Vzkazy

  • Letokruhy se znovu posunou

    Kamarádi a kamarádky!

    Vzhledem k vývoji celosvětové problematiky okolo pandemie corona viru se vyskytla i neúprosná nutnost jednoznačného rozhodnutí o konání LETOKRUHŮ, plánovaných původně na rok 2021 a přesunutých na červen 2022.  

    Situace v celém světě se opět rapidně zhoršila, Kanadu nevyjímaje. Proto, ač neradi, jsme museli jednoznačně konstatovat, že pořádání Letokruhů v roce 2022 je nereálné, a jsme nuceni ho posunout o další rok. Paradoxně se tak interval celosvětových trampských setkání posunul na pět let, jako tomu většinou bylo mezi celosvětovými potlachy. Naším záměrem bylo zkrátit tento interval na tři roky, ale jak vidno – člověk míní a život mění.

    Budeme doufat, že se nepříznivá situace během příštího roku změní k lepšímu a my vás budeme moci v roce 2023 přivítat na Bush River.

     

    Držte nám i vám palce!

    Za STOV Fony, Kanada 

     
  • Symbolika svíček na adventním věnci

    První svíčka, kterou zapalujeme první adventní neděli je svíčkou naděje a očekávání. Často se také nazývá svíčkou proroků, kdy Izaiáš předpověděl narození Ježíše Krista.

     

    Druhá svíčka se zapaluje na bronzovou neděli. Bývá dle některých tradic označována jako svíčka betlémská, má být symbolem jesliček a je považována za svíčku lásky.

     

    Třetí svíčka na adventním věnci je jediná v jiné barvě, a to v růžové. Představuje radost a často je pojmenována jako svíčka pastýřská

     

    Čtvrtá svíčka se nazývá jako svíčka andělská a je představitelkou pokoje a míru.

     

    Pátá svíčka (u věnců s pěti svícemi) se zapaluje na Štědrý den, kdy slunce zapadne a je v bílé barvě. Symbolizuje samotného Krista.

     
  • Adventní věnec zdraví hosty

    Advent správně začíná čtvrtou neděli před Vánocemi, každý rok je tak datum jiné.

     

    Je to období plné očekávání a těšení. Věřící se těší na příchod Spasitele a ostatní na nejpříjemnější svátky v roce.

     

    Katolická církev, z jejíhož repertoáru advent pochází, mu dala základní motto i barvu. Původní barvou adventu je fialová, podle barvy kněžského roucha. Fialová však bývala v minulosti velkou vzácností, a tak ji v domácím prostředí nahradila všudypřítomná, lehce dostupná červená.

     

    Pro adventní týdny křesťané doporučují pmírný půst, protože střídmost v jídle bystří rozjímání. Také touto tradicí se ateisté mohou inspirovat: k duhu půjde zejména těm, jimž Vánoce přinášejí mnoho neodolatelných gurmánských pokušení.

     
Dnes má svátek Blanka Zítra má svátek Svatoslav

Karel Gott, rekordman mezi vítězi Slavíků. Získal jich čtyřicet dva

Zamyšlení nad vývojem české hudební scény v uplynulých šedesáti letech, zvláště pak nad soutěží o slavíky Zlaté i České

Anketa Zlatý slavík napadla tehdejšího redaktora týdeníku Mladý svět Ladislava Smoljaka, a možná mu to pošeptal sám Jára Cimrman. Nápad to byl původně hravý, hlasování se v prvním ročníku 1962 zúčastnilo na 770 čtenářů, a na prvních místech se umístili Waldemar Matuška, Yvetta Simonová a Eva Pilarová. Karel Gott nebyl v první desítce, ale další ročník už vyhrál.

Z té hravé myšlenky se ale velmi rychle stávala významná a prestižní záležitost. Hudební byznys u nás byl deformován dobou, ale pořád to byl byznys. Tvrdý byznys, ochotný likvidovat soupeře, maně vzpomínám na nádherný tenor Pavla Bartoně. Umělci z popředí Slavíka byli na zdejším malém tržišti na výsluní, zajímali se o ně pořadatelé, hudební (i knižní) vydavatelství, a především diváci. Zlatému slavíkovi se vyplatilo vydat LP desku, která pak zněla v určitém nedostatku jiného hudebního materiálu a s kvótami na zahraniční písničky z Čs. rozhlasu i Čs. televize. Voliči Pirátů, jiná elektronické média u nás tehdy opravdu nebyla. Na tyto interprety pak chodili diváci a ve Zlatém slavíku pro ně hlasovali.

Působily zde mocné hudební stáje s politicky přikrytými zády – a vedle těch velkých i menších šíbrů také manažeři populárních umělců, přestože tato kategorie oficiálně neexistovala. Ty ostatní zastupovaly vcelku lhostejné krajské umělecké agentury. Talent příliš neznamenal, a je to tak dodnes.

Zlatý slavík byla soutěž korespondenční, tedy ovlivnitelná počtem zaslaným kuponů z Mladého světa, Mladé fronty a slovenské Smeny. Všichni v branži věděli, že je třeba si posílat hlasy. Dělaly to jejich stáje, fankluby, ale i umělci sami. Statečně se mi v té době k tomu přiznal třeba Petr Ulrych. „Dělají to všichni. Tak co mi zbývá?“.  Byli jsme přátelé, věděl, že mi to může říct. V podzemí pražské Lucerny mě na toto téma vykřičela právě ověnčená Zlatá slavice. Křičela nahlas a rozhlížela se, kdo všechno se dívá. 

