Vzkazy

  • Tramping stále žije – důkazy v Jílovém u Prahy

    Jedna z expozic Regionálního muzea v Jílovém u Prahy činí místo neopakovatelným, unikátním. Nese název Tramping stále žije!, s podtitulkem …nejen v dolním Posázaví“. Jílové u Prahy je bránou do dolního Posázaví a dolní Posázaví je jednou z  kolébek tohoto ryze českého romantického fenoménu. Není tudíž náhodou, že muzeum se tomuto společenskému jevu věnuje a stalo se tak zcela ojedinělým turistickým cílem. Návštěvníci tu nahlédnou do historie i současnosti např. na „verandě stylového srubu s vyhlídkou na Vltavu“, mohou zalistovat trampskými časopisy, nahlédnout do interiéru trampské chaty, či na interaktivní mapě objevovat polohu trampských osad po celém Česku. Muzeu se podařilo shromáždit autentické předměty z pozůstalostí např. po známém trampském bardu Tony Linhartovi (bývalý lídr kapely Pacifik), prvorepublikovém tuláku a spisovateli Gézovi Včeličkovi, autorovi trampských šlágrů Jarkovi Mottlovi, ale i množství osadních vlajek, pamětních „placek“, „camrátek“, fotografií, výstřižků z dobového tisku, úředních listin, sportovních trofejí ze soutěží na trampských osadách, atd.

    Celý článek...  
  • Babické písničky 2023

    Přijměte srdečné pozvání do restaurace v Babicích u Rosic, kde se v místním sále za účasti milých hostů v sobotu 1. dubna 2023 od 17,55 hodin uskuteční 53. ročník Babických písniček

    Celý článek...  
  • Letokruhy aneb poselství Wabiho Ryvoly

    Kamarádi a kamarádky, přijďte v pátek 31. 3. 2023 na Musilku v Brně- Husovicích. Od 19 hodin si zde v podání mnoha hostů můžete poslechnout písně trampského barda v pořadu Letokruhy aneb poselství Wabiho Ryvoly

    Celý článek...  
Dnes má svátek Dita Zítra má svátek Soňa
miroslav kemel 014

Někdy trochu hořkým, protože jeho kresby jsou obrazem naší každodennosti, někdy jsou aktualitou (jen pro ten dnešní den…), někdy trvalkou, která vzdoruje času. Mluvím tu o Mirkovi Kemelovi, který právě vystavuje v Ratajích, ve Čtrnáctce. Výstavy kresleného humoru v tomto penzionu už patří ke každé letní sezóně. A Ota Kmínek si vybírá dobře. I já jsem tu už vystavoval (sic!).

Ale na mojí vernisáži hrály čtyři dívky na hoboje, zatímco Kemel si vystačil sám. Tudíž je jedinečný nejen jako karikaturista, ale i jako písničkář s velice vydařenými texty doprovázenými na akordeon. V Galerii 14 se prezentoval právě těmi kresbami s pointou, která přetrvala v čase.




Zleva Miroslav Kemel, uvádějící Josef Kobra Kučera, pořádající Ota Kmínek


Když jsem mu kurátoroval v roce 1996 výstavu v Edenu, napsal jsem do katalogu: „Encyklopedický rozsah témat, která zpracovává, je obdivuhodný. Vezmeme-li v úvahu, že musí ke každému problému zaujmout nějaký postoj, podívat se na něj s nadhledem a najít jeho humornou interpretaci, je každodenní kronika našeho času, kterou kreslí, obdivuhodná.“

První samostatnou výstavu měl v roce 1994 v SALONU v Malostranské besedě. To už byl karikaturistou deníku Lidové noviny (1991-99). Od roku 1999 do roku 2003 kreslil pro Hospodářské noviny a od roku 2004 je kreslířem Mladé fronty DNES. Výčet samostatných výstav by byl značný, společných ještě značnější a publikace by taky vydaly na celý sloupec.

