Ne nadarmo se říká ( Jaroslav Hašek to napsal i do jedné své povídky, ve které diváci při opeře zpívají s účinkujícími), že dobrá věc se dá slyšet i dvakrát.Nám se to podařilo s Belmondovými moudry, která - v tom s námi doufám souhlasíte - se také dají číst nebo říkat dvakrát i víckrát. A ta, která zavírala 10. ročník Notování, jsou tato:

Inženýr Milan Plch zvaný Belmondo vytvořil sérii dalších myšlenek, s nimiž uzavírá soutěžní večery Notování. Sesbíral je Honza Dobiáš.

Kresba Radova Rakus

Je mu sto. Ne Rakusovi, ale Arthurovi, ptáku velmi iniciativnímu, který vás provází od vzniku tohoto portálu (říká se tak časopejsku na internetu?). Radovan je stavař, vystudoval to, kreslíř a ilustrátor, to se naučil sám a publikuje od roku 1990. Je kmenovým autorem časopisu Sorry, pro který kreslí černý humor, a Květy, ve kterých je jeho humor poetický. Jeho člověci jsou podobni ptáku Arthurovi, který je po sté na našich stránkách prezentován s mravenci, brouky, a jinou minifaunou.

Někdy trochu hořkým, protože jeho kresby jsou obrazem naší každodennosti, někdy jsou aktualitou (jen pro ten dnešní den…), někdy trvalkou, která vzdoruje času. Mluvím tu o Mirkovi Kemelovi, který právě vystavuje v Ratajích, ve Čtrnáctce. Výstavy kresleného humoru v tomto penzionu už patří ke každé letní sezóně. A Ota Kmínek si vybírá dobře. I já jsem tu už vystavoval (sic!).

Vinice u Velkých Bílovic

V Praze se říká, že Brno je ta osvětlená zatáčka před Vídní, říká se, že Praha je největší moravské město, říká se, že nejvíc Moraváků bydlí v Praze, říká se toho zkrátka spousta. A naopak. A je spousta rodilých Pražáků, kteří umějí celé kapitoly ze Slovácko sa súdí nazpaměť! Ale jsme přece jedna republika a co se škádlívává, to se rádo mává…