Dnes má svátek František Zítra má svátek Eliška


Včera byl konec světa. Zase. Naposledy jsem zažil konec světa 31.12.1999. Prvního ledna jsem se probudil v pekle, protože svatý Silvestr v Malostranské besedě byl velmi náročný. Desítky čertů mi bušili do spánků (zevnitř) a šílené techno bylo proti tomu pianissimem. Dneska nic. Oko (jedenadvacet) jsem nehrál, ale hleděl jsem kolem sebe s určitou nejistotou, protože Mayové byli asi nejzvrhlejšími matematiky a nejkrvavějšími astronomy.

Pro jistotu jsem si šel koupit pivo do Máje, tedy, Teska, tedy „MY“, což je obchodní dům vedle bývalé stanice metra, nyní hluboké díry v místech, kde jsem zkoprněle hleděl na obrazy Tichého a celé řady prvorepublikových umělců, kteří tvorbou platili svoji konzumaci. Vinárna se jmenovala „ U JÉŽÍŠKA“ a zapsala se do historie České pojišťovny tím, že zde sedávali emeritní pojišťovací matematici, a když si na vedlejším generálním ředitelství, v nádherném secesním paláci s úhořem Pepíčkem ve foyeru, nevěděli s něčím rady, tak pro ně poslali půvabnou sekretářku, tito specialisté na budoucnost problém vyřešili a vrátili se ke svým debatám, které rozhodně nebyly pesimistické.

Tak. To byl dlouhý oslí můstek od včerejšího konce světa k dnešní přítomnosti a zítřejší budoucnosti. Nevěřil jsem, že konec světa nastane, nejsem nevěřící Tomáš. Ten měl totiž 21. prosince svátek. A pranostika praví: „ O svatém Tomáši meluzína straší.“ Časopis „Meluzína“ u nás zatím (a to je s podivem) nevychází a tak se role strašení ujmul „Blesk“. Je zajímavé, že když jsme pohladili komunisty po hlavě a my se po hlavě vrhli do kapitalismu, tak všichni na otázku, jak se vám líbí svoboda, říkali: „Sláva! Můžeme cestovat.“ S údivem jsem sledoval, jak se z nás najednou stal národ nomádů. Já jsem si sice velblouda nepořídil, ale nadšeně jsem jel z jihočeské chalupy Vaška Johanuse na zmrzlinu do Lince. Tak už kdysi dávno jezdili Jihočeši ještě koňkou. Pak Vídeň, Manila, ale je pravda, že jsem si na „osvobození“, tentokrát bez tanků, víc vážil toho, že jsem přestal mít strach. Sice jsem před listopadem říkal, co jsem chtěl (ale opatrně), psal jsem si co jsem chtěl (ale jen v pěti průklepech pro kamarády), kreslil a kolážoval jsem si co jsem chtěl, ale vystavovat jsem mohl jen co oni dovolili.

Na prvního máje jsem zajišťoval, aby pracovníci Kulturního domu hlavního města Prahy měli dostatek hesel a práporů, a tak jsem mohl v tiskárně tohoto největšího organizátora kultury a volného času mládeže a občanů v naší tehdejší socialistické federaci tisknout Portýra a zpěvníky, ve kterých byly písničky, které by se na Festival politické písně v Sokolově nehodily. Ne dlouho. Takže jsem si už dlouho zvykal na to, že všechno, co je kvalitní, umné a vkusné má brzký konec.

Proto jsem se včerejšího data nebál. Všechno, co stojí za prd, co dříve vítali mávátky pionýři z příkazu školy a strany se nyní zase mává a mává, ale za peníze. Bohužel za vaše a moje, i když my jsme mávání odmítli. Tak nám zvýšili daně. Radostně mává i náš oblíbený komiksový hrdina Donald Duck. Pardon, kardinál Duka. Ale šéfredaktor mi nedovoluje psát o tom, kdy vlastně už byl konec světa, protože máme být pozitivní a máme se mít rádi. Tak se mějte.


Foto týdne

Jste náš host číslo

9158381

Melanž

  • Antihybrid v Ratajích nad Sázavou

    Přijměte srdečné pozvání na unikátní výstavu karikaturistů z celého světa nazvanou Antihybrid, jejíž vernisáž se koná v sobotu, 7. října v galerii Klubu Čtrnáctka v Ratajích nad Sázavou.