Věděli to všichni. Věděli to i pořadatelé ankety, redakce Mladého světa. A vím, že je to štvalo.

Nicméně Zlatý slavík byla současně soutěž respektovaná, potřebná, oblíbená. Neměli bychom tak úplně odsuzovat soutěž, měli bychom odsoudit dobu. Stojím za Zlatým slavíkem, stejně jako stojím za Bratislavskou lyrou, malým slovenským oknem do světa.

Se zánikem skvělého Mladého světa zanikla začátkem devadesátých let i soutěž o Zlatého slavíka. Nahrazena byla Českým slavíkem, vychladlým odvarem původního vzoru. Nová soutěž byla poznamenána nezkušeností, ztrátou kontinuity, buranstvím podnikatelského baroka a bílých ponožek v černých mokasínech. Vzpomínáte? Taky jste tak chodili? Citelným vlivem hudebních agentur. Nehybností české hudební scény, ba dokonce restartem normalizačních hvězd..

Tento příběh opravdu nenapsal Jára Cimrman, konzultoval jsem to i s prof. Fiedlerem, cimrmanologem z Vídně. Napsala ho nevyvinutá doba. Sledujete aspoň trochu naši politickou scénu? Tak co byste chtěli po scéně hudební?                                       (pokračování)

Foto týdne

Železná neděle zahájila

28. listopadu letošní advent

 

Jste náš host číslo

7625230

Melanž

  • Tři recepty na perníčky, které jsou hned měkké

    Měkké medové perníčky I

     

    Suroviny na těsto

    400 g hladké mouky,

    2 vejce,

    1 lžička jedlé sody,

    2 lžičky perníkového koření,

    140 g moučkového cukru,

    100 g Hery,

    2 lžíce medu

     

    Postup přípravy receptu

    Cukr utřeme se 2 vejci a změklým tukem na pečení, poté přidáme med a koření. Do této kašičky vmícháme mouku se sodou. Medu nedáváme víc, perníčky by byly tvrdé!

    Vypracujeme těsto a necháme 30 minut odpočinout v lednici.

    Těsto rozválíme na silnější plát a vykrajujeme libovolné tvary, které klademe na plech vyložený pečicím papírem.

    Medové perníčky pečeme ve vyhřáté troubě na 180 °C asi 8 minut.

    Měkké medové perníčky užijeme při každé příležitosti. Můžeme je péct o Vánocích, Velikonocích nebo takhle krásně zdobené třeba na Valentýna.

     

    Měkké medové perníčky II

     

    Suroviny na těsto:

    200 g máslo (může být i olej, nebo jiný tuk)

    900 g hladká mouka (dát napřed 800 g a postupně přidávat)

    4 ks vejce

    300 g moučkový cukr 250 g med teplý

    1 lžička jedlá soda

    1 balení koření do perníku

     

     Poleva:

     Rozmixujeme přesátý moučkový cukr s bílkem a přidávám šťávu s citronu. Hustota se musí vyzkoušet. Poleva by neměla ze lžičky stékat, jen mírně jakoby padat.

     

    Postup přípravy receptu

    Důkladně zpracujeme všechny ingredience a necháme odležet v chladu do příštího dne. Pokud nevydržíte, stačí nechat i 1hod.

    Potom si na vále rozválíme placku silnou asi 2-3mm a vykrájíme tvary, které klademe na pomoučený plech, nebo na plech s pečícím papírem.

    Pečeme při 200C/7-10min, potíráme rozšlehaným vejcem.

     

    Měkké medové perníčky III


    Suroviny na těsto

    50 g másla

    650 g hladké mouky

    6-7  lžic mléka 

    250 g moučkového cukru

    4 ks žloutků

    150 g medu

    2 lžičky perníkové koření

    2 lžičky jedlé sody

    1 žloutek na potření těsta

     

    Poleva

    170 g moučkového cukru

    1 bílek

    pár kapek citrónové šťávy

     

    Postup přípravy receptu

    Do mísy dáme mouku, cukr, sodu, a perníkové koření. Vše promícháme, přidáme máslo, žloutky, med a mléko a vypracujeme těsto. Nemusíme ho dávat do chladna rozležet, můžeme ho hned vyválet na asi 0,5 cm tlustý plát a vykrajovat nejrůznější tvary. Pečeme na 170 °C asi 10 minut.

    Upečené perníčky hned potřeme žloutkem. Zdobíme bílkovou polevou.

    Perníčky se dají konzumovat hned po upečení, aniž by se musely nechat 14 dní rozležet.

Tiráž

Music Open
hudební časopis nejen o muzice


Editor:
  Fedor Skotal

Grafika: Jana Skotalová

 

Autoři:  Jiří Černý, Mirek Černý, Jaroslav Čvančara, Ivan Doležal, Svatoslav Fiala (foto), Jiří Hampl (foto), František Heřman (foto), Hanka Hosnedlová, Vít Hrabánek, Jan Krůta, Miloslav Jakub Langer, Jaroslav Samson Lenk, Jindřich Marek, Stanislav Motl, Petr Vokoun Náhlík, Míra Navara, Marty Newton, Sandy Nosek, Zdeněk Nossberger, Lucia Nováková (foto), Lilly Pavlak, Jan Plachetka, Milan B. Plch, Radovan Rakus, Jan J. Vaněk, Jerry Pupál Vecka, Ladislav Vencálek, Karel Cimbura Vidímský

 

Kontakt: musicopen@email.cz