neděli je svíčkou naděje a očekávání. Často se také nazývá svíčkou proroků, kdy Izaiáš předpověděl narození Ježíše Krista.

     

    Druhá svíčka se zapaluje na bronzovou neděli. Bývá dle některých tradic označována jako svíčka betlémská, má být symbolem jesliček a je považována za svíčku lásky.

     

    Třetí svíčka na adventním věnci je jediná v jiné barvě, a to v růžové. Představuje radost a často je pojmenována jako svíčka pastýřská

     

    Čtvrtá svíčka se nazývá jako svíčka andělská a je představitelkou pokoje a míru.

     

    Pátá svíčka (u věnců s pěti svícemi) se zapaluje na Štědrý den, kdy slunce zapadne a je v bílé barvě. Symbolizuje samotného Krista.

     
  • Adventní věnec zdraví hosty

    Advent správně začíná čtvrtou neděli před Vánocemi, každý rok je tak datum jiné.

     

    Je to období plné očekávání a těšení. Věřící se těší na příchod Spasitele a ostatní na nejpříjemnější svátky v roce.

     

    Katolická církev, z jejíhož repertoáru advent pochází, mu dala základní motto i barvu. Původní barvou adventu je fialová, podle barvy kněžského roucha. Fialová však bývala v minulosti velkou vzácností, a tak ji v domácím prostředí nahradila všudypřítomná, lehce dostupná červená.

     

    Pro adventní týdny křesťané doporučují pmírný půst, protože střídmost v jídle bystří rozjímání. Také touto tradicí se ateisté mohou inspirovat: k duhu půjde zejména těm, jimž Vánoce přinášejí mnoho neodolatelných gurmánských pokušení.

     
Dnes má svátek Blanka Zítra má svátek Svatoslav

Jiří Tichota se 18.dubna s největší pravděpodobností dožije 75 let, což je jistě důvodem k připomenutí, zdaleka však ne důvodem k bilancování, výčtu čehosi, hodnocení, důvodem k halasným oslavám či pochvalnému poplácávání. Pan doktor se totiž nachází v běhu, je plný plánů, záměrů, dostavil se entuziasmus, přispěchala tvornost. Přes časté a okázalé připomínání vlastní vetchosti disponuje energií, jež je předmětem závisti širokého okolí; Jiřík ve své činorodé posedlosti nemá konkurenta. Dá se říci bohudíky. Ale já bych se rád dotknul něčeho jiného než hudby.

Toto vzdušné periodikum, na jehož stránkách se právě nalézáte, se kromě music a open kontinuálně věnuje jakési lehké koketérií s činnostmi spojenými s přírodou, trempinkem, se stálými návraty ke kořenům českého folku, trampfolku, trampcountry , a něžně se dotýká i trampské literární tvorby. Jiří - pokud vím - nikdy nebyl pravověrným trampem.

Ano, šel jednou padesát kiláčků z Prčic (-e?) do Prahy, v cíli si neopatrně na chvíli sednul, po půlhodině byl ve zcela ztuhlém stavu s pravoúhlýma nohama přáteli odnesen přímo do trabanta, šetrně odvezen domů a odtud dva další dny poponášen kam bylo zrovna třeba. Není pro něj dodnes problémem přespat pod širákem, strádat bez jídla a pití, a přitom podávat neskutečné turistické výkony. Jeho dva koníčky (-ci) - motýli a fotografování – jej surově zahánějí do situací pro gentlemana zcela nepřijatelných. Leží na břiše ve švýcarských Alpách na hraně převisu, v ruce drží síťku a oči nesledují stametrovou propast dole, ale třepotavý let malého motýlka, který není ani pěkný, ani se nedá jíst a je zajímavý jenom tím, že je takových málo. Nebo se vynoří se síťkou z nehostinného podrostu australského deštného pralesa, nahé nohy v sandálech posety pijavicemi a strážcové parku se hroutí, neboť prakticky všechno, na co v tom houští sáhnete či šlápnete, je smrtelně jedovaté. Ne pro Jiřího Tichotu. Jednou na hranicích mezi státy Pensylvánie a Ohio jsme se ocitli ve stojící koloně, šerifové hledali v každém autě uprchlého vězně a s odjištěnými puškami střežili řadu vozů, aby ani živáček neproklouzl. Živáček sice neproklouzl, ale Jiří ano; před nevěřícnými zraky mužů s kovovými hvězdami na prsou se odehrával zvláštní balet muže a žluťáska na pozadí zelených pensylvánských plání. Nakonec jej nezatkli, asi si mysleli, že uprchl odjinud než z vězení.

Když potřebujeme fotku Spirituál kvintetu v exteriéru, zažene nás Tichák většinou do krajiny vertikálně velmi členité, poskládá nás do malebné skupinky a stativ s foťákem umístí tak, aby po odpálení samospouště už nebylo v lidských silách k nám včas doběhnout. Samospoušť bzučí, Jirka běží, začíná to blikat, Jirka už leze po balvanu a má to k nám jen kousek, pak to cvakne a nás je pravidelně na fotce o jednoho míň. Nebo je ho tam přinejlepším jenom kousek, což vyjde nastejno. Večer na koncertě se ledva drží na nohou, neboť se takto fotíme často celé odpoledne.

