Dnes má svátek Valérie Zítra má svátek Rostislav

Čtvrt na šest ráno, stařičká paní bytná buší na dveře. „Pane redaktore, pusťte si rádio. Obsadili nás Rusáci.“ To je blbej sen, říkám si a zapínám rádio. Štípnu se, nespím. Vyjdu v pyjamas před barák, v Libni U kříže, a poslouchám hučení. Hučení!!! HUČENÍ!!! Taxikář na náměstí Holého přemýšlí. „Musíme ject horem přes Žižkov, v Karlíně už jsou tanky.“

Taxikářský telefon chrlí informace. „Co nejblíž k rozhlasu bych prosil.“ Vysadí mě na náměstí Jiřího z Poděbrad. Před rozhlasem jsem v okamžiku, když tanky a samopaly na Václaváku rozstřílely muzeum, a pak je teprve ministr Hofman dovedl před rozhlas. Lidi ho poznali a házeli na obrněný samohyb kamení, a tak ho ruští důstojníci zakryli důstojnickým pláštěm a popojeli.

U vchodu byla hradba orgánů. Do sebe zavěšení, ve dvou řadách tu stáli příslušníci Veřejné bezpečnosti. Obrněná vozidla na ně zdánlivě najížděla a střílela do vzduchu. Nehnuli se. Co se tu do devíti hodin odehrálo, to je na reportáž. Pak jsem běžel do redakce a stihnul třetí mimořádné vydání Mladé fronty.

O srpnových událostech píšou všichni. Ti, co byli ve Vídní, v Americe, na Mallorce, i ti, kteří se v té době ještě nenarodili. Nikoliv ti, kteří po celý týden dělali „horké noviny“, kteří pak 20 let nesměli publikovat. Jako můj kolega a „patron“ Ivan Kovalenko. Když nás Rusové 22. ráno propustili z budovy Mladé fronty, čekal na nás, mimo jiných, Jaromír Hořec, první šéfredaktor MF z roku 1945. Z čtyřiceti sedmi redaktorů, kteří jsme strávili noc namačkáni v jedné místnosti, nás k vydávání novin zůstalo jedenáct.

Já sem prd uměl, a tak jsem do prvního čísla Svobodné Mladé fronty napsal jen patetický článek Mládež nebude kolaborovat. Leninský svaz mládeže mi ukázal, že se neumím orientovat. A tak se o mne starali Jiří Steiner a Ivan Kovalenko. Jirka mě odchytil hlavně proto, že jsem byl kreslivej, a tak jsem do MF a Lidové demokracie kreslil. Protože jsme většinou vycházeli v jedné tiskárně. Vystřídali jsme jich za týden čtrnáct. A Ivan mě vodil jako medvěda, protože mě vždycky napadlo, kde že by se mohlo něco dít. Záhadné mimosmyslové vnímání. Povídám, mohli bychom udělat rozhovory s rodičkami, co čeká jejich dět, až se narodí. A tak jsme jeli na Karlov a tam zrovna Rusáci stříleli na porodnici. A tak to bylo pořád. V redakci jsme se občas stavili, aby Ivan psal a já kreslil.

Povídám: „Ivane, bylo by dobře, kdyby se naše noviny dostaly i mimo Prahu.“ „Jak?“ "Půjdeme s balíkem na výpadovku a pošleme je dál tirákama.“ První várku jsme odevzdali v Klíčanech na cestu do Teplic ba i Ústí. Pak nás napadlo poslat noviny do Liberce, ze kterého jsme dostávali zprávy o aktivitě lidstva. Vydali jsme se tedy taxíkem na Prosek (taxi jsme neplatili, stačilo ukázat novinářský průkaz). Ale tam stál rozkročený přes celou ulici polský tank. Přemlouváme důstojníka v typické polské hranaté čepici, se kterou jsem potom jezdil na čundry, aby nás pustil.

Poslouchal, jak brebentíme, pak nás rukou zarazil a povídá: „Proše pana, my nie okupanti.“ A pak jsme vyrozuměli, že nám nabízí pomoc. Noviny poslat náklaďáky do Liberce. Proč náklaďáky, dejte mi je. Tak jsme mu dali dva balíky Mladé fronty a jeden Lidové demokracie, hodil je do věže, naskočil na tank jako na koloběžku a odjel. Koukali jsme na sebe s Ivanem jako blbci…..

Druhý den nám na jugoslávské velvyslanectví přišel fax. „Noviny obdrželi, děkujeme.“

Teprve později jsem se dozvěděl, že tank jel pomaličku celou noc a po ránu zastavil před libereckou radnicí, s namířeným kanónem, a tak všichni zalehli a čekali na výstřely. Ovšem z velitelské věže vyskočil Polák, naházeli mu balíky novin, on je donesl do vchodu, kde v kukani Informace šílel strachy vrátný. Hodil mu je na zem a řekl něco v tom smyslu, že Polsko je pozdravuje.

Inu, tak se stopují tanky.

Foto týdne

Jste náš host číslo

9563013

Tiráž

Music Open
hudební časopis nejen o muzice


Editor:
  Fedor Skotal

Redakce: Marty Newton

Grafika: Jana Skotalová

 

Autoři:  Jiří Černý, Mirek Černý, Jaroslav Čvančara, Ivan Doležal, Svatoslav Fiala (foto), Jiří Hampl (foto), František Heřman (foto), Hanka Hosnedlová, Vít Hrabánek, Jan Krůta, Miloslav Jakub Langer, Jaroslav Samson Lenk, Jindřich Marek, Stanislav Motl, Petr Vokoun Náhlík, Míra Navara, Zdeněk Nossberger, Sandy Nosek,Lucia Nováková (foto), Lilly Pavlak, Jan Plachetka, Milan B. Plch, Radovan Rakus, Jan J. Vaněk, Jerry Pupál Vecka, Ladislav Vencálek, Karel Cimbura Vidímský

 

Kontakt: musicopen@email.cz