Pohled na prostranství pevnosti
Od našeho amerického spolupracovníka.
Navštívili jsme kus americké historie. Historie v podobě Bentovy staré pevnosti. Je vzdálená necelých 10 mil města La Junta. Brzy z rána protáčíme kola našeho forda a zakrátko stáčíme do parkovacího prostoru pevnosti. V tom okamžiku spatřím chlapíka, jak svižným krokem chvátá přes pole a rovnou k nám. Hned jsem ho poznal. I on si vzpomněl na naše loňské setkání, a tak nezbývá, než si „zalomit palce“ trampským pozdravem.
„Hello Johnny!“ zdravím a on vrací můj pozdrav.
Žhavé coloradské slunce zatím stojí nízko nad obzorem a je příjemně. Tak klábosíme. Svádím řeč na indiány v tomto kraji, neboť jsem plný dojmů z Koshare tanců, které jsme včera měli možnost shlédnout. Potvrdil mi moji doměnku, že nejkrutější byli Komančové. Přivazovali ke kůlům i ženy. A ty především. Tvrdil můj přítel Johnny.
Johnny Carson je prapravnuk proslulého Kita Carsona. Johnny byl nejmladší dítě v rodině. Vlastní něco památek na svého slavného prapradědu. Je velice skromný a stále mírně úsměvavý člověk ve středních letech. Dělám několik fotek a on slibuje, že se uvidíme v pevnosti. Nasedáme do elektrovozíku a jedem asi míli k vratům pevnosti. Tam nás vítá ranger – žena s krásným úsměvem – a já ukazuji magickou kartu, která informuje, že já i Dana patříme do klanu „zlatého věku“. (Golden Age). Vstup je volný.
Johny Carson a já u pevnosti Bent's Old Fort
Američtí dragouni v uniformách z roku 1835
Byli dva. Bratři Charles a William. Synové vlivného soudce v Saint Luis. Tušili větší obchodní příležitosti v údolí Arkansas River. A tak v roce 1829 vedli karavanu emigrantů do Santa Fe. O rok později založili společnost „Bent’s & St. Vrain Company“. Charles vedl obchody v Santa Fe a podnikal občasné túry zpět do St. Luis. Stal se prozatímním guvernérem, ale při povstání Pueblo indiánů byl zabit v městě Taosu.
Jeho bratr William vedl lovecký a výměnný obchod ve vybudované pevnosti. Za ženu si vzal hezkou indiánku jménem Soví žena. (Cheyenne Owl Women). Proto často navštěvoval kmeny indiánů a obchodoval s nimi. Nazývali ho Malým bílým mužem. (Little White Man). Co se měnilo a co se prodávalo?
Byly to bobří kožešiny a bizonní kůže. Rohy, střelný prach, tabák, látky, deky, nářadí, sušené potraviny – pemmican, zvonečky a korálky. S příchodem nových emigrantů a v období války s Mexikem byly obchodní místnosti (Traiding Post) plné vojenského materiálu. Dobytek a koně ve vlastnictví armády spásali a zničili trávu kolem pevnosti. Tyto skutečnosti – včetně vojenské přítomnosti – narušovaly obchod s indiány.
Bentova stará pevnost byla známa svou pohostinností, kde se naskýtala možnost setkání s vyhlášenými lovci a horaly (mountain men) jako byli právě Kit Carson nebo Thomas Fitzpatrick. Doktor, původem Němec, který měl svoji ordinaci ve státě Illinois, firmu zrušil a vydal se na západ. Chtěl vidět Skalisté hory. Prohlásil o pevnosti: „Viděl jsem úžasné místo uprostřed pusté prérie.“
Vojenská přítomnost se stala faktem tehdejšího života. Poručík J.W. Abert, který navštívil pevnost dvakrát (v r. 1845 a 1846) zobrazil pevnost ve svých kresbách. A podle těchto obrázků byla pevnost znovu postavena. Právě jemu vděčí za původní podobu. Generál S.W. Kearny a známý průkopník J.C. Frémont byli tehdy přivítáni salvami z děl. V pevnosti byla také poradní síň, kde gen. H. Dodge v roce 1835 uskutečnil mírová jednání mezi indiány Cheyenne, Arapaho a Pawnee. Všeobecný smír totiž jen podpořil obchodní dění a Bent dbal na to, aby se kořalka nestala obchodním artiklem. Nicméně mexická válka zapříčinila zánik pevnosti.
Vzhledem k tomu, že geografické místo pevnosti bylo vhodné pro výpady a tažení do pozdějšího Nového Mexika, nesčetné vojenské útvary nacházely v pevnosti nový domov a potřebné znovunabytí ztracených sil. Mužstvo a vozkové spali tam, kde bylo místo, naopak důstojníci byli ubytováni v místnostech pro vzácné hosty se stravou k tomu. Vznikla zapeklitá finanční situace. Neplatily se účty. Byla přece válka.
A tak někdo škrtnul sirkou a pevnost vyhořela. Jestli si do hlavy nalil pálenku, to nelze dokázat. Co zbylo z trosek si úspěšně rozebrali emigranti pro stavby vlastních domků. A právě podle těch starých kreseb a náčrtů poručíka se postavila pevnost nová se starým jménem Old Bent’s Fort.
Povídalo se ve stínu. O čem? To bohužel nevím
Ani kovář nezahálel a bušil kladivem do kovadliny
Doylův camp u řeky Arkansas River. Nedaleko pevnosti.
Foto: Jerry Pupál Vecka