Vzkazy

  • Letokruhy se znovu posunou

    Kamarádi a kamarádky!

    Vzhledem k vývoji celosvětové problematiky okolo pandemie corona viru se vyskytla i neúprosná nutnost jednoznačného rozhodnutí o konání LETOKRUHŮ, plánovaných původně na rok 2021 a přesunutých na červen 2022.  

    Situace v celém světě se opět rapidně zhoršila, Kanadu nevyjímaje. Proto, ač neradi, jsme museli jednoznačně konstatovat, že pořádání Letokruhů v roce 2022 je nereálné, a jsme nuceni ho posunout o další rok. Paradoxně se tak interval celosvětových trampských setkání posunul na pět let, jako tomu většinou bylo mezi celosvětovými potlachy. Naším záměrem bylo zkrátit tento interval na tři roky, ale jak vidno – člověk míní a život mění.

    Budeme doufat, že se nepříznivá situace během příštího roku změní k lepšímu a my vás budeme moci v roce 2023 přivítat na Bush River.

     

    Držte nám i vám palce!

    Za STOV Fony, Kanada 

     
  • Symbolika svíček na adventním věnci

    První svíčka, kterou zapalujeme první adventní neděli je svíčkou naděje a očekávání. Často se také nazývá svíčkou proroků, kdy Izaiáš předpověděl narození Ježíše Krista.

     

    Druhá svíčka se zapaluje na bronzovou neděli. Bývá dle některých tradic označována jako svíčka betlémská, má být symbolem jesliček a je považována za svíčku lásky.

     

    Třetí svíčka na adventním věnci je jediná v jiné barvě, a to v růžové. Představuje radost a často je pojmenována jako svíčka pastýřská

     

    Čtvrtá svíčka se nazývá jako svíčka andělská a je představitelkou pokoje a míru.

     

    Pátá svíčka (u věnců s pěti svícemi) se zapaluje na Štědrý den, kdy slunce zapadne a je v bílé barvě. Symbolizuje samotného Krista.

     
  • Adventní věnec zdraví hosty

    Advent správně začíná čtvrtou neděli před Vánocemi, každý rok je tak datum jiné.

     

    Je to období plné očekávání a těšení. Věřící se těší na příchod Spasitele a ostatní na nejpříjemnější svátky v roce.

     

    Katolická církev, z jejíhož repertoáru advent pochází, mu dala základní motto i barvu. Původní barvou adventu je fialová, podle barvy kněžského roucha. Fialová však bývala v minulosti velkou vzácností, a tak ji v domácím prostředí nahradila všudypřítomná, lehce dostupná červená.

     

    Pro adventní týdny křesťané doporučují pmírný půst, protože střídmost v jídle bystří rozjímání. Také touto tradicí se ateisté mohou inspirovat: k duhu půjde zejména těm, jimž Vánoce přinášejí mnoho neodolatelných gurmánských pokušení.

     
Dnes má svátek Blanka Zítra má svátek Svatoslav


Ponorkové nemoci dávají někteří hudební publicisté vinu za rozhodnutí Pavla Žalmana Lohonky změnit svou dosavadní základní hudební formaci „A spol“. Po čtrnácti letech by to bylo nesporně i pochopitelné a akceptovatelné. On sám komentoval své radikální rozhodnutí slovy, že k takovému kroku musí mít člověk deset pádných důvodů, a ty že skutečně měl.

Na sklonku loňského roku, dva dny před Silvestrem, se totiž rozhodl rozvázat smlouvu se zpěvačkou  Jindřiškou Brožovou, začátkem letošního roku odešel i její muž Honza Brož. Nejspíš to pro ně není žádná velká existenční rána, protože už řadu let paralelně se Spolem fungovala na koncertních pódiích i jejich rodinná sestava pod názvem Devítka, která má již svůj okruh fanoušků a které se teď budou moci věnovat daleko intenzivněji.

V nové Žalmanově formaci nahradili Honzu a Jindřišku kytarista Pavel Malina a Míša Hálková (Krmíčková), která se Žalmanem již kdysi, v polovině 90.let, zhruba tři roky už zpívala. Mimo jiné se Míša dala dohromady rovněž s před časem obnovenou skupinou Sem Tam. Ani Pavel není žádný muzikantský zajíc, má za sebou působení například s Věrou Martinovou, Pavlem Bobkem, také s Pavlínou Jíšovou nebo s Robertem Křesťanem. Oba pak přijali Žalmanovu nabídku s nadšením. Podle Pavlíny Jíšové je Pavel nejen skvělý instrumentalista, ale i vokalista, takže obavy některých hudebních teoretiků, že bude nové sestavě chybět poslechově jedinečný trojhlas, jsou nejspíš zbytečné. I když Pavel Malina není zrovna sólista.