Každý seriozní deník ve světě má svého karikaturistu, ale my jsme přece jenom jedineční. Všude vypadá každodenní vtip tak, že v obrázku jsou dvě či tři textové bubliny a pod kresbou je několikařádkové vysvětlení, aby ti idioti čtenáři pochopili o co jde. Naši kreslíři počítají s tím, že každý, kdo umí číst má i smysl pro humor a orientuje se v čase a prostoru. Tedy většinou. Aby mohl autor splnit náročný požadavek (kresby i pointy) musí být jedinečný. Do nedávna jsme měli takové autory tři. Po odchodu Vladimíra Jiránka už máme jen dva. Renčína a Kemela. Při čemž Kemel je i karikaturistou portrétním. A dokáže podobu kreslené osoby vtělit do svého výtvarného rukopisu tak, jako to uměl Jiránek. Vladimírovi se jeden čas podobal, ale v krátké době se stal výtvarně samostatným.

Nu, a jeho další předností je, že kdyby ho některý z politiků zažaloval, může říct: „Já nic, já muzikant“. A tak se vždy těším na jeho FÓR i na jeho koncert.

Foto: Otýlie Diatková
Kresby Miroslav Kemel

 

Foto týdne

Jste náš host číslo

8798390

Melanž

  • Rodina Čvančarova, sto let součást českého filmu

    Přijměte srdečné pozvání na zajímavou filmovou projekci dokumentárního filmu absolventů písecké Filmové akademie Miroslava Ondříčka Petry Stráníkové a Daniela Drábka.

    Film pojednává o žižkovské rodině Čvančarových, zapsané do dějin české kinematografie od počátku minulého století, až po současnost. Bratři Miroslav a Jaroslav Čvančarovi a zástupce nové generace Jiří Čvančara, provedou unikátními archivními materiály z doby prvorepublikových i protektorátních biografů. Bratři dodnes žijí na stejném místě, kde měla počátky i jejich rodinná filmařská kolébka.

    Těšíme se na vás ve čtvrtek 30. 3. 2023 od 18.00 hodin v Infocentru MČ Prahy 3, Milešovská 846, Praha 3 - Vinohrady.

    Celý článek...  
  • Klepač - malá retro vzpomínka z Ostravska

    Pamatujete ještě, jak na každém sidlišťu byly klepače?  To bylo, užasne zařizeni, na kerem se dalo blbnut cele dni. Klepač byl našim fejsbučkem aji mobilem dohromady. Jak bylo cosik třeba  komunykovat, šlo se na klepač. Kdo by tenkrat tušil, že za čtvrt stoleti  budu mět problem najit nejen klepač, ale dokonce aji jeho fotku!

    Kdo by to tušil, že barva na tych nadhernych kladinách  obsahovala  polychromovane bifenyly či jakesik jiné sajrajty… No a co? Koho zajimaly take cypoviny?  Však aj moja dřevěna postýlka, ve které sem jako maly synek v době ruske okupace chrapal, byla natřena barvu, kera obsahovala olovo. A jak se to fajně lizalo! Proto možna mam železne zdravi.

    Dom zme chodili včas, ani nevim, jak zme to zvladli. Kolemjduci vždycky oznamili spravny čas. Žadne mobily nebyly, takže co se dohodlo na klepaču, to muselo platit. Nebyl žadny fejsbuček, počitače, internet. Kdo se připozdil při hrani sofistykovanych her - třeba hazani nožem od frňaka tak, aby se zapichnul do země - byl ztraceny.

    Když  sem byl na zahradě, chlastal sem vodu z hadice. A když zme byli s  partyju u splavu na Opavici, chlastali zme vodu přimo a dupu utirali lopuchama s  kopřivu. Ale či by mě napadlo, že se najdu taci mamlasi, keři si budu  kupovat obyčejnu vodu schovanu do plastycke flašky plne  optymineralu?

    Celý článek...

Tiráž

Music Open
hudební časopis nejen o muzice


Editor:
  Fedor Skotal

Redakce: Marty Newton

Grafika: Jana Skotalová

 

Autoři:  Jiří Černý, Mirek Černý, Jaroslav Čvančara, Ivan Doležal, Svatoslav Fiala (foto), Jiří Hampl (foto), František Heřman (foto), Hanka Hosnedlová, Vít Hrabánek, Jan Krůta, Miloslav Jakub Langer, Jaroslav Samson Lenk, Jindřich Marek, Stanislav Motl, Petr Vokoun Náhlík, Míra Navara, Zdeněk Nossberger, Sandy Nosek,Lucia Nováková (foto), Lilly Pavlak, Jan Plachetka, Milan B. Plch, Radovan Rakus, Jan J. Vaněk, Jerry Pupál Vecka, Ladislav Vencálek, Karel Cimbura Vidímský

 

Kontakt: musicopen@email.cz