 Ne, asi není tramp, ale přírodu zná jako málokdo. Kdyby pro nic jiného, tak kvůli krmení, co ty jeho potvory (teď mám na mysli housenky) pořád potřebujou, jsou to mršky vybíravé a chuť mají tvrdošíjně konzervativní, takže se jednou v nouzi vypravil pro jednu blbou snítku něčeho až kamsi k Innsbrucku, pět hodin jízdy tam, pět hodin zpátky, znáte druhého podobného záchranáře?

Já znám jen jeden takový exemplář, a je mu už třičtvrtě století. Tak ať to pěkně zarovnáš, chlapče, ono je totiž každého motýlka škoda.

 

Foto František Heřman

Foto týdne

Železná neděle zahájila

28. listopadu letošní advent

 

Jste náš host číslo

7625162

Melanž

  • Tři recepty na perníčky, které jsou hned měkké

    Měkké medové perníčky I

     

    Suroviny na těsto

    400 g hladké mouky,

    2 vejce,

    1 lžička jedlé sody,

    2 lžičky perníkového koření,

    140 g moučkového cukru,

    100 g Hery,

    2 lžíce medu

     

    Postup přípravy receptu

    Cukr utřeme se 2 vejci a změklým tukem na pečení, poté přidáme med a koření. Do této kašičky vmícháme mouku se sodou. Medu nedáváme víc, perníčky by byly tvrdé!

    Vypracujeme těsto a necháme 30 minut odpočinout v lednici.

    Těsto rozválíme na silnější plát a vykrajujeme libovolné tvary, které klademe na plech vyložený pečicím papírem.

    Medové perníčky pečeme ve vyhřáté troubě na 180 °C asi 8 minut.

    Měkké medové perníčky užijeme při každé příležitosti. Můžeme je péct o Vánocích, Velikonocích nebo takhle krásně zdobené třeba na Valentýna.

     

    Měkké medové perníčky II

     

    Suroviny na těsto:

    200 g máslo (může být i olej, nebo jiný tuk)

    900 g hladká mouka (dát napřed 800 g a postupně přidávat)

    4 ks vejce

    300 g moučkový cukr 250 g med teplý

    1 lžička jedlá soda

    1 balení koření do perníku

     

     Poleva:

     Rozmixujeme přesátý moučkový cukr s bílkem a přidávám šťávu s citronu. Hustota se musí vyzkoušet. Poleva by neměla ze lžičky stékat, jen mírně jakoby padat.

     

    Postup přípravy receptu

    Důkladně zpracujeme všechny ingredience a necháme odležet v chladu do příštího dne. Pokud nevydržíte, stačí nechat i 1hod.

    Potom si na vále rozválíme placku silnou asi 2-3mm a vykrájíme tvary, které klademe na pomoučený plech, nebo na plech s pečícím papírem.

    Pečeme při 200C/7-10min, potíráme rozšlehaným vejcem.

     

    Měkké medové perníčky III


    Suroviny na těsto

    50 g másla

    650 g hladké mouky

    6-7  lžic mléka 

    250 g moučkového cukru

    4 ks žloutků

    150 g medu

    2 lžičky perníkové koření

    2 lžičky jedlé sody

    1 žloutek na potření těsta

     

    Poleva

    170 g moučkového cukru

    1 bílek

    pár kapek citrónové šťávy

     

    Postup přípravy receptu

    Do mísy dáme mouku, cukr, sodu, a perníkové koření. Vše promícháme, přidáme máslo, žloutky, med a mléko a vypracujeme těsto. Nemusíme ho dávat do chladna rozležet, můžeme ho hned vyválet na asi 0,5 cm tlustý plát a vykrajovat nejrůznější tvary. Pečeme na 170 °C asi 10 minut.

    Upečené perníčky hned potřeme žloutkem. Zdobíme bílkovou polevou.

    Perníčky se dají konzumovat hned po upečení, aniž by se musely nechat 14 dní rozležet.

Tiráž

Music Open
hudební časopis nejen o muzice


Editor:
  Fedor Skotal

Grafika: Jana Skotalová

 

Autoři:  Jiří Černý, Mirek Černý, Jaroslav Čvančara, Ivan Doležal, Svatoslav Fiala (foto), Jiří Hampl (foto), František Heřman (foto), Hanka Hosnedlová, Vít Hrabánek, Jan Krůta, Miloslav Jakub Langer, Jaroslav Samson Lenk, Jindřich Marek, Stanislav Motl, Petr Vokoun Náhlík, Míra Navara, Marty Newton, Sandy Nosek, Zdeněk Nossberger, Lucia Nováková (foto), Lilly Pavlak, Jan Plachetka, Milan B. Plch, Radovan Rakus, Jan J. Vaněk, Jerry Pupál Vecka, Ladislav Vencálek, Karel Cimbura Vidímský

 

Kontakt: musicopen@email.cz