Už hezkou řádku let jsme díky někdejšímu Kaymanovu pozvání jezdívali na silvestrovské odpoledne do trampsko-chatařské hospůdky jen pár kilometrů od Českých Budějovic. Bylo to příjemné setkání s dlouholetými kamarády a s trampskými písničkami, bez oné křeči nuceného bujarého veselí. Bohužel se to v loňském roce nějak nečekaně zvrtlo, takže jsme mezi silvestrovskými návštěvníky našli jen pár známých obličejů, které stejně jako jejich zelené oblečení v tom pestrém paďourském mumraji naprosto zanikaly. Stejně jako my trochu rozpačitě a trochu posmutněle zírali na tu vřavu, ve které se utápěly nejen veškeré snahy o popovídání si, ale i úsilí trampských muzikantů s kytarami.

Proto jsme letos s radostí přijali pozvání českobudějovické osady Zlatá řeka, která zajistila prostory v jednom vltavském kempu, pro naši partu celý dlouhý stůl s dobrým výhledem a hlavně náruč dobré muziky, bez které už si silvestrovskou tečku za starým rokem už ani nedovedeme představit. Hostitelská Zlatá řeka, která čítá jako fotbalová sestava jedenáctku členů, se disciplinovaně dostavila v plném počtu a v předpisové zeleni s doprovodem svých lepších poloviček. Navíc se na skok a na zalomení palce v průběhu odpoledne stavila i celá řada dalších lidiček z našeho zeleného jihočeského společenství, kteří si vyrazili na silvestrovský výšlap.

Tak jsme báječně naladěni lehýnce vpluli do nového roku na lodičce tónů a melodií, které nám už dávno vrostly pod kůži, a bylo nám přitom tak nějak sladkobolně fajnově...

Foto: František Heřman a archiv Hanky Hosnedlové