Některé příznivce populární Žalmanovy skupiny tato změna rozladila a rozhořčila – zaběhnuté koleje brali jako ideální možnou verzi a odmítají uvažovat nejen o důvodech, ale i o změnách jako takových. Jiní berou střídání muzikantů jako osvěžení a možnost nabrat nový vítr do plachet. Už třeba při listopadovém narozeninovém Žalmanově koncertu v rodných Českých Budějovicích mnozí velice příznivě hodnotili neformální Míšino vystoupení s kapelou, které nesporně poslechově zapůsobilo pozitivně.

Ovšem ani pro Žalmana samotného nebylo toto  rozhodnutí určitě jednoduché. Znám ho jako velice citlivého člověka a dovedu si představit, jak asi vše v soukromí pak prožíval. Věděl dobře, jak takové rozchody bolí, ať už se jednalo v minulosti o odchod Pavlíny Jíšové a Tondy Hlaváče před více než dvěma desítkami let, nebo o rozhodnutí Pavlíny před pár roky ukončit působení v druhé doprovodné Žalmanově formaci A hosté, která fungovala souběžně se Spolem.

„Přemýšlel jsem o tom již nějakou dobu a pořád jsem se k tomu nemohl odhodlat. Bylo jasné nejen mně, že bude třeba oddělit obě souběžně běžící formace – Spol a Devítku, abychom kopali každý sám za sebe. Myslím, že tahle změna bude mít dobrý dopad na obě uskupení a až se usadí emoce a pročistí se vzduch, bude to jasné na obě strany,“ komentuje Žalman své rozhodnutí.

Možná, že k Žalmanově radikálnímu kroku přispěl i jeho postupně naplňovaný návrat ke kořenům. Možná, že cítil potřebu něčeho nového, i když dobře ví, jak konzervativní publikum nerado takové změny přijímá. Přesto se rozhodl riskovat a pokusit se o nový vítr do plachet, bez ohledu na to, bude-li zpočátku příznivý, či nikoliv. Ovšem v každém případě je jasné, a to kvituji s uznáním i povděkem, že nehodlá pověsit své aktivní muzikantství na hřebík a že hledá stále nové cesty k tomu, aby posluchačsky nesklouzl jen do vzpomínkové nostalgie na to, co bylo... Byť to bylo super a staré „žalmanovky“ se pomalu staly již klasikou. Znovu a znovu pokouší tvůrčí Múzu, někdy více, někdy méně úspěšně, ale nevzdává to, nechce přešlapovat na místě.

Letos oslaví Žalman s aktuální formací A spol již třicet let působení, i když se sestavy pod stejným názvem měnily. V roce 1982 s ním kromě Pavlíny a Tondy začínal také Jarda Matějů a Vojta Zícha. První velká změna nastala pak již v roce 1990. Post zpěvačky potom na čas obsadila Lenka Slabá, tu v polovině 90.let nahradila právě zmiňovaná Míša Krmíčková-Hálková. Druhá radikální obměna spadá do roku 1997, kdy začal Žalman vystupovat s Jindřiškou a Honzou Brožovými, kteří tehdy ještě nebyli manžely. Sestavu doplnil baskytarista Petr Novotný. Ten se také začlenil i do Žalmanovy paralelní formace A hosté, se kterou začal Žalman již před pár roky vystupovat zejména na jihu a kterou tvořil Tonda Hlaváč a Pavlína Jíšová, již poté nahradila Šárka Benetková.


Žalman a hosté dnes: zleva Tonda Hlaváč, Šárka Benetková, Žalman, Petr Novotný

A Pavlína Jíšová, která může záležitost zasvěceně posoudit říká: „Žalman se na folkové scéně pohybuje již dostatečně dlouho, aby dokázal situaci fundovaně posoudit a pokud vím, tak při výběru svých kolegů do kapely nikdy nesáhl vedle. Pavel Malina je výborný kytarista i vokalista, který může přispět k tomu, aby se Žalmanův repertoár nejen udržel v dané úrovni, ale dát mu třeba i nový rozměr. Stejně jako Míša Krmíčková-Hálková, která je skvělou a osvědčenou sólistkou. Já téhle nové sestavě držím palce a přeji jim, aby jim to klapalo. I u posluchačů.“

Mnohé kapely prodělávají personální změny celkem hladce a bez nějakých velkých bouří. Nedávné Žalmanovo rozhodnutí však vzbudilo nečekanou vlnu vzedmutých emocí, snad díky tomu, že poslední A spol byl považován po čtrnácti letech hraní za stálici a lidi nemají rádi změny, které nabourávají jejich poklid a plynulý běh věcí. Ovšem taky nikdy předtím nebyla taková široká možnost veřejné názorové prezentace, jakou nyní poskytuje internet a web. Možná, že z toho důvodu ubudou novému Žalmanovu uskupení někteří ortodoxně uminutí příznivci, ale věřím, že v průběhu času přibudou zase noví. Ostatně, počkejme si na avizované premiérové vystoupení nové formace, které se má uskutečnit v Písku, a to 25.dubna. Pak uvidíme – nebo spíš uslyšíme...


