Vzkazy

  • Tramping stále žije – důkazy v Jílovém u Prahy

    Jedna z expozic Regionálního muzea v Jílovém u Prahy činí místo neopakovatelným, unikátním. Nese název Tramping stále žije!, s podtitulkem …nejen v dolním Posázaví“. Jílové u Prahy je bránou do dolního Posázaví a dolní Posázaví je jednou z  kolébek tohoto ryze českého romantického fenoménu. Není tudíž náhodou, že muzeum se tomuto společenskému jevu věnuje a stalo se tak zcela ojedinělým turistickým cílem. Návštěvníci tu nahlédnou do historie i současnosti např. na „verandě stylového srubu s vyhlídkou na Vltavu“, mohou zalistovat trampskými časopisy, nahlédnout do interiéru trampské chaty, či na interaktivní mapě objevovat polohu trampských osad po celém Česku. Muzeu se podařilo shromáždit autentické předměty z pozůstalostí např. po známém trampském bardu Tony Linhartovi (bývalý lídr kapely Pacifik), prvorepublikovém tuláku a spisovateli Gézovi Včeličkovi, autorovi trampských šlágrů Jarkovi Mottlovi, ale i množství osadních vlajek, pamětních „placek“, „camrátek“, fotografií, výstřižků z dobového tisku, úředních listin, sportovních trofejí ze soutěží na trampských osadách, atd.

    Celý článek...  
  • Babické písničky 2023

    Přijměte srdečné pozvání do restaurace v Babicích u Rosic, kde se v místním sále za účasti milých hostů v sobotu 1. dubna 2023 od 17,55 hodin uskuteční 53. ročník Babických písniček

    Celý článek...  
  • Letokruhy aneb poselství Wabiho Ryvoly

    Kamarádi a kamarádky, přijďte v pátek 31. 3. 2023 na Musilku v Brně- Husovicích. Od 19 hodin si zde v podání mnoha hostů můžete poslechnout písně trampského barda v pořadu Letokruhy aneb poselství Wabiho Ryvoly

    Celý článek...  
Dnes má svátek Vilém Zítra má svátek Maxmilián

V zahraničí se o nás píše, že jsme nejzávistivější národ na světě, že u nás čtou skoro všichni jenom bulvár proto, aby se mohli denně ukájet na tom, jak někdo úspěšný zkrachoval a nebo aby si naopak krásně rozproudili krev vzteky z toho, že zase někdo další začal být úspěšný.

Zaplať Bůh, že jsme závistivý národ, díky příslovečné české závisti jsme jedním z nejčinorodějších národů na světě, závist je totiž hlavnim motorem rozvoje  lidské společnosti.

Nezávistiví jsou jen povaleči, alkoholici a budižkničemové! Nebýt naší závisti, kde bychom byli! Je na světě hodně států, kde žijí nezávistiví lidé – ale chodí doma po hlíně, svítí si svíčkami, jezdí na koze a okusují hlady kůru ze stromů. Po Husitech, Psohlavcích, Sedlácích od Chlumce a sociálně demokratických dělnických spolcích devatenáctého století jsme zdědili gen závisti, díky kterému máme dneska jednu z nejvyšších životních úrovní na světě! Žádných objevů, vynálezů, prozíravých státnických rozhodnutí a vrcholných uměleckých děl by se náš národ nedočkal, nebýt nepříčetné české závisti.

Český král Rudolf Pátý jako první český představitel navštívil v roce 1695 Ameriku a strašně záviděl tehdejším bílým osídlencům Indiány. A tak hned po svém návratu připojil k Českému království Moraváky, kteří podobně jako Indiáni ozdravili už trochu degenerující Čechy svým srdcem, láskou k přírodě a národní hrdostí. A málokdo ví, že dědeček Františka Křižíka  strašně záviděl svému sousedovi, že to u nich skoro vůbec nezapáchá – a vynalezl splachovací záchod!

A Božena Němcová strašně záviděla Janu Nerudovi, že je chlap – a tak aby se mu přiblížila aspoň duševně, začala psát knihy. A hanácký oráč Jožka Zetor nepříčetně záviděl oráči na sousedním poli, že má rychlejší krávu – a vynalezl traktor! A krátkozraký sukničkář akademik  H. k smrti záviděl svým kamarádům, že si vnady svých milenek mohou zblízka prohlížet bez brýlí – a vynalezl kontaktní čočky! Co už toho zlaté české mozečky ze závisti vymyslely! Říká se, že třeba v Gronsku, v Albánii, na Sicílii nebo na Pobřeží slonoviny žijí hrozně hodní a nezávistiví lidé. To je možné, ale co kdy vymysleli? Co přinesli světu? Skoro nic!

www.brejle.net

Foto: František Heřman

Foto týdne

Jste náš host číslo

8920356

Melanž

  • Klepač - malá retro vzpomínka z Ostravska

    Pamatujete ještě, jak na každém sidlišťu byly klepače?  To bylo, užasne zařizeni, na kerem se dalo blbnut cele dni. Klepač byl našim fejsbučkem aji mobilem dohromady. Jak bylo cosik třeba  komunykovat, šlo se na klepač. Kdo by tenkrat tušil, že za čtvrt stoleti  budu mět problem najit nejen klepač, ale dokonce aji jeho fotku!

    Kdo by to tušil, že barva na tych nadhernych kladinách  obsahovala  polychromovane bifenyly či jakesik jiné sajrajty… No a co? Koho zajimaly take cypoviny?  Však aj moja dřevěna postýlka, ve které sem jako maly synek v době ruske okupace chrapal, byla natřena barvu, kera obsahovala olovo. A jak se to fajně lizalo! Proto možna mam železne zdravi.

    Dom zme chodili včas, ani nevim, jak zme to zvladli. Kolemjduci vždycky oznamili spravny čas. Žadne mobily nebyly, takže co se dohodlo na klepaču, to muselo platit. Nebyl žadny fejsbuček, počitače, internet. Kdo se připozdil při hrani sofistykovanych her - třeba hazani nožem od frňaka tak, aby se zapichnul do země - byl ztraceny.

    Když  sem byl na zahradě, chlastal sem vodu z hadice. A když zme byli s  partyju u splavu na Opavici, chlastali zme vodu přimo a dupu utirali lopuchama s  kopřivu. Ale či by mě napadlo, že se najdu taci mamlasi, keři si budu  kupovat obyčejnu vodu schovanu do plastycke flašky plne  optymineralu?

    Celý článek...

Tiráž

Music Open
hudební časopis nejen o muzice


Editor:
  Fedor Skotal

Redakce: Marty Newton

Grafika: Jana Skotalová

 

Autoři:  Jiří Černý, Mirek Černý, Jaroslav Čvančara, Ivan Doležal, Svatoslav Fiala (foto), Jiří Hampl (foto), František Heřman (foto), Hanka Hosnedlová, Vít Hrabánek, Jan Krůta, Miloslav Jakub Langer, Jaroslav Samson Lenk, Jindřich Marek, Stanislav Motl, Petr Vokoun Náhlík, Míra Navara, Zdeněk Nossberger, Sandy Nosek,Lucia Nováková (foto), Lilly Pavlak, Jan Plachetka, Milan B. Plch, Radovan Rakus, Jan J. Vaněk, Jerry Pupál Vecka, Ladislav Vencálek, Karel Cimbura Vidímský

 

Kontakt: musicopen@email.cz