George  Smith Patton na snímku z roku 1943

Americká armáda na svém vítězném tažení Evropou ke konci roku 1944 potřebovala mapy. Protože se armáda dostávala na území, kde ještě nikdy nebyla, musely se mapy ukořistit.  Když 11. dubna 1945 dobyli Lipsko, podařilo se jim získat velké množství německých i protektorátních map, které se zde ve velkém nákladu tiskly.

Na některé z nich si po poradě se sovětskými armádními zástupci generál Eisenhower narýsoval čáru, která znamenala demarkační linii mezi americkými a sovětskými vojsky na našem území. Mapy byly pak rozdány důstojníkům ve štábech 5.divize V. sboru ze západu a 2.divize XII. sboru, které operovaly na jižním směru našich hranic pod velením generálporučíka George S.Pattona.

Linie je na mapě zvýrazněna přesně a rovně, i když tomu pak ve skutečnosti nebylo. US Army, která jako první překročila naše západní hranice, musela v nastalé situaci, často v bitvě s německými vojáky, demarkační čáru překračovat. Armáda se vydala na cestu po silnici, nebo cestě a před sebou měla v několika jeepech průzkumný oddíl. Když se dostal do palby, zastavil a rádiem přivolal posily. Vojáci rozvinuli rojnici, tanky spustily palbu a Němci buď padli, nebo se rozutekli. Několikrát američtí vojáci osvobodili nějaké menší město nebo vesnici, a když tam za pár dní pak přišli sovětští vojáci, Američané se stáhli. Tehdy se to nebralo nijak vážně, Rusové a Američané byli ještě spojenci a ne nepřátelé, dokázali se domluvit.

A jsme zpátky u mapy, na kterou se díváte. Je určená pro generála Pattona, jenž podle ní  osvobozoval naše města a vesnice, a na mapě měl vyznačeno, kam až může. Nikdy se nesmířil s tím, že dál nemohl, až se několikrát „otřel“ o své nadřízené, včetně vrchního velitele generála Eisenhowera, že svou měkkostí a ústupností znemožnili americkým vojskům dobýt Berlín, nebo alespoň osvobodit Prahu. Neobsazení Prahy západními spojenci se stalo jedním z velkých strategických pochybení. Ten, kdo by Prahu obsadil, by měl větší vliv na poválečný osud Československa.

Generál Patton vyslal k osvobození Československa dva sbory. V. sbor generála Huebnera a XII. sbor generála Irwina. Největší podíl měl V. sbor s celkem 165 000 mužů (5 divizí). Rozdělení bojových pásem : 1.pěší divize – gen.Robertson (na levém křídle zhruba po čáru  Mariánské Lázně - Toužim s hlavním směrem Cheb – Falknov (Sokolov) - Karlovy Vary.  Na ní navazovala 97.pěší divize po linii Rozvadov – Kladruby - Nýřany a Touškov.

Na pravém křídle sboru postupovala 2.pěší divize (indiánská) směrem Domažlice - Klatovy a Plzeň. Společně s 1.divizí byla 9.pancéřová a s 2.divizí 16.pancéřová. 18.4. 1945 – překračují první americké průzkumné jednotky 90.pěší divize naše hranice u Hazlova u Aše.

Západ Čech: hranice ČS, 18.duben 1945 – 90.pěší divize 90. Byla to tato divize, která osvobodila jako první městečko Hranice na našem území a pak město Aš. Potom se 6. května přeskupila a vstoupila zase na naše území v jižních Čechách v prostoru Horního Dvořiště.

Aš 20. duben; Cheb -  25. duben, 97.pěší divize; Tachov – 5.květen, 97. obrněná divize; Kynšperk - 6. květen, 1. pěší divize; Sokolov - 7.květen, 9.obrněná divize; Mariánské lázně -7. Květen, 97. pěší divize; Chodov – 1.květen, 90. a 7. květen 1. pěší divize. Tady je zajímavost, protože Chodov byl osvobozen dvakrát: 18. dubna 358 pěší prapor 90. divize přešel hranice z německého Hofu a vstoupil jako první do Československa spolu s druhými a třetím praporem, s plukovní tajnou službou a průzkumnou četou. Tyto základní oddíly byly součástí první západní aliance, která přešla Německo od jedné hranice k druhé. Karlovy Vary – 7. květen, 9. obrněná divize; Nejdek – 7. Květen, 1. pěší divize.

Osa postupu 1. pěší divize:  Kynšperk, Falknov (Sokolov), Karlovy Vary. Chronologie: 25.dubna dobytí Chebu, společně s 97. pěší divizí. Pak zastaven postup a zahájen až 5.května, spolu s 9. obrněnou divizí.  6.května osvobozena města a vesnice: Luby, Nový Kostel, Frant. Lázně, Vojtanov, Skalná, Kynšperk, Dolní Žandov a Lázně Kynžvart.

7.května: Sokolov, Loket, Horní Slavkov, Chodov,  Nejdek a okraj Karlových Varů - dnešní čtvrť Rybáře. Pak se museli stáhnout a do Karlových Varů vstoupila 11. května Rudá armáda. Osmnáctá rota 1. pěší divize obsadila lázně Kynžvart a Mnichov, 16. rota obsadila  Kynšperk a 26. rota se dostala do Krásna.  Dostala se až na kraj Karlových Varů, když před tím osvobodila Sokolov a Chodov. Tehdy nastal konec války v západních Čechách. Bylo 7. května 1945.

Ladislav Frank Nykl (1944 - 2016) byl politický vězeň, tramp a amatérský historik. Mj dlouhá léta vydával trampský časopis Stopař, publikoval v regionálních novinách na Chomutovsku a Sokolovsku. Jeho životní příběh je zařazený do archivu Paměť národa.