    Vstup je zdarma, navíc každý účastník dostane na přípitek skleničku bílého. 

    Výstava s názvem Antihybrid je kolekcí nejrůznějších pohledů karikaturistů z ces názvem Antihybrid lého světa na současnost. Soutěž vyhlásila a realizovala prešovská agentura PRERAG s podporou zemí V4. Vůdčí osobností této celosvětové akce je pan Peter Rázus z Prešova se svým kolektivem. Obesláni byli autoří doslova od Nového Zélandu po Kanadu a Aljašku proti směru otáčení zeměkoule.

    Celý článek...  
  • Lahodný šípkový likér

    Chcete letos své blízké potěšit vskutku originálním a chutným dárkem? Tak běžte k šípku a trhněte si tam! Získáte tak jednu z nejdůležitějších ingrediencí pro výrobu této tekuté nádhery. Nejenže šípkový likér krásně vypadá a je opravdu výborný, ale pomáhá i uvnitř. Šípek posiluje imunitu a pomáhá předcházet nachlazení, je bohatým zdrojem vitaminu C, silného antioxidantu karotenu, lykopenu a dalších vitaminů.

    Na cca 1 litr lahodného šípkového likéru, budete potřebovat:

    - 250 g čerstvých šípků
    - 800ml pálenky (slivovice, meruňka, hruškovice, vodky)
    - 100-150 g třtinového cukru
    - 100 ml vody
    - 2x hřebíček,
    - 1 celá skořice,
    - 1 badyán
    - jemné filtrovací plátno

    Šípky očistěte od stopky a okvětí. Přepulte je, nemusíte je zbavovat semínek tak, jako se to dělá třeba při výrobě džemu. Vsypte je do velké zavařovačky. Zalijte pálenkou a přidejte koření. Sklenici uzavřete a nechte při pokojové teplotě v temnu.

    Po 3 týdnech macerace směs přelijte přes plátýnko. Šípky vymačkejte a vyhoďte. Ponechte si čistý macerát.

    Mezitím si vyrobte sirup svařením cukru s vodou. Sirup přidejte k macerátu, ale až po jeho vychladnutí.

    Likér je hotový a díky alkoholu a cukru i dobře zakonzervovaný, pokud si ho necháte, vydrží roky a bude jen zrát k dokonalosti.

     
  • Nejsou ty ženy úžasné?

    Po 50 letech manželství jsem si jednou pozorně prohlédl svou manželku a řekl: ′′ Před 50 lety jsme měli malý byt, staré auto, spali jsme na gauči a koukali na starou černobílou televizi, ale každou noc jsem si lehl do jedné postele s krásnou 19 letou dívkou. Teď mám obrovský drahý dům, spoustu drahých aut, obrovskou postel v luxusní ložnici, širokoúhlou televizi, ale spím ve stejné posteli s 69 letou ženou. Začínám pomalu pochybovat o svém manželství.

     

    Moje žena je velmi chytrá žena. Neurazila se, ani nenadávala. Právě naopak. Navrhla mi, abych si našel 19 letou holku, a ona se pak už osobně postará o to, abych znovu žil v malém bytě, spal na proleželém gauči a sledoval černobílou televizi.

     

    No, nejsou ty ženy úžasné? Opravdu vědí, jak vyřešit všechny problémy svých manželů!"

    Robert De Niro

Tiráž

Music Open
hudební časopis nejen o muzice


Editor:
  Fedor Skotal

Redakce: Marty Newton

Grafika: Jana Skotalová

 

Autoři:  Jiří Černý, Mirek Černý, Jaroslav Čvančara, Ivan Doležal, Svatoslav Fiala (foto), Jiří Hampl (foto), František Heřman (foto), Hanka Hosnedlová, Vít Hrabánek, Jan Krůta, Miloslav Jakub Langer, Jaroslav Samson Lenk, Jindřich Marek, Stanislav Motl, Petr Vokoun Náhlík, Míra Navara, Zdeněk Nossberger, Sandy Nosek,Lucia Nováková (foto), Lilly Pavlak, Jan Plachetka, Milan B. Plch, Radovan Rakus, Jan J. Vaněk, Jerry Pupál Vecka, Ladislav Vencálek, Karel Cimbura Vidímský

 

Kontakt: musicopen@email.cz