Na pozadí války na Ukrajině básníkova vzpomínka na sovětskou okupaci 1968
„Děti, vstávejte, je válka!“ probudil nás hlas maminky za dveřmi. Bylo to zvláštní probuzení. Zatímco ona pamatovala dvě předešlé, my měli to štěstí, že jsme mezi válkami zatím nějak prokličkovali. Ne, že by se svět dohodl, že s válkami bude po té druhé utrum. Ale žili jsme dobře uzamčeni v kufru, který mohl každou chvíli někdo vzít a zahodit. Svět seděl na hrozbě atomové střelnice a my žili svými mladickými starostmi a optimismem konce šedesátých let. Absolvovali jsme slavné majálesy, kdy byla velká sranda, a volili jsme za krále Ginsberga nebo později Edu Pergnera a v průvodech křičeli, co chtěli.
Já jsem se právě vrátil z roku vojny, kdy jsem v Prachaticích s kamarádem udělal svou první výstavu jeho obrazů a mých básniček, rychle jsem se ve dvaadvaceti oženil, a vyrazili jsme stopem na svatební cestu k Balatonu. Stoupli jsme si kdesi na krajnici s plakátem „V horku, v dešti k Budapešti“ a takový byl tehdy život.
Na zpáteční cestě nám zastavil jakýsi Američan, údajně z NASA, skamarádili jsme se a vzali ho domů. Přespal. Byl skvělý, žasl nad ježkem na zahradě a vlaštovčím hnízdem u domu.
To ráno, když nás novomanžele maminka jemně budila příchodem války, vyděšený Američan vzal nohy na ramena a vyrazil před Rusy na západ. My jsme si pustili třeskutě vážné hlasy z rádia.
Maminka, poučená předchozími válkami, se běžela postavit do fronty na základní potraviny, které za chvíli zmizí ze skladů. My s novomanželkou po telefonátu strejdy, vedoucího Jednoty, naklusali jako výpomoc za pult, protože stejně jako moje maminka, jiné maminky věděly, že bude zle.
Strávil jsem osudného jednadvacátého srpna před krámem a prodával nekonečně dlouhé frontě brambory, kilo za dvě pade…
V duchu mi zněla školní říkanka: Na čepicích hvězdičky, hvězdy jako z malin, kdo je poslal, dětičky, Stalin, inu Stalin… Ta se ale záhy změnila na Rusáci a uzený jsou nejlepší studený… Byl to nesmírný šok. Nenávist. Můj oblíbený pan učitel zkopnul ze vchodu do školy rudou hvězdu a na silnici se objevily první nápisy: Běž domů, Ivane!
Bylo mi dvaadvacet, měl jsem život před sebou a velké CO SE S NÍM STANE v zádech…
Foto týdne
Jste náš host číslo
Melanž
-
Antihybrid v Ratajích nad Sázavou
Přijměte srdečné pozvání na unikátní výstavu karikaturistů z celého světa nazvanou Antihybrid, jejíž vernisáž se koná v sobotu, 7. října v galerii Klubu Čtrnáctka v Ratajích nad Sázavou.
Vstup je zdarma, navíc každý účastník dostane na přípitek skleničku bílého.
Výstava s názvem Antihybrid je kolekcí nejrůznějších pohledů karikaturistů z ces názvem Antihybrid lého světa na současnost. Soutěž vyhlásila a realizovala prešovská agentura PRERAG s podporou zemí V4. Vůdčí osobností této celosvětové akce je pan Peter Rázus z Prešova se svým kolektivem. Obesláni byli autoří doslova od Nového Zélandu po Kanadu a Aljašku proti směru otáčení zeměkoule.
Celý článek... -
Lahodný šípkový likér
Chcete letos své blízké potěšit vskutku originálním a chutným dárkem? Tak běžte k šípku a trhněte si tam! Získáte tak jednu z nejdůležitějších ingrediencí pro výrobu této tekuté nádhery. Nejenže šípkový likér krásně vypadá a je opravdu výborný, ale pomáhá i uvnitř. Šípek posiluje imunitu a pomáhá předcházet nachlazení, je bohatým zdrojem vitaminu C, silného antioxidantu karotenu, lykopenu a dalších vitaminů.
Na cca 1 litr lahodného šípkového likéru, budete potřebovat:
- 250 g čerstvých šípků
- 800ml pálenky (slivovice, meruňka, hruškovice, vodky)
- 100-150 g třtinového cukru
- 100 ml vody
- 2x hřebíček,
- 1 celá skořice,
- 1 badyán
- jemné filtrovací plátnoŠípky očistěte od stopky a okvětí. Přepulte je, nemusíte je zbavovat semínek tak, jako se to dělá třeba při výrobě džemu. Vsypte je do velké zavařovačky. Zalijte pálenkou a přidejte koření. Sklenici uzavřete a nechte při pokojové teplotě v temnu.
Po 3 týdnech macerace směs přelijte přes plátýnko. Šípky vymačkejte a vyhoďte. Ponechte si čistý macerát.
Mezitím si vyrobte sirup svařením cukru s vodou. Sirup přidejte k macerátu, ale až po jeho vychladnutí.
Likér je hotový a díky alkoholu a cukru i dobře zakonzervovaný, pokud si ho necháte, vydrží roky a bude jen zrát k dokonalosti.
-
Nejsou ty ženy úžasné?
Po 50 letech manželství jsem si jednou pozorně prohlédl svou manželku a řekl: ′′ Před 50 lety jsme měli malý byt, staré auto, spali jsme na gauči a koukali na starou černobílou televizi, ale každou noc jsem si lehl do jedné postele s krásnou 19 letou dívkou. Teď mám obrovský drahý dům, spoustu drahých aut, obrovskou postel v luxusní ložnici, širokoúhlou televizi, ale spím ve stejné posteli s 69 letou ženou. Začínám pomalu pochybovat o svém manželství.
Moje žena je velmi chytrá žena. Neurazila se, ani nenadávala. Právě naopak. Navrhla mi, abych si našel 19 letou holku, a ona se pak už osobně postará o to, abych znovu žil v malém bytě, spal na proleželém gauči a sledoval černobílou televizi.
No, nejsou ty ženy úžasné? Opravdu vědí, jak vyřešit všechny problémy svých manželů!"
Robert De Niro
Tiráž
Music Open
hudební časopis nejen o muzice
Editor: Fedor Skotal
Redakce: Marty Newton
Grafika: Jana Skotalová
Autoři: Jiří Černý, Mirek Černý, Jaroslav Čvančara, Ivan Doležal, Svatoslav Fiala (foto), Jiří Hampl (foto), František Heřman (foto), Hanka Hosnedlová, Vít Hrabánek, Jan Krůta, Miloslav Jakub Langer, Jaroslav Samson Lenk, Jindřich Marek, Stanislav Motl, Petr Vokoun Náhlík, Míra Navara, Zdeněk Nossberger, Sandy Nosek,Lucia Nováková (foto), Lilly Pavlak, Jan Plachetka, Milan B. Plch, Radovan Rakus, Jan J. Vaněk, Jerry Pupál Vecka, Ladislav Vencálek, Karel Cimbura Vidímský
Kontakt: musicopen@email.cz