Pavel Žalman Lohonka, Jaroslav  Matějů, Vojta Zícha, Michaela Hálková (Krmíčková)

Foto týdne

Železná neděle zahájila

28. listopadu letošní advent

 

Jste náš host číslo

7625262

Melanž

  • Tři recepty na perníčky, které jsou hned měkké

    Měkké medové perníčky I

     

    Suroviny na těsto

    400 g hladké mouky,

    2 vejce,

    1 lžička jedlé sody,

    2 lžičky perníkového koření,

    140 g moučkového cukru,

    100 g Hery,

    2 lžíce medu

     

    Postup přípravy receptu

    Cukr utřeme se 2 vejci a změklým tukem na pečení, poté přidáme med a koření. Do této kašičky vmícháme mouku se sodou. Medu nedáváme víc, perníčky by byly tvrdé!

    Vypracujeme těsto a necháme 30 minut odpočinout v lednici.

    Těsto rozválíme na silnější plát a vykrajujeme libovolné tvary, které klademe na plech vyložený pečicím papírem.

    Medové perníčky pečeme ve vyhřáté troubě na 180 °C asi 8 minut.

    Měkké medové perníčky užijeme při každé příležitosti. Můžeme je péct o Vánocích, Velikonocích nebo takhle krásně zdobené třeba na Valentýna.

     

    Měkké medové perníčky II

     

    Suroviny na těsto:

    200 g máslo (může být i olej, nebo jiný tuk)

    900 g hladká mouka (dát napřed 800 g a postupně přidávat)

    4 ks vejce

    300 g moučkový cukr 250 g med teplý

    1 lžička jedlá soda

    1 balení koření do perníku

     

     Poleva:

     Rozmixujeme přesátý moučkový cukr s bílkem a přidávám šťávu s citronu. Hustota se musí vyzkoušet. Poleva by neměla ze lžičky stékat, jen mírně jakoby padat.

     

    Postup přípravy receptu

    Důkladně zpracujeme všechny ingredience a necháme odležet v chladu do příštího dne. Pokud nevydržíte, stačí nechat i 1hod.

    Potom si na vále rozválíme placku silnou asi 2-3mm a vykrájíme tvary, které klademe na pomoučený plech, nebo na plech s pečícím papírem.

    Pečeme při 200C/7-10min, potíráme rozšlehaným vejcem.

     

    Měkké medové perníčky III


    Suroviny na těsto

    50 g másla

    650 g hladké mouky

    6-7  lžic mléka 

    250 g moučkového cukru

    4 ks žloutků

    150 g medu

    2 lžičky perníkové koření

    2 lžičky jedlé sody

    1 žloutek na potření těsta

     

    Poleva

    170 g moučkového cukru

    1 bílek

    pár kapek citrónové šťávy

     

    Postup přípravy receptu

    Do mísy dáme mouku, cukr, sodu, a perníkové koření. Vše promícháme, přidáme máslo, žloutky, med a mléko a vypracujeme těsto. Nemusíme ho dávat do chladna rozležet, můžeme ho hned vyválet na asi 0,5 cm tlustý plát a vykrajovat nejrůznější tvary. Pečeme na 170 °C asi 10 minut.

    Upečené perníčky hned potřeme žloutkem. Zdobíme bílkovou polevou.

    Perníčky se dají konzumovat hned po upečení, aniž by se musely nechat 14 dní rozležet.

Tiráž

Music Open
hudební časopis nejen o muzice


Editor:
  Fedor Skotal

Grafika: Jana Skotalová

 

Autoři:  Jiří Černý, Mirek Černý, Jaroslav Čvančara, Ivan Doležal, Svatoslav Fiala (foto), Jiří Hampl (foto), František Heřman (foto), Hanka Hosnedlová, Vít Hrabánek, Jan Krůta, Miloslav Jakub Langer, Jaroslav Samson Lenk, Jindřich Marek, Stanislav Motl, Petr Vokoun Náhlík, Míra Navara, Marty Newton, Sandy Nosek, Zdeněk Nossberger, Lucia Nováková (foto), Lilly Pavlak, Jan Plachetka, Milan B. Plch, Radovan Rakus, Jan J. Vaněk, Jerry Pupál Vecka, Ladislav Vencálek, Karel Cimbura Vidímský

 

Kontakt: musicopen@email.cz